MiG-19S   v.č. 150 307

"0307"

1 slp Č. Budějovice, 2. letka

kpt. Karel Petrák

Lipanovice okr. České Budějovice  23.2.1962

 Ilustrační snímek MIGu-19S 

Mrazivou zkušenost, a to doslova, prodělal 23. února 1962 pilot 2. letky 1. stíhacího leteckého pluku kpt. Karel Petrák. Od okamžiku, kdy na prahu dráhy přesunul "POMky" MiGu-19S  trupového čísla 0307 do režimu forsáže a vypálil v zánovním brusu do noční tmy,  oplynuly jen dvě minuty do okamžiku  kdy musel pustit řízení a aktivovat záchranný systém. Naráz se tak z příjemně klimatizovaného kokpitu dostal do mrazivé únorové noci a musel bojovat o holý život. 

Zlom v situaci, kdy vše běželo jako po drátkách nastal, když několik desítek vteřin po vzletu, během rychlého stoupání  ve výšce asi 1000m pilot na moment přestal sledovat umělý horizont. Kpt. Petrák zaměřil na chvíli pozornost na kompas, aby nasadil při rychlosti 650km/hod na správný kurz. Při opětovném pohledu na umělý horizont zjistil, že se nachází v levém náklonu asi 30°. Pokus náklon srovnat kontra pohybem řídící páky pak přerostl v zápas s řízením a ztrátu prostorové orientace. Pilot zaregistroval, že letoun ve stoupání ještě dosáhl výšku 2000m. Při pokusu letoun srovnat do normální polohy použil i nožní řízení, což nakonec vyústilo ve vývrtku, či spirálu. Od té chvíle byl variometr zaražený "na doraz" v klesání, výškoměr se protáčel ke stále nižším hodnotám a odstředivá síla přitiskla pilota k boku kabiny. Scéna jak z akčního filmu.  Ve výšce 1300m letoun vypadl z mraku. Světla okolního světa se prudce točila zleva doprava a bylo jasné, že v této výšce se tohle už vybrat nedá. Pilot oběma rukama  zatáhl za záclonku na záhlavníku a přetáhl si ji před obličej. Raketový motor vynesl pilota i se sedačkou ven. Oddělení pilota od sedačky ale neproběhlo tak jak mělo a sedačka uvázla na hadici dýchače. Padala společně s pilotem a několikrát ho prudce uhodila. Pilot nakonec vytrhnul hadici ručně a okamžitě potom došlo k otevření padáku.  Byl opravdu nejvyšší čas, padák se dle vyšetřovací komise otevřel v pouhých 50 metrech! Jedna vteřina prodlení a pilot by byl nepřežil. Na to, aby poděkoval svém strážnému andělu ale čas neměl. Po dvojím zhoupnutí dopadl na padáku na malé mýtině v lese. Padák zůstal viset v korunách stromů, pilot ho proto nechal na místě  a vydal se pěšky do nejbližší obce, kterou byly dva kilometry vzdálené Lipanovice. Autem se pak dostal do Čakova, kam si pro něj po telefonátu přijel velitel pluku.

Zákres plánované a skutečné trati letu

 Výpověď kpt. Petráka o tom, co se osudné noci stalo. Část výpovědi věnovaná letu je velice dobře popsána z i technického hlediska.

Kráter, který na svahu kóty 704 vytvořil neovládaný letoun "0307"

 Velká pozornost byla při vyšetřování věnována faktu, že nedošlo ke správnému oddělení hadice dýchače od sedačky pilota.

 Překryt kabiny

Ztráta zánovního letounu je samozřejmě velký průšvih a hledali se viníci. Vyšetřovací komise nakonec prstem po vojensku ukázala na řetězec shora dolů - velitel 1. slp- zástupce velitele 1.slp.- zástupce velitele letky - velitel roje- pilot. Všichni byli rozhřešeni peněžitými tresty.

Bylo konstatováno, že bezprostřední příčinou bylo nezvládnutí techniky pilotáže podle přístrojů  kpt. Petrákem. Za další závažné chyby pak byla označena malá rozlétanost pilota ve ZPP, nedodržení Osnovy bojové přípravy ( první let cvičení č. 140 měl být proveden na normálních povětrnostních podmínek, nikoliv "naostro") a nedostatečné využívání cvičné pilotní kabiny (dnes by se řeklo simulátoru kabinových postupů) u 1. slp.

 Kráter na místě dopadu je zřetelně patrný dodnes /foto z r. 2020/

 Okolí kráteru je dodnes poseto velkým množstvím trosek 

Plech s výrobním číslem letounu (050307), který mi věnoval p. Petr Svoboda. Díky Petře!

 Část pedálu nožního řízení "0307" 

Prameny:

-vyšetřovací spis, VUA fond MNO VL 1962

Pavel Krejčí 4.2022