2x MiG-19PM

1106 - kpt. Milan Pecák

0942 - kpt. Ludvík Homola †

3.letka, 4.slp Pardubice

Zminný okr. Pardubice           20.9.1962

 Elegantní přepadový stíhač MIG-19PM. Dva stroje tohoto typu se po vzájemné kolizi během nočního letu zřítily 20.9.1962  na Pardubicku. 

Během nočního létání třetí letky  4. slp Pardubice došlo dne 20.9.1962 v prostoru obce Zminný  ke srážce dvou přepadových stíhacích letadel MiG-19PM. Oby letouny byly při letecké katastrofě  zničeny, jeden z pilotů při události zahynul.

Kpt. Milan Pecák toho večera prováděl orientační let po trati Pardubice - Brno - Jihlava - Hořovice - Pardubice ve výšce 13 000 metrů. Po vzletu ve 20:10 hod nasadil na trať. Vše běželo podle plánu až do prostoru nad Brnem. Tam kpt. Pecák zpozoroval vysazení přístroů které jsou napojeny na pitot-statický systém. Rychloměr, výškoměr a variometr začaly ukazovat "hausnumera", pilot proto závadu ohlásil a prověřil vyhřívání pitottovy trubice. Spínač "Ohřev pittot" byl v poloze " Zapnuto" , přesto došlo zřejmě k jejímu zamrznutí. Ani přepnutí na záložní systém nepomohlo, pilot tedy přerušil úkol a  začal vyklesávat. Výškoměr se během toho  zasekl na hodnotě 11 tis. metrů a rychloměr ukazoval nesmyslných 1800 km/hod. Situace nicméně nebyla nijak dramatická, panovala  dobrá dohlednost a pilot již od Jihlavy viděl Pardubice. Udržoval motory v cestovním režimu a po příletu nad Pardubice dostal pokyn vyčkávat nad základnou.

Řídící létání se rozhodl vyslat do vzduchu kpt. Homolu, který se svým MiGem-19PM trupového čísla 1106 před chvílí přistál. Rádiem vydal pokyn urychleně doplnit letounu pohonné hmoty a zakrátko již kpt. Homola, jeden z nejlepších pilotů přepadové letky startoval. Záměrem bylo přivést ve dvojici kpt. Pecáka  na správné rychlosti na finále až do přistání.  Po startu kpt. Homoly kpt. Pecák zjistil, že jeho přístroje začínají měnit údaje a zřejmě dochází k rozmrznutí systému. Správnost údajů bylo nicméně nutno prověřit. Oba piloti zapnuli přistávací světlomety pro snažší vzájemné vyhledání ve vzduchu a  zakrátko se kpt. Homola východně od Pardubic přiřadil ke kpt. Pecákovi. Oba piloti si po rádiu porovnávali hodnoty udávané na přístrojích  a během toho směřovali k letišti. Kpt. Homola na pokyn řídícího předlétl kpt. Pecáka a vyzval ho  "Pojď blíž". Kpt. Pecák zpozoroval, že letounu kpt. Homoly nesvítí jedno z polohových světel a raději si od něj  ve tmě držel větší odstup.  Kpt. Homola jako vedoucí dvojice dostal pokyn k zařazení do okruhu, vysunul tedy brzdící štíty a točil mírně doprava, na stranu kde byl kpt. Pecák. Bohužel, manévr po rádiu kpt. Pecákovi neoznámil. Ten naneštěstí v těch okamžicích zrovna přenesl pohled na přístrojovou desku a když se podíval opět ven, zahlédl ve světle své levé (červené) polohovky  druhý letoun těsně vedle sebe. V té chvíli už nebylo možno srážce zabránit.

Podle stop zanechaných na obou letounech vyšetřovací komise zjistila, že letoun kpt. Pecáka sklouznul levou přídavnou nádrží po křídle MiGu kpt. Homoly a stabilizátorem narazil do kýlové plochy. Dalším pohybem došlo k nárazu křídla do prostoru za pilotní kabinu a samotná kabina byla proražena závěsníkem APU-4. Při tom došlo ke smrtelnému zranění kpt. Homoly, přetržení jeho upínacích popruhů a vytažení ven. Oba letouny v noční tmě vzplály a jako dvě komety se řítily k zemi. Kpt. Homola byl v bezvědomí, a padal společně s troskami. Jeho padák se během toho automaticky otevřel a bezvládné tělo dopadlo asi 1 km jihovýchodně od obce Zminný. Kpt. Pecák se po srážce pokusil o katapultáž, systém ale nefungoval správně. Ačkoliv pilot oběma rukama stáhl katapultážní záclonku ze záhlavníku až nadoraz, došlo k odhození kabiny , ale záchranný systém se neinicioval. Pravou rukou tedy sáhl na nouzové madlo a teprve poté došlo ke katapultáži. Po oddělení od sedačky se rozhodl nespoléhat na případné další vrtochy automatu a otevřel padák ručně. Po asi 10-15 vteřinách dopadl na pole, což poznal mimo jiné také hlasitým křupnutím ve svém pravém kotníku. Odpoutal se od padáku a belhal noční tmou k místům, kde viděl hořet letoun. Místní občané, kteří vzápětí přispěchali,  mu pomohli dostat se až troskám, na nichž spatřil číslo 0942. Zjistil, že to není jeho stroj a požádal lidi, aby se věnovali hledání kpt. Homoly v prostoru kolem dopadu letounu. Poté přijel na pole vojenský gazík který ho odvezl do kanceláře státního statku Zminný, odkud telefonicky ohlásil nehodu na svůj útvar. Tam o tom již věděli a měli zcela jistě  oči navrch hlavy, protože noční létání toho dne mělo být ukázkové, po předchozích průšvizích. Jen o týden dříve se totiž z MIGu-19 "0410" musel katapultovat sám velitel 4. slp, o několika pozemních haváriích u pluku během letních měsíců  ani nemluvě. Ukázková akce se tedy změnila v další průšvih a nastalo vyšetřování.

Fotografie z vyšetřovacího spisu neoplývají vysokou kvalitou. Letoun kpt. Homoly na poli 500m jihozápadně od obce Zminný.

Místo nehody v r. 2021. Místo dopadu a jeho okolí je dodnes poseto velkým množstvím úlomků stroje "0942"

Trosky stroje "1106" na poli 2 km jižně obce Mnětice.

Vyšetřovací komise označila za hlavního viníka kpt. Pecáka. Došlo dokonce i na prokurátora, pilot měl na krku trestný čin obecného ohrožení. Bylo mu kladeno za vinu, že během letu ve dvojici nevěnoval neustálou pozornost vedoucímu letounu. Argument, že pilot na krátkou dobu (dle výpovědi asi dvě vteřiny) kontroloval hodnotu na rychloměru nebyl dle komise žádnou omluvou. Vojenský prokurátor to ovšem posoudil jinak a pilota obvinění zprostil. Možná i proto, že  piloti v té době nebyli cvičeni na noční  lety ve dvojici. /Ty se začaly provádět až v mnohem pozdější době na letounech Alca a Gripen, které mají kromě polohových rovněž formační osvětlení, ony podlouhlé obdélníkové pásy na několika místech povrchu/. Rozhodnutí vyslat ve tmě  do vzduchu druhý letoun bylo tedy velmi problematické a velmi riskantní. Lze si asi představit, že kdyby se akce zdařila došlo by na uznalé poklepání na rameno a nějakou odměnu od velitele pluku. Záměr se nezadařil a  tomto případě byla komisí  vina hozena na pilota. Ten byl nakonec po zproštění viny prokurátorem pořešen pouze kázeňsky. 

Nakonec jedna vzpomínka přímého účastníka této události. Poskytl ji p.Milan Grulich, bývalý příslušník 4. slp.

Ten den bylo konáno normální noční létání. Po jeho ukončení byly na letové stojánce ponechány 4 letouny pro konání další mimořádné akce, zvané „trenýrovka“. Tak se říkalo letům, kdy letouny dělaly cíle pro raketové útvary. Každý letoun měl mít jeden start.

Mně byla předána funkce Dozorčího inženýra, abych po přistání posledního letounu zařídil vše potřebné pro ukončení akce a odtažení letounů.

Nepamatuji se, kolikátý startoval kpt. M. Pecák.

Když jsme se na stojánce dozvěděli, že Pecákovi pravděpodobně vysadil rychloměr a bez něj nemůže zvláště v noci přistát, Řídící létání nařídil vyslat Pecákovi na pomoc jiný letoun, který se na okruhu zařadí před jeho letoun a navede ho na přistání. (Běžná praxe.)

Pro další start trenýrovky byl připraven kpt. L. Homola. Jeho letoun byl proto urychleně připraven ke startu, nahozen a Homola odroloval na startovní dráhu a odstartoval.

Všechen personál na letišti pak sledoval prostor okruhu letiště, jestli se letouny objeví. Výsledek si ale nepamatuji.

Pak jsme dostali zprávu od Pomocníka dozorčího létání, že už se blíží na přistání. Všichni proto sledovali prostor, kde se letouny měly objevit.

Pamatuji si přesně to, že se v tom prostoru najednou objevil záblesk, něco jako malý oheň, který se vzápětí rozdvojil a jedna ohnivá část směřovala doleva a druhá doprava. Všem bylo jasné, že došlo ke srážce obou letounů.

Od Řídícího létání jsem dostal rozkaz ukončit akci a letouny odtáhnout na stojánku skupiny.

Co se dělo dál, si již přesně nepamatuji. Kdy začalo vyšetřování atd. První dotazy, mířené hlavně na mně nejen jako na DI, ale i jako na elektrospecialistu byly, jestli Homolovi při startu svítilo zadní bílé polohové světlo. Protože byly názory, že jestli polohové světlo nesvítilo, Pecák letoun před sebou neviděl, a proto shora narazil na Homolův letoun a držáky raket pod křídlem rozdrtily Homolovu kabinu a Homolu vytáhly ze sedadla ven. Já jsem měl ale několik svědků, kteří dosvědčili, že zadní polohovka při startu svítila. Jestli za letu zhasla ……..?

Podezření na nesvítící zadní polohové světlo bylo totiž oprávněné, protože bylo časté, že po přistání letounu zadní polohovka nesvítila a musela se vyměnit. Důvodem byla asi vibrace ocasní části letounu a tomu nepřizpůsobená konstrukce svítidla/žárovky. (Elektrikáři museli mít vždy sebou na letové akci zásobu těchto žárovek.)

Grulich Milan. major v.v.

Prameny:

vyšetřovací spis- VUA Praha 1962

Pavel Krejčí 1.2023