L-29 "2845"

 

1. slp České  Budějovice

 

npor. Václav Presl

------------------------------------------

Scheibe SF-25B Falke  OE-9056

 

Friedrich Hammer †, Ludwig Illeschko †

 

Budkov okr. Jindřichův Hradec  2.9.1973

 

 

L-29 Delfin "2845" vyfotografovaný po srážce s SF-25 Falke na ploše letiště v Českých Budějovicích - Plané. Na snímku je zakreslena rovina nárazu - je zřetelné promáčknutí trupu a poškození brzdícího štítu.

 

Motorizovaný větroň SF-25 Falke. Snímek stroje OE-9056 který se zřítil u Budkova  jsem nedohledal, zde dodnes létající OE-9054.

 

 

 

Ještě se ani neusadil prach na poli, na které po vzájemné srážce u Šafova  dopadly československý L-29 Delfín a rakouský JOB-15 /popis ZDE/  a situace jako přes kopírák se opakovala u několik desítek kilometrů vzdáleného Budkova. 

V neděli 2.9.1973 v 16:01 překročil čs-rakouskou hranici v prostoru Nové Bystřice zbloudilý motorizovaný větroň SF-25B Falke. Dva muži v kabině, třicetiletý Friedrich Hammer, hodinář žijící v Karstein an der Thaya a Ludwig Illeschko ze Steinbachu se tou dobou zřejmě snažili obnovit orientaci v jednotvárné krajině poté, co "zakufrovali". Nakonec se dostali až  jihočeskému Strmilovu, nějakých 25 kilometrů od státní hranice.

V té době již byli dávno zaregistrováni československou PVOS a z Českých Budějovic po nich "šel" hotovostní L-29, který pilotoval mjr. Neliba. Několik minut po vlétnutí do čs. vzdušného prostoru startoval z Budějovic další L-29, v jehož kabině seděl npor. Václav Presl. V 16:06 pozemní velení nechává odstartovat dalšího hotovostního stíhače, tím je MiG-21 který pilotuje mjr. Zika. Ten má za úkol přehradit cestu zpět v prostoru mezi Novou Bystřicí a Slavonicemi. V 16:09 přichází na velení PVOS zpráva, že vidová hláska i pohraniční hlídka zaregistrovaly sportovní stroj v hraničním pásmu. Tou dobou již cíl zaregistroval i mjr. Neliba a zakrátko se na scéně objevil i npor. Presl.

Rakouský stroj se v tu dobu nacházel  nad rybníkem Komorník jižně od Strmilova. Oba Delfiny dávaly rakouským letcům pokyny k následování, což ale Rakušané ignorovali. Možná si mysleli, že L-29 je jen taková holubice míru a asi netušili, že oba Delfiny mají pod křídly podvěšeny kontejnery s kulomety 17N (kořistní německé MG 17). Ostatně, na ty zakrátko došlo. Po chvilce vzájemného nahánění mjr. Neliba ve stoupavém letu na úrovni rakouského Falke vypálil varovnou dávku, aby dal najevo, že už končí sranda. Podle pozorovatelů na zemi se však rakouský stroj s hrdým názvem "Falke" ( Sokol) otočil  na jih a snažil se prchnout zpět do Rakouska. Se svojí maximální rychlostí něco  kolem 190 km/hod neměl samozřejmě šanci a jen si tak zpečetil svůj další osud. V 16:16, během jednoho z manévrů se ocitl na vstřícném kurzu  s Definem npor. Presla. Těsně předtím, než ho npor. Presl nadletěl, uvedl pilot stroj Falke do ostré  zatáčky a přitom došlo k nárazu konce křídla do  zadní části Delfina. / aspoň tak to popisuje čs. strana, jiné svědectví nemáme/. Křídlo rakouského letounu náraz nevydrželo a ulomilo se. Rakouský stroj se zřítil kolmo k zemi, při pádu ještě narazil do elektrického vedení a nárazem do země se roztříštil. Oba rakouští letci na místě zahynuli.

 

 

Místo havárie v r. 2023

 

 

 

 

 

Celokovová konstrukce L-29 npor. Presla byla pochopitelně odolnější a letoun srážku ustál. Mjr. Neliba provedl během letu obhlídku Preslova stroje a informoval ho poškození. Stroj měl promáčklou levou stranu trupu, poškození utrpěl brzdící štít a z letounu unikalo palivo. I přes utržené šrámy se Delfin dostal zpět do Českých Budějovic kde bezpečně přistál. 

 

Detail poškození brzdícího štítu na letadle L-29 s přiloženou částí křídla SF-25B.

 

 Ani tato hezká navigační pomůcka, která byla nalezena v troskách oběma letcům nepomohla. Střed kružnic na mapě - letiště Dobersberg. S létáním na sever k hranicím se dle mapy moc nepočítalo,  ale zrovna tam, mimo kotouč se posádka osudného dne dostala.

 

Tak jako v předchozím případě z  26.7.1973, došlo k diplomatické roztržce s Rakouskem. Československé orgány trvaly na tom, že vinu nese rakouská strana a vyčíslily škodu na 200 000,-  Kčs, kterou hodlaly po Rakousku vymáhat. Po dvou dnech se sešla čs-rakouská komise, která odjela na místo katastrofy. Čs. strana umožnila rakouské protistaně prohlídku místa havárie, ale s tím, že nelze v žádném případě pořizovat fotodokumentaci. Čs. vojenské orgány se snažily dokázat, že srážka nebyla způsobena úmyslem čs. pilota, což Rakušané následně uznali. Zbytky letouny byly následujícího dne po souhlasu obou stran polity přímo na místě benzínem a spáleny. Kovové části které neshořely byly naházeny do díry vytvořené na louce a zahrnuty, spočívají tam dodnes.

Koncem roku 1973 byla na základě těchto událostí uzavřena mezi Československem a Rakouskem smlouva kde byla navžena opatření, aby se počet narušení státní hranice minimalizoval. Šlo především o vytvoření pohraničního pásma z rakouské strany o šířce 10-15 km kde bude vyhlášen zákaz letů sportovních letadel. Rovněž tak šlo o edukaci rakouských pilotů, že v případě ztráty orientace a vlétnutí nad čs. území musí neprodleně uposlechnout pokyny zasahujícího vojenského letadla. K občasnému narušení státní hranice docházelo ojediněle i v pozdějších letech a to nejen z rakouské strany  ale i opačně, kdy se čs. letci ocitli na druhé straně "Železné opony" Ono ostatně, kdo v době papírových map a navigačních pravítek někdy ve vzduchu nezabloudil. K nechtěné srážce /či úmyslnému taranu/ už ale potom nikdy nedošlo.

 

Prameny:

 

VUA Praha fond MNO 1973

NA Praha fond SLI/UCL

 

Pavel Krejčí 10.2023