North American P-51D Mustang  44-15357

"Stonewall II", trup. číslo "43"

318.Fighter Squadron, 325.Fighter Group

2/Lt. William G. Margetts

Pelhřimov  28.12.1944

 Letoun s číslem "43" je  s/n 44-15357, který havaroval 28.12.1944 u Pelhřimova.

 Dobový snímek, který dává představu o zbarvení Mustangů 318 FS, Checkertail Clanu. Typická pro tuto squadronu byla žluto-černá šachovnice na směrovém kormidle a kýlové ploše, u některých strojů protažená až ke znaku na trupu a aplikovaná i na výškové kormidlo. Dalším typickým znakem bylo černé, červeně lemované číslo na trupu a červená příď s vrtulovým kuželem.

Pravděpodobné místo dopadu

 MACR, který se vztahuje ke ztrátě letounu Lt. Margettse /Fold 3/

Ve čtvrtek 28. prosince 1944 zaútočila americká 15. letecká armáda ze svých jihoitalských základen na několik zbývajících „palivových“ cílů středního významu. Jedna část mohutného svazu měla stejně jako 24. srpna 1944 bombardovat rafinerie v Pardubicích a Kolíně. Na pardubickou rafinerii David Fanto odhodilo pumy o váze 123 tun celkem 53 Liberatorů od 454. a 459. bombardovací skupiny mezi 12.14 a 12.19. Na rafinerii Vacuum Oil Company v Kolíně poté mezi 12.10 a 12.33 dopadlo 109,75 tuny pum z palub 48 Liberatorů od 455. a 456. bombardovací skupiny. Obě rafinerie utrpěly stejně jako při prvním náletu 24. srpna 1944 těžké škody. V Pardubicích se výrobu syntetických pohonných hmot do konce války již nepodařilo účinně obnovit, zatímco kolínská rafinerie byla definitivně vyřazena třetím a nejtěžším náletem z 15. března 1945.

Znak 318. FS

 Stíhací letoun P-51D 44-15357 „Stonewall II“ s označením „43“, který havaroval 28. prosince 1944 u Pelhřimova, zachycený během letu ve formaci. Foto NARA via Fold3

Stíhací doprovod poskytlo svazům útočícím na Pardubice a Kolín 101 Mustangů od 325. a 332. stíhací skupiny a 42 Lightningů od 1. stíhací skupiny. Jedna z těchto jednotek, 325. stíhací skupina, která v cílových prostorech operovala s jedenapadesáti Mustangy poté, co se tři stroje předčasně vrátily pro poruchy, vyčlenila třicet dva svých stíhaček k útokům na pozemní cíle. Pilot jedné z nich, 2/Lt William G. Margetts od 318. peruti, ovšem kolem 12.30 zjistil, že jeho P-51D 44-15357 „Stonewall II“ s označením „43“ postihla porucha motoru, jak to vylíčil sám velitel peruti Maj. Norman L. McDonald:

Hlášení, které po návratu na základnu podal velitel peruti Maj. McDonald /Fold 3/

„Přibližně v půl jedné mě v prostoru asi pětadvacet kilometrů jihovýchodně od napadeného Kolína kontaktovala moje dvojka, poručík Margetts. Sdělil mně, že mu ve výšce asi tisíc osm set metrů naprosto vypověděl službu motor. Doporučil jsem mu, aby přepnul nádrže a zapnul nouzové palivové čerpadlo, což nepomohlo. Řekl jsem mu, ať zkusí  nastřikovat palivo do motoru. Podle jeho vyjádření byl tlak paliva šestnáct liber a všechny přístroje normálně fungovaly. Volal jsem mu, ať zkontroluje přepínače, ale již nereagoval. Jakmile klesl do výšky asi pět set metrů, nařídil jsem mu, aby vyskočil na padáku. Po celou dobu bylo značně obtížné se dorozumět, protože éter byl zahlcen zprávami týkajícími se útoků na pozemní cíle. Nevím, jestli poručík Margetts slyšel můj rozkaz k seskoku, ale pokusil se nouzově přistát. Jakmile dosedl na zasněžené pole, začaly jeho kulomety střílet, což nasvědčovalo tvrdému nárazu, načež se letadlo převrátilo na záda. Přelétával jsem nad místem havárie, ale nezaznamenal žádné známky toho, že by pilot přežil, ačkoliv letadlo nehořelo.“

Maj. Norman L. McDonald, velitel 318. peruti 325. stíhací skupiny.

Nenadálou havárii americké stíhačky pozorovali překvapení pracovníci pelhřimovské firmy Jan Matějka. „Dne 28. prosince 1944 byl v Pelhřimově vyhlášen poplach mezi třináctou až čtrnáctou hodinou,“ napsal její zaměstnanec Václav Moravec. „Podnikový kryt naší firmy Jan Matějka se nacházel v Sadech. Viděli jsme, jak byl jeden letec nucen přistát, protože měl vážnou poruchu stíhačky. Když přistával na polích nad Novými sady, neviděl než dělící políčka. Pobíhali jsme v Sadech a viděli jsme, jak letadlo havarovalo na poli, přetočilo se a zůstalo vzhůru nohama. Rychle jsme k letadlu běželi, vytékal z něho benzin. Kamarádi proto rychle nadzvedli křídlo a já jsem raněného krvácejícího letce vytahoval z kabiny. Určitou dobu přímo nad námi přelétával jeden americký stroj.

 Po vyproštění jsme pilota položili na nosítka, pro které mezitím někdo doběhl na vrátnici. Při havárii utrpěl letec zlomeniny a vnitřní poranění. Anglicky se s ním snažil promluvit Dr. Rataj. Letec se ptal, co s ním bude a může-li očekávat lidské zacházení. Dr. Rataj mu řekl, že zatím je mezi českými civilisty a bude přenesen do místní nemocnice k ošetření. Poté mu letec odevzdal svou pistoli s dýkou a my mladší jsme ho střídavě nesli na nosítkách do nemocnice. Zbraně si převzal strážný Gintl a místní lidé si také částečně natankovali nedostatkový benzin. Když se to později dozvěděli Němci, kteří přijeli z Německého Brodu letoun zajistit, jejich velící důstojník zle vyhuboval starostovi města Otakaru Holému.“

Příslušníci Četnické stanice Pelhřimov, kteří se rychle dostavili na místo havárie a zabezpečovali jeho střežení, k události sepsali následující hlášení: „Dne 28. prosince 1944 po třinácté hodině se na pole asi pět set metrů severně od Pelhřimova zřítilo jedno americké stíhací letadlo. Vážně zraněný pilot byl odvezen do místní nemocnice. Letadlo je rozbité, střeží ho německé a protektorátní četnictvo.“

Přepis hlášení německé policie /Fold3/

 Hlášení německé policie pak zachycuje další podrobnosti: „Dne 28. prosince 1944 kolem 13.10 se asi 700 metrů severně od města Pelhřimov zřítila jedna americká stíhačka typu Mustang a těžce se poškodila. Jedná se o jednomotorový letoun, v každém křídle se nachází tři kulomety ráže 12,7 mm. Ing. Svoboda z letiště v Německém Brodě zajistil 1 700 kusů nábojů, které předal německé policii, zatímco radiopřístroje a různé technické vybavení si odvezl. Jejich případnému odcizení místními lidmi před příchodem bezpečnostních složek zabránila skutečnost, že se letoun při přistání přetočil na záda. Jednomístnou stíhačku pilotoval William G. Margetts, ASN 0-721577 T43 44 B, kterého místní čeští muži odnesli ještě před příjezdem německé policie do pelhřimovské nemocnice. Utrpěl vážné zranění hlavy a zlomeninu pravé nohy ve spodní části. V nemocnici u něho byly zajištěny následující věci: pilotní kalhoty a bunda, pár kožešinových bot, žlutá plovací vesta, brašna s párem ponožek, skládací záchranný člun, náramkové hodinky, dvě americké a jedna italská mince, dvě identifikační známky, hřeben a kapesní nůž.“

 Pilot Mustangu havarovaného u Pelhřimova, 2/Lt William G. Margetts od 318. peruti 325. stíhací skupiny.

Samotný průběh léčení v pelhřimovské nemocnici popsal MUDr. Vratislav Tichý: „Dne 28. 12. 1944 byl na chirurgii v Pelhřimově asi ve třináct hodin přijat americký letec William G. Margetts, narozený 23. ledna 1920, ženatý, presbyteránského náboženství, vysoké postavy, štíhlý. Lidé viděli zřítit se za městskými sady nějaké letadlo, tak tam běželi a přinesli ho do nemocnice. Dle chorobopisu byl do nemocnice dopraven v bezvědomí sanitní hlídkou po úraze, který utrpěl při havárii svého letadla. Rozsah poranění: částečná skalpace hlavy, otřes mozku, tržné rány na obličeji a dolním rtu, zlomenina horní čelisti typu Le Fort II, zlomenina nosu, zhmoždění břicha, pravého zápěstí a levé nohy, roztříštěná a dislokovaná zlomenina pravého bérce. Ošetření ran bylo provedeno běžným způsobem – toaleta, drén, sutura – v narkóze, pak provedena reposice a sádrová fixace zlomeného bérce. Pád amerického letadla vyvolal v Pelhřimově samozřejmě velký rozruch a vzbudil značný zájem. To se pochopitelně nelíbilo Němcům. Nařídili přísnou izolaci letce na dvoulůžkovém pokoji, nikdo k němu nesměl, jen ošetřující personál.

Přepis hlášení o zraněních, která utrpěl Lt. Margetts

 Lidé ale během návštěv za ním chodili a chtěli ho vidět alespoň otevřenými dveřmi. Např. Lubomír Lipský mu půjčil nějaké knížky na čtení. Kromě drobností mu lidé chtěli nosit i jídlo. S tím to bylo špatné, protože při zlomené čelisti nemohl letec kousat a strava mu musela být mixována nebo podávána tekutá. …Z příkazu Němců musel být letec dne 3. 1. 1945 propuštěn a měl být odvezen do lazaretu v Praze. Z naší nemocnice neodcházel rád, musel již tušit, co ho asi čeká. Když ho převáželi na nádraží, chtěl zašít za lem trička adresu jedné ošetřovatelky, aby mohl dát o sobě zprávu, jestli to přežije. Zpráva ale nedošla žádná. Na nádraží již měli jeho převoz nahlášen. Přednosta Josef Hojovec dal proti předpisům vytopit jeden vagon, tehdy se totiž ve vagonech netopilo. Vlastní převoz prováděli dva příslušníci německé armády v zelených uniformách, starší saniťáci, velmi slušní a ohleduplní. Dokonce si vypůjčili polštář, aby mu mohli podložit hlavu,protože zlomená čelist bez podložení hlavy působila letci bolest. A tento polštář byl pak z Prahy skutečně vrácen!“

Zraněnému americkému letci donesl do pelhřimovské nemocnice několik knih i pozdější známý herec Lubomír Lipský, jak to v roce 1975 potvrdil v dopise Zdeňku Bičíkovi. Dokument ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích.

Přestože veškeré lokální zdroje uvádějí, že Margetts byl do lazaretu Luftwaffe v Praze převezen 3. ledna 1945, podle německého hlášení se tak stalo již o den dříve. Po zdlouhavé léčbě se do výslechového střediska v Oberurselu u Frankfurtu nad Mohanem dostal až 10. března 1945 a zanedlouho se dočkal osvobození.

 Havárie amerického Mustangu u Pelhřimova, stejně jako veškerá další zřícení letadel, bude detailně popsána v knize Letecká válka nad Vysočinou 1939-1945, která by měla vyjít v lednu 2022.

Jiří Šašek, Pavel Krejčí 11.2021