Avia B-534.20

Letecký Pluk 1

npor.let. Josef Dekastello

Praha-Kbely    6.4.1938

 Letecký snímek Kbel ze dne 1.7.1938, necelé tři měsíce po nehodě. Na snímku již nejsou patrné žádné stopy po dopadu. Z fotografií nehody z vyšetřovacího spisu  se ale dá s velkou přesností určit místo havárie. Bylo to jen několik desítek metrů od hangárů. / Foto MO ČR/

Npor. let. Josef Dekastello obdržel 6. dubna 1938 od řídícího létání (jímž nebyl nikdo jiný než slavný akrobat por. let. Petr Široký)  rozkaz provést dva lety, při nichž měl nad letištěm Kbely "pilovat" bojové obraty. Obě sestavy měl zakončit jednou otočkou vývrtky. Npor. Dekastello nebyl v žádném případě zcela  nezkušeným letcem, měl za sebou celkem 388 letů, vývrtky v minulosti  cvičil na pěti jiných typech / E-39, E-241, Bš-122, B-34, a Ba 33/ na B-534 to ale bylo poprvé. Pilot uvedl, že při pokusu o vybrání letoun nereagoval, proto se rozhodl vyskočit na padáku. Ironií osudu je, že letoun po opuštění pilotem vývrtku sám vybral a přešel do střemhlavého letu. V něm nabíral rychlost a měl snahu přejít do horizontu. 

Letoun dopadl velkou rychlostí na plochu letiště Kbely, jen několik desítek metrů od hangárů a byl zcela zničen. Šestičlenná vyšetřovací komise dospěla k názoru, že příčinou nehody byl špatný postup výbírání manévru v důsledku nedostatečné zkušenosti pilota na typu a tudíž nelze npor. Dekastella z ničeho vinit.

Osud npor. Dekastella popsal na webu vhu.cz p. Jan Šach:

Josef Dekastello se narodil 24. června 1910 v Praze. Po vystudování reálného gymnázia nastoupil vojenskou kariéru a v dubnu 1938 byl povýšen na nadporučíka letectva. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava odešel do Polska, odkud s největší pravděpodobností na palubě švédského parníku Kastelholm připlul 21. srpna 1939 do Francie. V září nebo říjnu téhož roku byl umístěn na leteckou základnu Chartres, kde podstoupil přeškolovací výcvik na nové bojové technice. 8. března 1940 byl odeslán k frontové jednotce a stal se příslušníkem stíhací skupiny I/8 (Groupe de Chasse I/8).

Bojová činnost na západní frontě byla v tomto období minimální a skutečná válka začala pro Francii a její letectvo až za svítání 10. května 1940, kdy německá armáda zahájila své západní tažení. Dekastellova jednotka prováděla permanentní starty na poplach, letecké krytí pozemních jednotek, volné stíhání a doprovody bombardovacích a průzkumných letounů nad frontovou oblast. Již následujícího dne se stali příslušníci GC I/8 prvními čs. letci, kteří zasáhli do bojů. Npor. Josef Dekastello se svým strojem Bloch MB-152 (No 530) byl jedním z trojice pilotů, kteří v průběhu hlídky mezi lokalitami Liverdun a Gondreville narazili na dvojici bombardovacích Heinkelů He 111, krytých trojicí stíhacích Messerschmittů Bf. 109. Jednomu z Blochů se sice podařilo Heinkel zasáhnout, ale poté následoval protiútok stíhacího doprovodu.

Dekastello byl nakonec nucen s poškozeným strojem nouzově přistát u Epinalu. Následovala celá řada více či méně úspěšných bojových akcí. Až přišel osudný 3. červen 1940. Zkušený a úspěšný pilot Dekastello zalétával po revizi svůj Bloch poblíž základny v Claye-Souilly (Thieux). Při té příležitosti zkoušel za letu své palubní zbraně a prováděl i simulované útoky na blízké pole, kde byly umístěny francouzské protiletecké kanóny. Při jedné z těchto ztečí nečekaně zahájily palbu protiletecké kulomety určené k obraně letiště. Zasažený stroj MB-152 (No 567) začal rychle klouzat a zanedlouho vrazil do země. Ozval se výbuch a pilot v troskách svého stroje uhořel. O dva dny později byl npor. Josef Dekastello se všemi vojenskými poctami pochován na hřbitově v Thieux. Později byly jeho ostatky exhumovány a přeneseny na čs. vojenský hřbitov v La Targette, kde spočívají dodnes.

Vyšetřovací spis, který se zachoval ve VUA Praha obsahuje mj. i sérii velice hezkých fotografií. V hangáru, jehož průčelí je vidět na druhé fotografii odshora je dnes umístěna expozice letadel z období 1918-1938 Leteckého muzea Kbely.

Prameny:

-vyšetřovací spis VUA Praha

Pavel Krejčí 1.2022