Junkers Ju 86       W. Nr. 0162

 

Luftdienst-Kommando (Ld.Kdo) 3/68

 

Kyšice okr. Plzeň-město        23.10.1943

 

 

Ilustrační snímek Ju 86./ Foto via Marek Žatkovič/

 

 

Prvopočátkem pátrání po okolnostech havárie letadla z doby 2. světové války byla mlhavá vzpomínka dnes dvaaosmdesátiletého důchodce pana Františka Honzíka. Narodil se v dubnu 1939 v malé vesničce Kyšice, ležící sedm kilometrů východně od centra Plzně. Jako malý kluk v období války navštívil místo nehody po havárii neznámého letadla. V nočních hodinách letadlo havarovalo v lese jihovýchodně od Kyšic. K místu dopadu letadla ráno druhého dne proudili zvědavci. Mezi nimi byl i malý František se svým otcem. Na cestě nedaleko Kyšic je dojela menší kolona německých vozidel, která u nich zastavila. Zřejmě velitel oddílu se zeptal otce na cestu k místu havárie a vozidla následně pokračovala udaným směrem. Po příchodu k místu havárie již viděli, že letadlo ohledává skupina německých vojáků. Českých civilistů si nevšímali a někteří z německých vojáků pomocí jakýchsi páčidel manipulovali s vrakem a dobývali se do trupu letadla. V dětské mysli utkvěl zejména stav lesa. Letadlo evidentně přiletělo od Tymákova, letělo severozápadním směrem. Odpovídal tomu zhruba stometrový úsek zničených borovic. Nejprve měly borovice uražené vrchní části korun, následně byly kmeny zpřerážené výše nad zemí a dále v polovině kmene. Nejblíže vraku letadla pak byly zcela vyvrácené stromy. Všichni se podivovali nad ohromnou silou, se kterou letadlo poničilo lesní porost. Další detaily si maličký František již bohužel nepamatoval. Jak se později ukázalo, bylo mu v té době teprve 4,5 roku.

Více informací o daném leteckém incidentu poskytla kronika obce Kyšice, která byla velice pečlivě vedena panem Josefem Kodlem. O letecké nehodě učinil do kyšické kroniky následující záznam. „23. října večer v neproniknutelné mlze narazilo vojenské letadlo německé na náš les při hranicích ejpovického lesa. Čím dále klesalo letadlo urážejíc vrcholky stromů, dále je lámalo v půli i vyvracelo s kořeny, až se křídla letounu zurážela. Ku konci nezměnivši téměř polohu jako v letu propadlo letadlo na zem. Z posádky byl jeden zraněn a ostatní vyvázli s menšími pohmožděninami. V lese byl učiněn průsek k jeho škodě neb zbylé pahýly musely se vykácet. Druhý den byla neděle, mnoho lidí přišlo se na zřícené letadlo podívat a na strašnou sílu jeho v letu jak bylo lze na vyvrácených silných borovicích některých též v půli zpřeražených zřít.“

Pomocí uvedených informací již nebylo obtížné v archivních zdrojích vyhledat další podrobnosti o dané letecké nehodě. Německé archivní zdroje totiž potvrzují havárii německého letadla v této lokalitě v příslušném dni. Dne 23. října 1943 byl v daném místě ztracen dvoumotorový Junkers Ju 86 výrobního čísla 162 (W.Nr.0162). Náležel k jednotce Ld.Kdo. 3/68 (Luftdienst-Kommando 3/68). Toho času byla jednotka dislokovaná v Brüsterort na pobřeží Baltského moře. Za jakým účelem byl podniknut poměrně vzdálený přelet, není známo. Rozsah poškození Ju 86 byl odhadnut na 90 %. V praxi to znamenalo, že letadlo bylo zničeno a odepsáno. Nicméně rozsah poškození byl takový, že bylo možno použít část součástek pro náhradní díly. Například vymontovat nezničené palubní přístroje, použít části z motoru, podvozku a podobně. Co se týče osádky, archivní zdroj se zcela shoduje s informací kronikáře. Pilotem letadla, který dokázal dvoumotorák mistrně posadit do lesního porostu, byl Obfw. Albert Mahr. Tento letec byl zároveň jediným zraněným členem osádky. Další tři letci, jejichž jména archivní zdroj neudává, z nehody vyvázli bez zranění, respektive jejich pohmožděniny a boule nestály za zaznamenání. Pravděpodobně za to vděčí faktu, že kabina letadla minula veškeré stromy a skončila na lesní cestě. V opačném případě by nouzové přistání mělo pro osádku fatální následky. Z uvedených informací dále vyplývá, že příčinou havárie byly klimatické podmínky, které v blízkosti Plzně toho večera panovaly. Pilot letadla měl v nočních hodinách v silné mlze problémy s přiblížením k některému z plzeňských letišť. Návrší nad Kyšicemi se mu stalo osudné. Nicméně osádka měla štěstí v neštěstí. Kompletně přežila. Vrak letadla se nacházel nedaleko lesní cesty. Přivolané Bergungkommando z plzeňského letiště trosky letadla odvezlo. Svou práci ovšem neodvedli zcela důkladně. Ještě mnoho let po válce místní kluci včetně Františka Honzíka nacházeli v lese na místě havárie drobné úlomky plechů. Část jich tam je dodnes. Při nedávném pátrání bylo ze země pomocí detektoru kovů vyzdviženo několik úlomků z vraku Junkersu. Zásadní pak je komponentový štítek z jedné z podsestav letadla, který dokládá, že součást byla vyrobena v Allgemeine Transportanlagen Gessellschaft (zkráceně ATG) v Leipzigu. Tato továrna vyráběla od roku 1933 součásti a později celá letadla pro Luftwaffe. Nejprve se jednalo o Junkersy W33 a W34. Později závod přešel na výrobu slavného třímotorového Ju 52. Od roku 1936 továrna vyrobila 162 kusů Junkersů Ju 86 verzí A,D,G. Dalším následným výrobním programem byla výroba He 111, Ju 88 a Ju 188. Jeden z jejich výrobků skončil v lese u Kyšic. Na své objevení čekal bezmála 77 let.

Prameny:

1. Osobní vzpomínky pana Františka Honzíka – Litice, 2020

2. Kronika obce Kyšice 1928 - 1945

3.Michael Balls, Deutsche Luftwaffe Losses and claims, Part 25

 

Místo havárie v r. 2021. Trosky letounu jsou rozptýleny v pásu dlouhém asi 100m. Dle dodnes patrných stop letoun po dopadu zachvátil požár.

 

 

Drobné fragmenty nalezené v r. 2021/Marek Žatkovič/

 

 

 

   

Komponentový štítek nalezený na místě havárie.  Allgemeine Trasnportanlagen -Gesellschaft  - zkráceně ATG byla letecká továrna vyrábějící pro Luftwaffe od 1933 do 1945. Vyráběla i Ju 86.

 
 

Za poskytnuté prvotní informace k danému incidentu a za společnou návštěvu místa havárie velice děkuji panu Františku Honzíkovi. Za pomoc při pátrání v archivních zdrojích děkuji Petrovi Tomančákovi a za pomoc na místě pak děkuji Václavu Královi.

 

Marek Žatkovič 4.2021