Blériot-SPAD S.66    F-AEFX

 

Letecká společnost CIDNA

 

Pilot: Raymond Parant

 

Dobrá, okr. Frýdek-Místek            1.3.1926 

 

 

Spad S. 66 F-AEFX,  který havaroval u Dobré v okrese Frýdek-Místek. Pro stroj ovšem nehoda v r. 1926 neznamenala konec, byl opraven a dál létal. Tento snímek byl pořízen na mezinárodních závodech turistických letadel ve Varšavě v r. 1930. Imatrikulace  F-AEFX  byla původně přiřazena letounu Bleriot Spad 46 (No.17) 21.8.1922 (pod číslem 897) u letecké společnosti Cie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne v Le Bourget. V dubnu 1925 byl letoun přestavěn na verzi Bleriot Spad 66 a zařazen k letecké společnosti Cie Internationale de Navigation Aerienne (CIDNA)v Le Bourget. Letoun zrušen v prosinci 1931.

 

Jedním z provozovatelů, kteří ve dvacátých letech minulého století intenzivně využívali vzdušný prostor Československé republiky byla předchůdkyně společnosti Air France , společnost CIDNA. (Compagnie Internationale de Navigation Aérienne). Vysoké intenzitě provozu odpovídala i četnost nehod, kterou tato společnost na území Československa zaznamenala. Jedna z takových událostí se odehrála dne 1.3.1926 na lince z Prahy do Varšavy a zpět. Pilotovi Raymondu Parantovi se podařilo, ač zraněnému, nehodu přežít, ve stroji byl sám s nákladem pošty. Letadlo bylo údajně střeženo četnictvem, ovšem jedna z fotografií i zápis hovoří o velkém zájmu místních obyvatel o nezvyklou událost. Letadlo bylo po nehodě rozmontováno a odvezeno na nákladním automobilu.

Zápis z kroniky obce Dobrá:

Neštěstí poštovního letadla. V pondělí 1. března o 14. hodině a 15. minutě havarovalo u nás poštovní letadlo, které řídil francouzský pilot Raymund Parant, když s ním letěl z Prahy do Varšavy. Bylo to letadlo cizí, takže při vyšetřování nehody musel být povolán tlumočník. Letadlo dopadlo na pozemek Antonína Boháče č.p. 308 za Špicí u silnice na Frýdek. Náleželo mezinárodní společnosti v Praze. Jednalo se o letoun Spad 66, celodřevěný jednomotorový dvouplošník s otevřenou dvoumístní pilotní kabinou, určený pro přepravu šesti cestujících.

 

 Hlídka u havarovaného letadla. Pátý muž zprava má na hlavě francouzskou kepi.

 

Text přiřazen u policejního snímku je poněkud detailnější:

Neštěstí bylo vyšetřováno policejními složkami a ty vrak letadla přišly druhý den v 10 hodin dopoledne vyfotografovat. Dlouho se pak vzpomínalo, že pád tak mohutného stroje způsobil rozmetání hnoje a rozstříkání močůvky nacházející se v blízkosti domku na boční stěnu domu, za což si pak postižený Antonín Boháč nárokoval odškodné, jež mu bylo prý i vyplaceno.

Tady je seznam škod: Rozbity jsou dva skleněné světlíky nad dveřmi, znečištěny hnojem, do kterého letadlo spadlo, venkovní stěny a dveře, což bude vyžadovat nových nátěrů, a v zahradě poškozeny 4 stromky ovocné. Na poli a v zahradě sice neosetá, přece obdělána již půda sešlapána a nově musí býti obdělána a místnosti vyčištěny, když zde byl ošetřován zraněný pilot. Taky sousedům udělány škody při rozmontovávání a nakládání letadla na nákladní auto, neboť jejich pole jsou sešlapána, jak stvrdili místní znalci Josef Tvardek a František Gongol, kteří odhadli škodu na 250 Kč a 20 Kč za sešlapané pole, které z velké části měli na svědomí hlavně zvědavci, kteří se přišli podívat, jak dosvědčuje dále úřední zpráva — "škoda způsobená pošlapáním polí diváky".

Raymond Parant se narodil v Saint-Dizier 29. dubna 1897. Jeho otec Henri-Paul (39) pracoval jako mechanik.Se svou ženou Catherine-Marthe Gilbert poté bydlel v ulici Passe-Loup ve městě Bragarde.Pak se usadí v Paříži. Navrhovatel, syn Raymond-Désiré vstoupil 14. července 1915 do 1. letecké skupiny jako mechanik.Vycvičen v Pau, 3. května 1916 získal pilotní licenci na letounu Nieuport a 17. listopadu téhož roku byl přidělen jako desátník k letce N 49 (budoucí Spa 49).Byl povýšen na seržanta a sloužil tam až do příměří a otřel se o „esa“, jako byl Pegoud a jeho krajan Bretillon z Haute-Marne. Parant, zmíněný v rozkazech armády v září 1919, měl tehdy skvělou a slibnou civilní kariéru.Podle časopisu L'Avion nastoupil do de Marcay v roce 1920, poté se stal hlavním pilotem ve škole Henriot v Mourmelon (Marne) v roce 1921, kde vycvičil 200 pilotů.Bragard se pak v letech 1922 až 1925 stal pilotem slavného Aéropostale, než vstoupil do Cidna (International Air Navigation Company).Pobýval v Bukurešti (Rumunsko), když byl v roce 1928 jmenován rytířem Čestné legie. Osoba, která ho podporovala v získání tohoto vyznamenání, byla také z Haut-Marnais, Chaumontais Pierre Burello (zemřel ve službě v roce 1938). Parant létal pro Cidnu do roku 1926, poté se stal pilotem pro Moreau Aerial Photos (v Maroku), než v září 1931 nastoupil do firmy Potez. Připsal si více než 5 000 letových hodin a řídil letadlo odpovědné za přepravu komisařů Tour de Francie letecky, když se letoun 6. června 1932 zřítil nedaleko Avignonu, na území obce Pujaut (Gard).Najde tam smrt, stejně jako MM.Levitan (novinář), Bouillat a Cailleux (kurátoři). Parantovi, který opouští vdovu provdanou v roce 1927 v Champigny-sur-Seine (Yvonne Debant), bylo 35 let. Jeho pohřeb se odehrál v Joinvile-le-Pont.

 

Podrobnější informace o nehodě v r. 1932 ZDE.

 

Samotné místo nehody se za léta změnilo, přibyla zástavba rodinných domů, nedaleko (v místech odkud letadlo nalétávalo), se nad domky tyčí výzkumný ústav hutnictví železa. Původní domek č.p. 308, se stavebními úpravami však stále existuje, stejně tak zahrada.

 

 Současná podoba RD  č.p. 308

Za informace děkuji Ing. Vojkovskému z Dobré

 

Materiály poskytnul p. Jan Evják, díky Honzo!

 

Aktualizace 11.2024

 

Letoun F-AEFX potkala během jeho služby pro společnost CIDNA na našem území ještě minimálně jedna nehoda, neznámo kdy, neznámo kde...

 

 Zdroj: www.pofila.cz 

 

 

Pavel Krejčí 4.2023, 11.2024