AN-2R  v.č. 1614438 

SP-WKV 

Agrolet PLR

pilot: Dionyzy Bielański †

Kúty okr. Senica, SK         16.7.1975

AN-2 /Ilustrační snímek/. V polských dokumentech je letoun sestřelený 16.7.1975 uváděn jako AN-2R / R- Rolniczny- zemědělská úprava/

Vyšetřovací spis k případu "Dionizy Beliańsky" je vyjímečný hned z několika pohledů. Není například  běžné, aby se ve vyšetřovacích spisech úmyslně lhalo. Není ani běžné vidět ve spisech z poválečného období záběry fotokulometu z palby na civilní letadlo. Několikrát se zde opakují pojmy "Nehoda", "Katastrofa", přitom správně by mělo být "Sestřel", či možná ještě příhodněji "Vražda"? Hlavní protagonisté si toho během vyšetřování byli sami vědomi, ostatně zachovalé dokumenty  jasně svědčí o jejich snaze věci zkreslit a příčinu smrti pilota zastřít.

Dionyzy Bielański se narodil  1.4.1939 v obci Staweczki. Létat začal v r. 1963, zpočátku na větroních, od r. 1968 i na motorových letounech.  Dle dokumentů přiložených k vyšetřovacímu spisu působil řadu let jako zaměstnanec Aeroklubu PLR na letišti Žar, kde vykonával funkci leteckého instruktora. Později pracoval v Aeroklubu v Opoli. V  pracovních  posudcích byl hodnocen jako nezvykle pracovitý a schopný, výborný letec se skvělými   organizačními  schopnostmi. Mezi hlavní morální vlastnosti je u něj v hodnocení uvedena pravdomluvnost, čestnost a odolnost propagandě. Byl bezpartijní, do komunistické strany odmítl vstoupit.  Aeroklub v Opoli, který o něm ještě v r. 1969 hovořil v superlativech jej ale 2.6. 1972 propouští. V posudku se uvádí, že odmítl vstoupit do strany i do odborové organizace i přes naléhání ostatních, a že " má problém s ostatními soudruhy". Byl učiněn pokus získat jej pro polskou Státní bezpečnost /SB/ jako agenta  , což ale odmítl. Naopak, nakonec byl sám sledován a udán, že má ve skřínce signální pistoli.  V závěrečném posudku se už uvádí "Nevpouštět na letiště, mohl by způsobit problémy". Po propuštění ho nikdo nechtěl zaměstnat, až v r. 1975 začal opět létat  v Agroletu ve Vratislavi. Ze zápisníku letů, který se našel v troskách letounu lze vyčíst, že provedl 7671 letů, nalétal téměř 2 000 hodin. Byl ženatý, otec dvou dětí.

Co přesně vedlo šestatřicetiletého Dionyzy Beliańskeho k rozhodnutí opustit komunistický ráj v Polské lidové republice se už nedozvíme. Příčiny jsou ale nastíněny už v jeho pracovních posudcích. Tak jako mnozí jiní, zřejmě přestal vidět svoji perspektivu v komunistickém systému a hledal cestu, jak z něj uniknout do svobodnějšího světa. Rozhodl se k tomu využít stroj An-2 se kterým v zaměstnání  létal a nízkým letem přes Slovensko uprchnout do Rakouska. Ze záznamu  navigačního štítku i frekvencí radiomajáků v v ČSSR , které byly nalezeny je zřejmé že se na let důkladně připravoval. S sebou si vzal jen něco málo peněz, zápisníky letů a pilotní průkazy. Zřejmě doufal, že se mu po emigraci podaří nalézt práci v oboru, ve kterém celý život působil.

Úlet se po naplánování rozhodl provést 16. července 1975. Ačkoliv se na let důkladně připravoval, jednu věc přesto podcenil. Tou byla schopnost čs. systému protivzdušné obrany zachytit nejen cíle blížící se k hranicím ze západu, ale rovněž detekovat případné pokusy o úlet opačným směrem. V tomto případě šlo o "uvědomělého soudruha", pracovníka Aeroklubu v Žilině, který si všiml nízko letící polské AN-2 kterou neznal a jejíž přelet nahlásil.

Z dokumentace přiložené ve vyšetřovacím spise se dá rekonstruovat časový sled událostí:

15:00  Letoun An-2 byl poprvé zaregistrován v prostoru Žiliny, identifikován jako neznámý cíl polské příslušnosti. Letoun pokračuje údolím řeky Váh.

15:13  Informace o neznámém polském  letounu dostává na ÚVS. Letounu je přiděleno označení  "Cíl 7366"

15:14  ÚVS  vydává signál "Narušitel", nařizuje start stíhačů z letiště Mošnov a Brno a nařizuje spojit se s ÚVS Varšava

15:15  Je informován velitel armády. Ten nařizuje letoun vyhledat a přinutit k přistání. Zakazuje na stroj střílet.

15:17  Velitelství 2. divize PVOS dává kódový pokyn "Zapnout všechny prostředky, provést Pérák" 

   Je rozhodnuto  vyslat 2 MiGy-21 /mjr. Šimon, mjr. Kadlček/ u Mošnova  a 2 L-29 /kpt. Navrátil, mjr Cebul/ z Brna. Úkol zní -  přehradit trať  do    Rakouska   a zachytil unikající stroj. Jelikož jde o polský letoun,  probíhá vyjednávání s polskou stranou, která do dalšího rozhodnutí dává souhlas k tomu, aby čs. strana konala podle svých postupů.

15:20  Velitel armády povoluje výstražnou palbu.

15:22  ÚVS nařizuje dispečerům na letištích Trenčín a Piešťany sledovat vzdušný prostor a informovat o pohybu narušitele.

15:24   Vrtulník MI-4 plnící úkol v prostoru Trenčín vidí stroj, hlásí jeho registrační značku,  začíná ho sledovat a informuje o jeho poloze. Pilot AN-2                    klesá  do výšky 10m nad terénem a snaží se uniknout.

15:33 Hotovostní L-29 pilotován kpt. V Navrátilem /Index 479/  dosahuje prostoru Malacky, zde vyčkává  a následně jej Naváděcí stanoviště Sokolnice vysílá do prostoru Myjava.

15:34  AN-2 je zachycena stíhačem v prostoru Javorina (mjr. Cebulem v  L-29 Index 480) . Je nařízeno donutit ji k přistání, nestřílet.Stíhač                        navazuje spojení s vrtulníkem MI-4 a koordinuje s ním činnost.

Kpt. Navrátil v prostoru Myjavy nejprve spatří ve výšce kroužící MiG-21a vzápětí nízko letící AN-2. V prostoru již všechny čtyři hotovostní letouny, kpt Navrátil klesá k cíli.

15:46 Mjr. Cebul hlásí, že "cíl pokračuje po vodě" / řeka Váh / a nereaguje, u cíle se následně pohybuje kpt. Navrátil, střílí signální rakety a dává pokyny k následování. Mjr. Cebul vyčkává. Následuje výstražná palba na kterou D. Beliański nereaguje.

15:50 Přítomnost MIGů-21 je vyhodnocena jako neefektivní pro malou rychlost cíle a je jim nařízen návrat. Dotaz na množství paliva u L-29 - mjr. Cebul hlásí zbytek paliva 600l, kpt. Navrátil 450l. Na velitelských stanovištích stoupá napětí, je hlášeno, že cíl dosáhne hranici s Rakouskem do 5 minut. Kpt. Navrátil se pokouší manévry změnit kurz AN-2.

15:52 V  zákulisí dochází k rozhodnutí, které vydává osobně ministr obrany PLR generál  W. Jaruzelski. Nařizuje cíl sestřelit.

15:53:30 Kpt. Navrátil dostává osudný pokyn:  " 479, PODOBA,  ZARJA" / PODOBA- volací znak naváděcího  stanoviště, ZARJA- sestřelit cíl/

             479: "Opakujte!"

            ? "Máš provést Zarju "

             PODOBA: "ZARJA, ZARJA!"

             479: "ZARJU?"

             PODOBA: "SESTŘELIT, SESTŘELIT !"

15:54.00   479: "Rozumím, jdu po něm. "

15:54.30   PODOBA: "480, kdyby se to nepovedlo 479, okamžitě půjdete Vy." Kpt. Navrátil je tou dobou ve výhodné poloze ke zteči a zahajuje palbu                      ze  vzdálenosti 300 metrů

                480: "479 ho sestřelila, hoří."

                479: "Cíl sestřelen, úkol splněn"

 Detail záběru fotokulometu L-29 kpt. Navrátila. AN-2 je sice nezřetelelná, ale je skutečně tam. Zároveň je vidět, jak nízko střelba probíhala, stromy jsou opravdu blízko.

Po sestřelu se oba L-29 odpoutaly a přistály v Bratislavě, kpt. Navrátil se zbytkem paliva pouhých  200 litrů. Letoun SP-WKV po zásahu vzplál a narazil do země čtyři kilometry východně od Kůtů. K dosažení spásné hranice mu chybělo 8 km. Nastala destrukce stroje, pilot v troskách zahynul. K hořícímu vraku se zanedlouho dostavila hlídka VB. Místo bylo uzavřeno. V 19:20 se na místo dostavila komise vedená generálporučíkem Remkem, zástupcem ministra národní obrany. Následně je provedeno ohledání místa, je zajištěna dokumentace, která nepodlehla požáru. Je nalezen zápisník letů a pilotní průkaz a díky ní je identifikováno ohořelé tělo. Dále je nalezen osobní průkaz,  kleštičky na nehty, letecká kukla a hodinky značky "Kirovski", které se zastavily v 16:02. Mnohým zainteresovaným se tou dobou zřejmě ulevilo, stroj mohl být taky klidně plný lidí. /An-2 má celkovou kapacitu 14 osob/. Tělo pilota bylo odvezeno do Prahy k pitvě. Soudní lékař z ULZ Praha uvedl, že jmenovaný zahynul při nehodě letadla v průběhu jeho destrukce na zemi, před smrtí na něj působila dlouhodobá, velmi silná psychická zátěž. 

Následuje vyšetřování, ve kterém  různí kováři i kovaříčkové zainteresovaní v případu poukazují, jak všechno udělali správně. Ještě v den sestřelu přiletěli do Bratislavy i zástupci polské armády, kteří se stali součástí vyšetřovací komise. Nemá cenu se zabývat nejnižšími složkami, ty pouze vykonávaly přijaté rozkazy a zřejmě je pak také nejvíce osobně zasáhly.  Příkaz letoun sestřelit šel z nejvyššího politického vedení PLR a ČSSR. Za PLR ho vydal ministr národní obrany  PLR generál Wojciech Jaruzelski. Na československé straně rozkaz potvrdil a schválil velitel armády / je zajímavé, že se ve všech dokumentech hovoří o ""veliteli armády" , ale nikdy nezazní jeho jméno.  V té době byl už nejvyšším velitelem armády prezident ČSSR  Gustáv Husák./  Rozkaz k sestřelu vydal pilotovi Starší Operační Důstojník /SOD/  na ÚVS PVOS pplk V. Seman, který zastupoval nepřítomného velitele 7. Armády PVOS gen. Marušáka.. Polská komise ocenila činnost československé PVO , jmenovitě pilota který letoun sestřelil a požádala o jeho jméno. Náčelník letectva a PVOS generálporučík Josef Remek 18.7.1975 informuje ministra národní obrany generála Dzůra o postupu vyšetřování. Zároveň jej ujišťuje, že politická situace v okolí místa sestřelu je mezi obyvatelstvem dobrá a obyvatelé souhlasí s čínností čs. letectva. Střelba v hustě obydleném okolí samozřejmě neunikla pozornosti. Jde ale i tak o velkou nepříjemnost, informuje jej tedy také o tom, že se s polskou stranou dohodl, že ve vyšetřovacím spise se nebude hovořit o sestřelu. Bude v něm uvedeno, že D. Belański při pokusu o úlet prováděl únikové manévry, při kterých narazil do země. Přesně tak je to pak v závěrečné zprávě sepsané Náčelníkem stálé komise pro vyšetřování leteckých nehod generálmajorem F. Doležalem zaznamenáno a podepsáno.

 Dále o této dohodě a skutečných příčinách nehody byl informován 18. 7. 1975 s. ministr národní obrany a ve stejném rozsahu tajemník ÚV KSČ s. Vasil Biľak, vedoucí oddělení státní administrativy ÚV KSČ, místopředseda vlády ČSSR a vedoucí odboru bezpečnosti a obrany vlády ČSSR. Z vyšetřování Ministerstva národní obrany je zřejmá snaha uzavřít případ jako nehodu, aby nikdo z velících důstojníků nemusel být hnán k odpovědnosti.

Ani tím však zvláštnosti v případu Dionizy Bielańského nekončí. Vyšetřovatel StB, npor. Belan z Krajské správy ZNB Bratislava, zahájil 25. července 1975 trestní stíhání proti tehdy již mrtvému Bielańskému pro trestný čin porušení předpisů o mezinárodních letech podle § 111 tehdy platného trestního zákona.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v devadesátých letech případ otevřel a zjišťoval trestní odpovědnost zodpovědných osob. Hlavní aktéři, tedy  ti, kteří tahali za nitky ale tou dobou již byli po smrti s vyjímkou W. Jaruzelskiho. Ten až do své smrti v r. 2014  tvrdil, že si na nic nevzpomíná. Případ byl proto odložen.

Jednalo se o klasické zneužití moci vládnoucí politickou stranou. Armáda která v normální společnosti má hlavní úkol chránit zemi před napadením zvenčí byla zneužita k politicky motivované represi vůči těm, kdo se pokoušeli zemi opustit a začít někde jinde svobodný život. V tomto případě bylo zneužito čs. letectvo. Nešlo o ojedinělý případ, další události zakončené smrtí civilních osob budou brzy přidány na Badatelnu. 

Nedá mi to nezmínit dílo  M. Brzkovského a J. Šafaříka nazvané "Žhavé nebe nad Československem" Autoři tyto případy ve své knize zahrnuli do kolonky " Seznam známých vítězství Československých pilotů v době studené války". Ve zmateném přehledu  je do jednoho pytle hozeno úplně všechno. Sestřely a poškození amerických letadel Pohotovostní letkou Slovenského Štátu dohromady se sestřely dosaženými  našimi letci působícími v 1. čs. smíšené letecké divizi i  během SNP. Tam jde ještě aspoň o vojáky na obou stranách. Považovat  ovšem sestřely civilních letounů za vítězství... Podle mě tehdy, i onoho 16. července 1975 prohráli úplně všichni, hlavně čs. letectvo.

Tělo D. Bielańskeho bylo později převezeno do Polska a předáno rodině. Pohřben je v Opoli-Półwsi. 

 O případu informoval v České televizi i reportér. M. Karas :

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1398598-sestreleni-letadla-nad-slovenskem-v-roce-1975-naridil-jaruzelski

Prameny:

VUA Praha fond MNO/SL a v PVOS 1975

www.ustrcz.cz- Ľubomír Morbacher, Jan Synek

Pavel Krejčí 10.2023