Mi-1 v.č. 04014
2. vrtulníková letka ZVO- Klatovy
mjr. Zdeněk Bouška †
kpt. Miloš Peřina †
kpt. František Šálek †
Hranice okr. Havl. Brod 20.5.1969
Ilustrační snímek vrtulníku Mi-1
por. Peřina Miloš, 1957, foto po vyřazení z LU Prostějov, archiv Radek Palička
19.-26.5.1969 se na území ČSSR za účasti ČSLA a Sovětské Armády - Střední skupiny vojsk konalo vícestupňové velitelsko-štábní cvičení pod krycím názvem MERKUR. Velitelsko-štábní cvičení znamená, že se odehrává převážně na mapách ve velitelských stanech, zůčastněné štáby ale využívaly spojovací techniku a došlo i na několik výsadků a imitaci bojové činnosti v terénu. Cvičení mělo ale hlavně za cíl obnovit součinnost mezi československými a sovětskými velitelskými složkami, která byla pošramocena po invazi srpnu 1968.
O cvičení krátce pojednává i krátký filmový zpravodaj z té doby viz. ZDE. (Vojenští historici by zřejmě dokázali identifikovat čs. generály zachycené ve zpravodaji a říct, kolik z nich v následujících měsících a letech neprošlo politickými prověrkami a jsou to budoucí závozníci na stavbách a pomocní dělníci.) O tehdejší ponuré atmosféře svědčí i lakonický závěr reportáže kde se bez velkého nadšení praví " Podle slov generálporučíka Muchy cvičení ukázalo, že bojová příprava vojsk je dobrá".
Ačkoliv intenzita nasazení letecké techniky během cvičení nebyla vysoká, v jeho průběhu přesto došlo k tragické události, který stála život tři příslušníky armády. V průběhu ranního přesunu z prostoru ÚJEZD nedaleko Polné do nově stanoveného prostoru činnosti CHLUMEC NAD CIDLINOU došlo 20.5.1969 v 05:45 k havárii dvou vrtulníků Mi-1 2. vrtulníkové letky Západního vojenského okruhu. Let roje ve dvojicích v proudu skončil pro vedoucí dvojici předčasně v prostoru kóty Hradiště, asi 5 km severně od Chotěboře. Piloti obou strojů přehlédli v kopcovitém terénu nově postavené vedení vysokého napětí a téměř současně vrazili do horního vodiče. Pro vedoucí vrtulník pilotovaný mjr. Bouškou měl náraz rychlostí 120 km/hod fatální důsledky. Těžce poškozený stroj se zřítil k zemi. V jeho troskách zahynul nejen mjr. Bouška, ale i další dva piloti letky které přepravoval- kpt. Peřina a kpt. Šálek. Stroj výrobního čísla 04014 vyrobený v r. 1962 byl zcela zničen. Druhý, těžce pošramocený stroj v.č. 3005 dokázal kpt. Petržíla bezpečně posadit na zem.
Za příčinu nehody bylo označeno nedodržení stanovené minimální výšky 100 metrů nad terénem a nepozornost pilota vedoucí dvojice.
1969/2023
Na poli, kde došlo ke zřícení "4014" se stále nachází drobné fragmenty
Nouzové přistání "3005" kpt. Petržíly - stroj "3005"
Výpověď pilota- kpt. Petržíly a přepravovaného mjr. Peterky.
Pomník v blízkosti místa katastrofy "4014"
Prameny:
VUA Praha fond MNO 1969
Pavel Krejčí 10.2023