Focke-Wulf Fw 190A-8 W.Nr 682779
žlutá "6"
II./Jagdgeschwader /JG/ 300
Fw. Wilhelm Funk †
Karlov okr. Olomouc 17.12.1944
Ilustrační kresba Fw 190A Fw. Wilhelma Funka /Jiří Černošek, Tony Argudo/
Fw. Wilhelm Funk
V neděli 17. prosince 1944 došlo nad naším územím k letecké bitvě, která neměla do té doby obdoby. Americké letectvo dislokované v Itálii naplánovalo bombardovací úder na cíle v hornoslezské oblasti. Plánovači 15. letecké armády předpokládali, že Luftwaffe bude plně zaměstnaná právě probíhající ofenzivou v Ardenách. Svaz bombardérů mířících od jihu na cíle v hornoslezské oblasti by tedy podle předpokladů neměl narazil na větší odpor německých stíhačů. Velení 1.stíhací divize se ale rozhodlo proti zjištěnému svazu nasadit jednotky JG 300 a JG 301 dislokované na letištích kolem Berlína. Tím se dal do běhu sled událostí, který vyústil v do té doby největší leteckou bitvu, jakou naše území zažilo. Během půlhodinového boje bylo sestřeleno 15 letadel 15.AF a okolo třiceti strojů JG 300.
Jedním ze čtyř strojů 6. Staffel Jagdgeschwader 300, ztracených při útoku na americký bombardovací svaz byl Fw 190A-8 výrobního čísla 682779, kterému na bocích trupu zářila žlutá číslice "6". Stroj na kterém údajně létal i Paul Lixfeld (který ten den skákal u Troubek na padáku ze žluté 8) se dle německých záznamů zřítil u obce Paseka, nedaleko Šternberka. Třiadvacetiletý pilot Fw. Willy Funk (nar. 24.4.1921 v Niersten) takové štěstí jako Lixfeld neměl, kabinu stroje se mu nepodařilo opustit a během sestřelu zahynul. Trosky letounu odstranila německá armáda hned po události. Pilot byl pohřben na hřbitově ve Šternberku, jeho ostatky byly po r. 1989 exhumovány a jeho hrob je nyní na centrálním válečném pohřebišti německých vojáků ve Valašském Meziříčí.
Po dlouhá léta bylo přesné místo dopadu jeho stroje neznámé. Když byly po roce 2000 u nedaleké obce Huzová nalezeny trosky Fw 190 předpokládalo se, že jde právě o "žlutou šestku" Fw. Funka. Předpoklady ale vzaly záhy za své, když se mezi troskami stroje našly fragmenty, které jasně ukazovaly na to, že jde o Fw 190 verze "F", tedy bitevní variantu, nikoliv o stíhací "A". Jednoznačně se zde prokázalo, jak důležitý je právě terénní průzkum místa, nikoliv jen akademické debaty. Focke-Wulf nalezený u Huzové je zřejmě strojem od III./SG 4, jehož ztráta v blízkosti Šternberka je zaznamenána v německých záznamech ke dni 23.3.1945.
Na své objevení si letoun Williho Funka musel počkat až do června roku 2022. Fragmenty neznámého letounu objevil úplnou náhodou v katastru obce Karlov amatérský detektorář, který si svůj nález nenechal pro sebe. Obrátil se na Muzeum městyse Suchdol nad Odrou, sekci vojenské historie, která se bitvou 17.12.1944 dlouhodobě zabývá. Terénní průzkum členů Muzea potvrdil, že jde o stroj Fw 190A, zbytky překrytu kabiny napověděly, že šlo o fatální událost. Jelikož ztráta jiného Focke-Wulfu v této oblasti hlášena není, lze téměř s jistotou prohlásit, že jde právě o stroj Fw. Funka. Nalezené fragmenty budou vystaveny v rozsáhlé expozici Muzea v Suchdole nad Odrou.
Nálezy členů Muzea Suchdol nad Odrou- foto via Petr Bartošík
Fragment spodního krytu motoru.
Část listu vrtule
Štítek z řídící páky KG 13B
Na místě dopadu v r. 2023
Poslední fáze letu až do nárazu vedla od jihu Paseckým žlebem. Pohled z místa nárazu ve směru příletu.
Místo nárazu do skály. Letoun zřejmě dopadl v jen mírně sestupném letu. Po nárazu cca 3 metry pod vrcholem skály byly trosky včetně motoru vymrštěny přes hřeben do vzdálenosti až 150 metrů. Torzo motoru se pak dle nalezených žeber skutálelo několik desítek metrů z kopce, kolmo ke směru letu. Zbytky kabiny jsem našel asi 20 metrů od hrany svahu.
Některé fragmenty dodnes pokrývá původní barva.
Fragment čelního pancíře- prstence chránícího chladič oleje.
Pavel Krejčí 11.2023