Su-7BM "5025"
28.sbolp Čáslav
plk. František Krist
Kladruby nad Labem okr. Pardubice 5.10.1967
Su-7BM "5025" v celé své kráse. Snímek jasně ukazuje proč se strojům této generace říkalo "roury". /Foto via Dr. Jiří Vlach/
5. října 1967 se po předchozí domluvě dostavil do Čáslavi na létání 28. sbolp plk. Krist - zástupce náčelníka Oddělení operační a bojové přípravy 10.Letecké Armády. Mělo jít o jeho rutinní sólo let pro udržení kvalifikace - úkol č. 84 osnovy bojové přípravy - pilotáž v prostoru za NPP v noci. Velitel letové akce, pplk. Kloboučník nechal pilota připsat do Plánové tabulky letů, s tím, že si na stroji trupového čísla 5025 dle harmonogramu "skočí" od 19:40 do 20:10. Nikdo od 28. sbolp v té době netušil, že ten večer pluku ubude jeden stroj a v lesním katastru polesí Štít severně od obce Kolesa naopak přibude velká díra v zemi.
Plk.Krist si od technika převzal letoun a po vnější prohlídce usedl do kabiny. Přijal informaci, že byla doplněna hladina hydraulické kapaliny v akumulátoru a po povolení od ŘL spustil motor. Prověřil všechny systémy letounu a po krátkém pojíždění k dráze 31 vyrazil se strojem k potemnělé obloze. Po zasunutí podvozku a klapek vypnul přídavné spalování a letoun naklonil do pravé stoupavé zatáčky směrem do pracovního prostoru. Země zmizela v hlubinách a plk. Krist přešel na let podle přístrojů. Od startu neuplynuly ani čtyři minuty, když při přechodu z pravé do levé stoupavé zatáčky zjistil, že se mu protipohybem řídící páky nedaří zastavit vzrůstající náklon. Řízení dle jeho slov ztěžklo a náklon se zvýšil přes 60°. Pustil proto POMku, uchopil "knipl" oběma rukama a vší silou se snažil srovnat letoun podle umělého horizontu do přímého letu. Místo očekávané reakce letounu pilot zaregistroval, že variometr přešel do klesání a začala se zvyšovat rychlost. Z původních 700 km/h se ručička rychloměru rychle přehoupla přes číslici 800 a stroj dále zrychloval. Letoun se dostal do nezvyklé polohy, pravděpodobně spirály. Pilot ještě chvíli zápasil s řízením a snažil se z údajů letových přístrojů vyčíst něco, co by mu dávalo smysl. Letoun stále akceleroval, ozvalo se hučení typické pro vysokou rychlost. Plk. Krist už na víc nečekal, zaujal polohu pro katapultáž a z letounu se "vystřelil".
Letoun dopadl střemhlav do podmáčeného terénu v rozsáhlých lesích severně od obce Kolesa a zaryl se hluboko do země. Pilot se snášel na padáku tichou oblohou a nezraněn přistál na poli nedaleko od letounu. Jelikož pilot do rádia nestihl před katapuláží ohlásit situaci, nic netušící řídící na VS se začal po "Indexu 619" zakrátko shánět. Jeho výzvy k udání polohy zůstaly nevyslyšeny, z étéru neozývalo nic, jen ticho. Po ověření, že letoun nepřešel na spojení na frekvenci Pardubic- "Prvka" vyslal ŘL do prostoru další dva letouny, které se tou dobou pohybovaly jiných pracovních prostorech. Jejich piloti ve vzduchu ani na zemi nic neviděli. Ani nemohli. Letoun dopadl střemhlav vysokou rychlostí do vzrostého lesa, na povrchu nezůstalo téměř nic, vše se zarylo do hloubky.
Voják, který fotil pro účely vyšetřování trosky letounu měl jednoduchou práci- na povrchu nezbylo skoro nic.
Po události samozřejmě následovalo obvyklé vyšetřování. Komplikací bylo, že většina trosek stroje byla zaryta v hloubce 5-8 metrů. Zkušební vrty do této hloubky vynesly na povrch pouze drobné části kovu z výtokové trysky, ostatní části tedy byly pravděpodobně ještě o několik metrů hlouběji. Situaci navíc komplikovalo zaplavování kráteru spodní vodou. Vojáci trosky vyprostit nedokázali, byly osloveny civilní firmy. Vzhledem k tomu, že náklady na vyzdvižení trosek byly odhadnuty na částku kolem půl milionu korun, velitel 10. LA genpor. Kůkel požádal o schválení ponechat letoun v zemi. To bylo Náčelníkem HSL a PVOS genplk. Vosáhlem záhy schváleno. Lesní správa s postupem souhlasila, v lesních mapách byl vrak vyznačen, aby případný geologický průzkum v budoucnosti nepřišel do styku s troskami, v nichž zůstalo velké množství nábojů 30 mm do dvou palubních kanonů. Lesní správa byla ujištěna, že během několika ket dojde v jílovité půdě ke znehodnocení střeliva a už nic nebude hrozit (poznámka autora- k tomuto konstatování by se zde hodil opravdu velký "smajlík"- ti, kdo z jílu něco kovového tahali ví, že právě tento typ zeminy předměty dokonale konzervuje).
Trosky SU-7 trupového čísla 5025 odpočívají v podzemí na Kladrubsku dodnes.
Ačkoliv nedostupnost trosek neumožnila technickou expertýzu, vyšetřovací komise se nepřiklonila k názoru pilota, že šlo o závadu řízení. Hlavní podezření padlo na umělý horizont AGD-1. Ten byl jen dva před havárií u letounu vyměněn za nový. Je pravděpodobné , že jeho montáž neproběhla v souladu s technologickými postupy. Pilot se tedy zřejmě spoléhal na údaje horizontu který nepracoval správně a to vedlo k přechodu do nezvyklé polohy. Pilot v další výpovědi tento scénář připustil. Možnost, že vše fungovalo správně a šlo o nezvládnutí letu v důsledku ztráty prostorové orientace je dalším možným vysvětlením, toto však pilot kategoricky odmítnul.
Ještě jeden hezký snímek "5025" poskytnutý Dr. Jiřím Vlachem
Místo nehody v r. 2022. Na povrchu lze dodnes nalézt větší fragmenty konstrukce letounu.
František Krist byl v minulosti aktérem již jedné nehody, 24.3.1949 v hodnosti poručíka u LP 8 havaroval s Avií S-199 "MR-4" na letišti v Malackách. /Gonzo Aviation/
Pozn: při psaní textu jsem na webu www.valka.cz narazil na tabulku volacích znaků letišť (po r. 1961) Z nich pro nostalgické zavzpomínání pamětníků těch dob vybírám ty nejdůležitější:
Kód Název letiště Volací znak
100 České Budějovice RENTA
140 Náměšť nad Osl. LUNA
200 Brno - Tuřany BOLERO
220 Prostějov I VYTVOR
250 Čáslav CENTOGRAF
260 Pardubice PRVEK 262
280 Olomouc PRŮZKUM
350 Hradčany NÁPAD
380 Hradec Králové UPÍR
400 Milovice / Mladá DIKOBRAZ
420 Kbely KARBID
490 Žatec MERKUR
497 Panenský Týnec KRAVATA
550 Dobřany / Líně DETEKTOR
552 Plzeň - Bory I LOTOS
650 Přerov CVRČEK
710 Mošnov NEKTAR
800 Bechyně ALBUM
960 Košice KOSATEC
970 Prešov PLAMEN
Prameny:
- vyšetřovací spis- VUA Praha
- Dr. Jiří Vlach- Suchoj Su-7 V Čs. vojenském letectvu nakl. Svět Křídel 2016
Pavel Krejčí 3.2023