Avia S-199     ev.č.58

4. lšp Prostějov /VÚ 3999/

por. Josef Musil †

Stichovice okr. Prostějov           6.10.1953

Ilustrační snímek S-199/ VHU Praha/

Rok 1953 byl v historii čs. letectva jedním z nejtragičtějších. Co se týče stíhacího letectva, pro oba hlavní typy (S-199 a S-102) to bylo přelomové období. Na jedné straně se ocitla  již značně poruchová, neperspektivní  pístová technika kterou čekalo postupné vyřazování, na straně druhé to byla  nově zaváděná trysková letadla, u které ještě nebylo dosaženo dobré výrobní kvality a u které se teprve "ladil" způsob výcviku pilotů.

Šestý říjnový den onoho roku by mohl být právě symbolem oněch problémů. V rozmezí několika minut došlo nezávisle na sobě na dvou místech republiky ke dvěma leteckým katastrofám. V 11:00 se u Loun zřítil zbrusu nový, proudový S-102 (MiG-15) od 15. slp., pilotovaný jedenadvacetiletým poručíkem Zdenkem Bejčkem. Úkolem byl let po okruhu. Nezkušený pilot ale let nezvládl a zřítil se u železniční tratě Louny-Zeměchy. Letec při nehodě zahynul /případ bude již brzy na Badatelně/.

Jen o dvě minuty později zahynul na Prostějovsku z důvodu závady na již technicky zastaralém pístovém letounu S-199 poručík Musil. Tento mladý učitel létání 4. leteckého školního pluku prováděl zálet stroje ev. čísla 58 před samostatnými lety svých žáků. Let měl být naprosto rutinní - letištní okruh. Žáci určení k sólo letům již čekali v prostoru startu a mohli tak sledovat celé drama na vlastní oči. Por. Musil odstartoval, přesně provedl první i druhou okruhovou zatáčku a prováděl DÚ "po větru". Zahlásil vysunutí podvozku, ale krátce nato začal letoun klesat. Por. Musil to nevěděl, ale v těch chvílích došlo k zadření některého z ložisek v kompresoru motoru jeho stroje, což během pár vteřin způsobilo katastrofickou situaci. Zadření ložiska způsobilo nevyvážený chod kola kompresoru a následnou destrukci hřídele. Kompresor pracující ve vysokých otáčkách se uvolnil a to způsobilo takové rozřesení celého stroje, že došlo k porušení palivového potrubí vedoucího do motoru. Pilot pocítil ztrátu tahu motoru a silné třesení, začal točil třetí zatáčku, vzápětí čtvrtou a snažil se dotočit směrem k letišti. Do rádia ohlásil "Sedám nouzově!". Bylo zřejmé, že letoun to na letiště nedotáhne, ŘL proto vydal příkaz "Zavřít podvozek! V tu dobu se vznítil benzín vytékající z palivového potrubí a došlo k požáru. Por. Musil v těch chvílích zřejmě zalitoval, že krátký let podcenil a nevzal si pilotní rukavice ani brýle. K nouzovému přistání vybral rozlehlé pole před sebou, vypadalo to nadějně. Dým z požáru však začal vnikat do kabiny a ta byla zakrátko plná kouře. Oslepený pilot neodhadl včas výšku pro podrovnání a prudce v klouzavém letu narazil do země. Letoun se odrazil a po dvou odskocích zůstal stát na poli, asi 500m od prahu dráhy. Ve vyšetřovacím spisu se sice milosrdně uvádí, že již při prvním kontaktu se zemí došlo k usmrcení pilota, ale nevím, nevím... Jisté je, že pilot se z letounu nedostal, ten pohltily plameny z prasklé benzinové nádrže. Stroj i s pilotem shořel. Záchranné složky z letiště byly u letadla za pár minut, ale nebylo již co zachraňovat. Z letounu zůstal jen vyhořelý vrak.

Po průšvihu nastává většinou v letectví čas na stanovení  tzv. "nápravných opatření". V tomto případě bylo konstatováno, že za nehodu nemůže létající , ani technický personál. Pilotům bylo zakázáno létat bez rukavic a povinností bylo mít vždy na hlavě nasazené brýle, přinejmenším na čele připravené k okamžitému nasazení. Dále bylo nařízeno, že při silném třesení motoru je nutno okamžitě vypnout motor a přistávat do terénu. A konečně, pokud k takové závadě dojde ve větší výšce, neváhat a opustit letoun padákem.

 Na místě havárie v srpnu 2019. Na poli se dodnes nacházejí spečené slitky kovu.

Prameny:

-zpráva o nehodě VUA Praha, fond MNO 1953

-archiv. F. Hošek

Pavel Krejčí 8.2023