Avia C-2B1   v.č. 663  "A-192"

LVA Hradec Králové

ppor. Josef Tomek

ak. Jiří Čečil

Divec okr. Hradec Králové   21.3.1950

Stroje Avia C-2 čekají na své žáky.... / Československý voják 1952 via www.valka.cz/

Počátkem padesátých let se v čs. letectvu začalo stále zřetelněji projevovat, že původní německá technika, jejíž výroba pokračovala v poválečném období  je už na konci s dechem.  Množství závad na strojích S-199 a C-2 bylo již tak enormní že mimořádné události byly na denním pořádku. Příčinu pojmenoval ve svém hlášení velitel LVA brig. gen. F. Rypl. " Příčina poruch tkví jednak v únavě materiálu a také v tom, že materiál, ze kterého jsou poválečné součástky vyrobeny není prvotřídní". 

21. března 1950 před polednem odstatoval z letiště Hradec Králové stroje C-2B1 výrobního čísla 663. Na stroji byl již dopolene řešen problém s nepravidelným chodem motoru, který technik vyřešil kompletní výměnou svíček na zapalovacím okruhu č. 2. Při motorové zkoušce šel potom motor tvrdě, ale pokles otáček na magnetu kolem 60 ot. byl v normě. Letoun byl tedy schválen do provozu. Instruktor LVA, ppor. Tomek nastoupal se žákem ak. Čečilem do pracovního prostoru a ve výšce 1300m spolu nacvičovali akrobacii. Během toho se žák vzdálil z přiděleného prostoru. Instruktor proto převzal řízení a levou zatáčkou se vracel zpět. Během toho začal motor třást a ppor. Tomek proto nasadil kurz směrem k letišti. Aby motor šetřil, stáhl plyn a klouzavým letem pokračoval do letištního okruhu. Náhle se ozvala silná rána, motor se roztřásl a začalo se z něj kouřit. Bylo zřejmé, že došlo k požáru v motorovém prostoru. Jelikož výška letu již neumožňovala opuštění letounu padákem, pilot uzavřel palivo, vypnul zapalování a prováděl přistání do terénu. Pro hustý dým téměř nic neviděl. Po dosednutí v měkkém terénu se stroj zabořil a převrátil na záda. Hlavní drama pro posádku mělo ale  teprve přijít. Žákovi se podařilo z kabiny vyprostit a dostat mimo letoun, instruktorovi se ale vzpříčil překryt kabiny.  Požár postupně zachváil celý stroj. Akademik Čečil svého instruktora "ve štychu" nenechal a přes sílící požár mu pomohl vzdorující překryt vypáčit. Oba letci se pak vzdálili od hořícího vraku právě včas, aby viděli, jak vzplály hlavní nádrže a nebohé "Arado" celé zmizelo v plamenech. Oba letci utrpěli lehké popáleniny a byli převezeni do nemocnice v Jaroměři.

Z letounu toho po požáru moc nezbylo. 120 litrů v benzínu v palivových nádržích udělalo své...

Pikantní je i fakt, že stejná posádka řešila nouzové přistání do terénu na jiném stroji C-2 již o den dříve! Dne 20.3. 1950 v 09:30  nouzově přistáli oba letci pro technickou závadu, jejich letoun byl lehce poškozen.

Na činnosti posádky nebylo velením LVA shledáno žádných závad. Naopak, oba letci zachovali klid, rozvahu a správnou činností zabránili ztrátám na životech. Za to jim byla rozhodnutím velitele LVA vyslovena pochvala v Denním rozkazu akademie. Letoun byl požárem zcela zničen, z toho důvodu nebylo možné odhalit přesnou příčinu požáru za letu. Po třech dnech bylo sepsáno "Hlášení o letecké nehodě", kde se konstatuje, že "Došlo ke zlomení některé ze základních částí motoru". Ano, tak prostá  to byla tehdy doba...

 Prameny:

- vyšetřovací spis- fond VUA Praha , MNO 1950

Pavel Krejčí 7.2022