Letecká badatelna

Suchoj SU-7U

"0508"

20.sbolp

npor. M. Jahoda, mjr. František Kružík

Příštpo okr. Třebíč 10.1.1984

SU-7U "0508", která 10.ledna 1984 skončila v rozsáhlých lesích východně od Jaroměřic nad Rokytnou.

/ Dr. Jiří Vlach "Suchoj Su-7 v Československém voj. letectvu ve fotografii" /Svět Křídel 2017/

Dne 10.ledna 1984 došlo v katastru obce Příštpo k havárii cvičné "spárky" SU-7U za stavu 20 sbolp v Náměšti. Při události byl zničen stroj trupového čísla 0508, vyrobený v listopadu 1966 v SSSR. Posádka se úspěšně katapultovala, stroj dopadl do lesa, kde způsobil jen škody menšího rozsahu. Hlavními aktéry události byl instruktor mjr. František Kružík, pilot 1. třídy nar. 1939 v Brtnici a npor. Miroslav Jahoda, pilot 3. třídy nar. 1958 v Ivančicích u Brna.

mjr. František Kružík /foto F. Kružík via Radim Špalek www.czechairforce.com/

Letoun odstartoval ze základny v Náměšti ve 13:55 na cvičení č. 15 OBP- let nad mraky podle systému. Při prvním sestupu z přímého směru osádka pokračovala podle plánu se zataženým podvozkem do průletu nad dráhou. Problém se objevil při druhém sestupu. Npor. Jahoda upravil rychlost na 550km/hod a přesunul ovládací páku podvozku na "Vysunuto". Červené kontrolky zhasly, ale místo očekávaných tří zelených se rozsvítily jen dvě - hlavních kol. Pilot stisknutím tlačítka přezkoušel žárovky. Ty byly v pořádku, tlak hydrauliky vykazoval také správnou hodnotu. Rovněž tak instruktor na svém indikátoru zaznamenal, že se signalizace příďového kola nerozsvítila. Posádka situaci zahlásila ŘL, ten vydal příkaz pokračovat v sestupu do 50m a provést průlet na pomocníkem ŘL, který měl polohu podvozku vizuálně zkontrolovat.

Kontrola potvrdila, že příďový podvozek je stále v zavřené poloze. Posádka stroje dostala příkaz nastoupat do 1500m a pokusit se podvozek otevřít. Piloti provedli postupně čtyři pokusy o vysunutí podvozku s využitím přetížení, příďové noze se ale "nechtělo ven". Zbývala poslední možnost- vysunutí podvozku nouzově. Ani to nebylo úspěšné. Palivo ubývalo, posádka stroje dostala pokyn pokračovat do protoru pro katapultáž a ještě jednou provést pokus o vysunutí s využitím přetížení. Pokud budeme vycházet z informací ve vyšetřovacím spisu, tak dle záznamu SARPP se asi 20 vteřin po tomto pokusu noha vysunula. Posádka to nezaznamenala a pokračovala do málo obydleného prostoru východně od Jaroměřic pro provedení katapultáže. Dle pozdějšího vyjádření mjr. Kružíka k vysunutí nohy téměř jistě nedošlo. V prostoru se nacházel další stroj, jeho pilot s indexem 209 ohlásil, že vidí stroj mjr. Kružíka před sebou. ŘL mu vydal pokyn, aby se k SU-7U přiblížil a zkontroloval stav podvozku. Jelikož se posádka SU-7U obávala, že vylétne z prostoru určeného pro katapultáž a rovněž s ohledem na minimální zbytek paliva byla provedena katapultáž ještě předtím, než byla kontrola jiným strojem uskutečněna. Jak se ve vyšetřovacím spisu konstatuje - kontrola by pravděpodobně potvrdila vysunutí podvozku zaznamenané na SARPPu, přistání letounu by ale vzhledem ke zbytku paliva již stejně nebylo možné.

Pro mjr. Kružíka to byla již druhá katapultáž, tu první zažil v roce 1970, když jej při mezinárodním cvičení "ZENIT" nad Polskem omylem sestřelil polský stíhač. Zajímavé je tedy jeho srovnání obou katapultáží. V r. 1970 to bylo nečekané, v noci, ve velké výšce, po explozi rakety u jeho letounu nebyl čas nic řešit. Tehdy to proběhlo poměrně hladce, dá li se tak o katapultáži hovořit. Naproti tomu v r. 1984 to byla, jak řekl "velká surovost". Vzhledem k tomu, že katapultáž proběhla v přízemní výšce, automatický záchranný systém pracoval jinak a katapultážní sekvence byla daleko rychlejší. Automat se zkrátka vzhledem k nedostatku času z osádkou nijak nemazlil. Vše ale proběhlo bez zranění, oba letci skončili na stromech v lese asi 6 km východně od Jaroměřic nad Rokytnou. Oběma se podařilo slézt, vzájemně se našli a pomocí NAZ navázali spojení s letounem, který v prostoru kroužil. Po nějaké době byli vyzvednuti záchranným vrtulníkem MI-8. Za čas se oba k létání vrátili.

Vyšetřovací spis- VUA Praha