MiG-15SB  v.č. 231812

 

"1812"

 

30. sbolp, 34.sbold Hradec Králové

 

kpt. František Lang

 

Miedzylesie /PLR/   24.3.1964

 

MiGy-15SB / ilustrační snímek/ foto via J. Důbravčík

 

 

 

Kpt. František Lang, zkušený jedenatřicetiletý pilot 30. sbolp, prováděl dne 24.3.1964 navigační let po trati HK-Česká Třebová-Bechyně-Nymburk-HK.  Na posledním úseku tratě mezi Nymburkem a Hradcem Králové přestal na chvíli sledovat čas a kurz letu a soustředil se na ladění přívodní stanice Hradec Králové na  ARK-5. V té době klesal na pokyn ŘL nad souvislou oblačností  na výšku 2500m. Aniž by to věděl, přeletěl prostor VPRS Hradec Králové a postupným stáčením na jihovýchod se dostal do prostoru Svitav. Po korespondenci s ŘL obdržel příkaz nasadit na kurz 335°. Během té doby se mu podařilo naladit radiokompas. Bohužel, stanice, kterou naladil byl rozhlasový vysílač Poznaň o výkonu 300KW, jehož frekvence která se od Hradecké VRRS lišila o pouhé 3 Khz. Považoval jej za "dálnou", nasadil kurz 020° a později 360°. Tou dobou se již dostal do problémů s nedostatkem paliva, na palubní desce se mu rozsvítila červená kontrolka zbytku 500 litrů. Během letu žádal opakovaně o zaměření, bylo ale zřejmé, že svoji polohu nedokázal správně vyhodnotit. Vzhledem k nedostaku paliva oznámil řídícímu, že musí sedat přímo a vyžádal si klesání. ŘL, který neměl z technických důvodů k dispozici radar mu klesání po opakované žádosti povolil. Během sestupu opakovaně žádal o zaměření, frekvence byla ale silně rušená a pilot nedokázal stanovit svoji přesnou polohu. V 09:18:50 na dotaz řídícího oznámil "936 má balkon 1000 a budu nad dálnou za chvilku" to byla poslední čitelná komunikace se zemí. V 09:19:00 se na frekvenci ještě ozvalo "Dikobraz já 936.../dále nesrozumitelné/". O několik vteřin později narazil letoun v klesavém letu pod úhlem asi 10°do zalesněného svahu kopce asi 8 km severně od obce Miedzylesie v Polsku. Vzrostlé stromy letoun i pilota  zcela roztrhaly úseku asi 150m. Těm, kdo přišli na místo se naskytl hrozný pohled na trosky letadla a zbytky těla pilota naražené na pahýlech  větví okolních  stromů... 

Prohlídkou trosek bylo zjištěno, že motor stroje pracoval až do nárazu. Na ladící skřínce ARK-5 byla nastavena frekvence 738 KHz, což odpovídá vysílači Poznaň-Gliwice.

 

Zákres poslední fáze letu. MiG-15SB "1812" na dráhu 33 hradeckého letiště nikdy nedoletěl. Pilot v důsledku navigační chyby prováděl sestup pod oblačnost v prostoru více než 60 km východně od letiště a narazil do zalesněného kopce na polské straně Orlických hor.

 

Trosky letounu rozmetané po svahu kopce severně od Miedzylesie v Polsku.

 

Prostor dopadu v r. 2020

 

Na místě lze dodnes spatřit drobné fragmenty- zde lopatka motoru RD-45

Bezprostřední příčinou katastrofy bylo provedení sestupu přes oblačnost při neznalosti přesné polohy. Pilot se v důsledku navigační chyby ocitl východně od předpokládané polohy a naladěním nesprávné frekvence pokračoval do hornatého terénu v prostoru Rokytnice v Orlických horách. Vážné chyby vedoucí  k tragédii se ovšem vyskytly i na straně pozemních  zabezpečujících složek. Do směny řízení provozu nebyl toho dne zařazen dozorčí letovod. Ten  mohl vyhodnotit zaměření, která hlásil kpt. Lang a určit jeho přesnou  polohu. Ve vyšetřovacím spise je zmíněna i vysoká poruchovost radiotechnického zabezpečení. Radiolokační přistávací systém RL-2 toho dne vysadil a PAR byl v opravě. Řídící se tak musel spoléhat pouze na hlášení pilota. Za viníky tedy byli kromě pilota  označeny i velitelské složky pluku a  řídící létání. Jedním z přijatých opatření byly i změny na postech velení 34. sbold.

 

 

Prameny:

-vyšetřovací spis- VUA Praha

 

Pavel Krejčí 1.2023