L-29  "3248" 

 

8.slp Brno

 

mjr. Miroslav Říčka

-------------------------------------

JOB-15-150  "OE-CAP"

 

Östereichisser Aero-Club Wien Aspern

 

Johan Weiser ,  Alfred Winter

 

Šafov okr. Znojmo     26.7.1973 

 

 

L-29 "3236", tedy stejné výrobní serie jako letoun, který se zřítil 26.7.1973 / foto R. Palička/

 

 

Oberlechner JOB-15-150  OE-CAP /dříve OE-ALW a OE-DOC/, který se zřítil u obce Šafov po srážce se zasahujícím čs. letounem L-29. Stroj výrobního čísla 49 byl vyroben v roce 1964. /Austrian Aviation Museum/

 

26. července 1973 odstartoval z letiště Aspern u Vídně lehký sportovní letoun JOB-15 registrace OE-CAP k cvičnému navigačnímu letu. Na palubě se nacházel insruktor  ing. Alfred Winter, který dohlížel na žáka jímž byl Johan Weisser. Cílem letu byl otočný bod vzdálený 60 mil /112km/ kurzem 213°. Tam měl žák provést zatáčku a opačným kurzem se vrátit zpět do Aspern. Na let byl podán letový plán s vypočítanou dobou letu 80 minut. Sedmačtyřicetiletý  Alfred Winter byl poměrně zkušeným letcem, na větroních nalétal přes 1000 hodin, na motorových letadlech měl celkový nálet 123 hodin. Zdá se ale, že v letecké navigaci příliš "kovaný" nebyl, již v r. 1962 narušil po navigační chybě čs. území a byl vojenským letadlem donucen přistát.

Ani onoho červencového dne roku ´73  neprobíhalo vše tak, jak mělo. Z neznámého důvodu letoun narušil v 10:07 čs. státní hranici v prostoru obce Písečná , která je od Aspern kurzem zhruba 320°. Vlétl cca 20 km do hloubky ČSSR  během toho  provedl několik změn kurzu.  Na  pomalu letící cíl byly v 09:57  vyslány dva letouny L-29 Delfín  8. slp Brno.  Piloty byli mjr. Říčka a por. Gažo. Mjr. Říčka startoval jako první a kontakt s narušitelem hranice hlásil  v 10:24. Průlety kolem sportovního letounu Rakušany upozorňoval na narušení hranic a dle jeho slov, dával mezinárodně platné pokyny k následování / kývání křídly, vystřelení barevných světlic/. Při průletech vždy otočil do trajektorie letu sportovního letadla a snažil se, aby rakouský letoun vlétl do jeho výtokových plynů. Jak pilot později uvedl, při prvním průletu se ohlédl a viděl, jak se letoun-narušitel propadl asi o 100m. (Co tím pilot sledoval mi není jasné, zřejmě šlo o demostraci toho, kdo je ve vzduchu pánem).  Při pátém průletu došlo k tragédii. Mjr. Říčka /dle vyšetřovacího spisu/ předlétával rakouského letadlo zprava a levou zatáčkou se chtěl opět dostat před něj. V tom okamžilku /dle pilota/   OE-CAP zahájil zatáčku doprava. Došlo tím ke kolizi obou letadel.

Zde je potřeba se na chvíli zastavit, protože je tu zcela jasný rozpor mezi výpovědí pilota a výpovědí svědků na zemi, které podali Veřejné Bezpečnosti a jejichž svědectví je založenu ve spisu Státní letecké inspekce. Svědek Zdenek Čálek vypověděl, že viděl, jak vojenské letadlo zkřížilo dráhu sportovního letadla, to se následkem toho ve vzduchu propadlo. Následně vojenský letoun rakouský  sportovní stroj dohnal. Ten nijak neměnil směr, jen zvýšil otáčky motoru. V tu chvíli vojenské letadlo levou zatáčkou vrazilo do sportovního. Z toho vytetěly třísky a šlo k zemi...

Ještě pro úplnost, jak na to vzpomínal M. Říčka po letech a je publikováno na www.valka.cz.  (Autor bohužel nezmiňuje zdroj, ale je evidentní, že jde o vzpomínku vyprávěnou před r. 1989.) "...minuli jsme se o chlup a mně se zdálo, že se dokonce směje. Řekl jsem si, tak to hochu ne. Když bude někdo uhýbat, budeš to ty, já jsem tady doma a nálet jsem již prováděl s úmyslem neuhnout. Prda to byla pěkná, zdálo se mi, že jsem jim přežehlil kabinu. Točím se a padám dolů. Jdu z toho ven říkám si a odepínám spojení přilby s letounem..." Výše uvedené tedy vnáší i jiný možný pohled na příčinu srážky, než v naší literatuře stále dokola opakovanou tezi o tom, že za srážku mohl rakouský pilot.

Ať už byl viníkem srážky kdokoliv, na následujícím se již všichni shodují. Rakouský letoun se rozpadl ještě ve vzduchu a  zřítil téměř kolmo k zemi. Oba rakouští letci na místě zemřeli. L-29 začal hořet, přešel do výkrutu, mjr. Říčka se katapultoval. Utrpěl lehčí poranění, jeho letoun dopadl 1200 m od rakouského stroje a shořel.

Vyšetřování vedené čs. vojenskou komisí konstatovalo, že srážku zavinil rakouský pilot. Mjr. Říčka byl za rozhodný postup proti narušiteli odměněn velitelem svazku.

 

 

 Situační zákres nehody obou letounů.

 

 

 

 

 

 

 

 Závěr vyšetřovací komise.

 

 

 Výpověď pilota bezprostředně po události

 

 

 Zákres rozptylu trosek OE-CAP

 

 

 Na místě nehody se našta taška s osobními doklady. Zde pilotní průkaz Alfreda Wintera

 

 Zápisník letů nalezený na místě havárie. Poslední let pilot vykonal den před katastrofou.

 

 

 O události informoval i tehdejší komunistický tisk. 

 

 Tehdejší vyhrocenou atmosféru ilustrují i články v rakouském tisku. Událost měla diplomatickou dohru, členové pověření rakouskými úřady k dohlížení na čs. vyšetřování nebyli na místo havárie v prvních dnech vpuštěni. Nebylo jim ani umožněno hovořit s pilotem, mjr. Říčkou.  Rakouská strana podala protestní nótu, odpověď čs. strany byla ta, že se jednalo pravděpodobně o špionážní let, protože v troskách byl nalezen fotoaparát. Na to reagoval rakouský tisk několika podrážděnými články. Situace se ale po několika dnech uklidnila a po výměně několika nót událost "vyšuměla" do ztracena.

 

Na místě události v r. 2023

Místo dopadu L-29 mjr. Říčky

 

Fragmenty L-29 "3248"

 

   

 

 V prostoru dopadu OE-CAP  se dodnes dají nalézt drobné fragmenty stroje.

 

Prameny:

VUA Praha- Zpráva o vyšetřování letecké nehody, fond MNO 1973

www.valka.cz

NA Praha fond SLI/UCL

 

Pavel Krejčí 10.2023