MiG-15 bis výr. č. 623930
trup. č. 3930
9. slp - Bechyně
pilot: kpt. Ladislav Micka
Jetětice okr. Písek 19.8.1964
Ilustrační snímek MiGu-15
Dne 19. srpna 1964 došlo v prostoru nad Orlickou přehradou k vysazení motoru letounu MiG-15bis kapitána Josefa Micky od 9. stíhacího leteckého pluku. Motor VK-1 vysadil v přízemní výšce, dle slov pilota cca 100m. Kpt. Ladislav Micka neváhal ani vteřinu a jednal rozhodně. Rychlost kterou měl využil ke stoupání a pokusil se motor znovu spustit, ale otáčky motoru stále nenabíhaly. Letoun se po balistické křivce blížil k zemi, bylo jasné, že na záchranu stroje již není čas. Celou situaci stačil ještě ohlásit do rádia, a poté svůj stříbrný stroj vybočil mimo obydlený prostor. Vypnul přívod paliva, elektrickou instalaci a v 10.43 hod provedl vzornou katapultáž.
Pád letadla ten den pozorovali i dva chlapci z Jetětic. Mladší z nich, tehdy osmiletý Milan Kobližka vzpomíná: Pamatuji si, že se to stalo o prázdninách a ten den bylo docela hezky. S kamarádem Karlem z Plzně, který byl starší než já, jsme nevěděli co dělat a tak jsme se jen tak procházeli po vsi. Zašli jsme do statku u kapličky kde jsme si obvykle hrávali na seně. Jenže jme byli jenom dva a tak nás to pochvíli přestalo bavit. Tak jme si řekli, jelikož kamarád měl u sebe cigarety, že si půjdem ven zakouřit. Vyšli jsme přes louku na pole a najednou hukot. Říkáme si : Hele ten letí nějak nízko. Krátce před tím jsem zaslechl ránu, pravděpodobně jak se pilot katapultoval. Letadlo letělo níž a níž a vidíme že míří do lesa. Vůbec se z něj nekouřilo,a ani žádný plamen vidět nebyl. Letadlo zmizelo v lese a teprve za chvilku explodovalo. Karel povídal: Hele spadla stíhačka. Rozeběhli jsme se, když tu nám do cesty spadl menší padák velikosti deštníku. Než jsme se přiblížili k místu dopadu letadla, už nám nad hlavami začal kroužit vrtulník. Lidé z okolí se začali zbíhat a my mávali tím padákem na ten vrtulník. Překryt kabiny dopadl až u Jětětických samot. Sedačka dopadla na pole za hřištěm jak jsou ty velké stromy a vzpomínám , že nějaký pan Řežábek ji musel vytáhnout s koňma, protože byla tak zapíchlá, že s ní nikdo nehnul. Pilot přistál ještě kousek dál. Tak jsme se tu ještě motali kolem než přijelo obrovské množství vojska. Ještě jsem stačil zahlédnout motor zapíchlý v protisvahu Jetětického potoka a spoustu trosek. Mám doma jěště nějaký šroubek na památku. Pamatuji si velmi dobře, že sem přilít vrtulník , podle mě to byl Mi-1. Pilot v předu, a za ním tři sedačky. Tady bylo obilí, už nevím jaké , a on do něj přistál. Vystoupili vojáci a obhlíželi okolí. Pochvíli opět nastoupili, ale pilot to s nima nemohl zvednout. Takže opět vystoupili, pilot zvedl vrtulník pár desítek centimetrů nad zem a důstojníci postupně naskákali do kabiny. Pak přistál jiný vrtulník u té sedačky a to byl nějaký hodný pilot, protože nás děti nechal sednout do kabiny. Celkově to byl pro nás velmi neobvyklý zážitek.Za chvíli vojáci uzavřeli okolí a nás civilisty vyhnali. Začali prohledávat okolí a snášet různé věci. Vojáci vyprávěli, že na stromech zůstal někde vyset podvozek, a sotva tím místem prošli tak spadl dolů. Byli tu asi týden,a jako děti jsme sem chodili a loudili odznáčky. Dokonce na téma této havárie jsme psali ve škole slohová cvičení.Učitelé nám nadiktovali co by tam mělo být a my to vlastními slovy pak přepisovali.
Takto na havárii vzpomínal v dubnu 2011 Milan Kobližka z Jetětic.
Sám pilot na tuto na havárii po letech vzpomíná takto: Prováděl jsem úkol průzkumu raketových prostředků protivzdušné obrany v prostru Zvíkova, kdy cíl byl imitován jako odpalovací zařízení komplexu Hawk. Po vyhledání cíle jsem provedl na něj zteč s imitací střelby fotokulometem. Během vybírání střemhlavého letu došlo ve výšce zhruba 100 metrů k vysazení motoru. Přebytek rychlosti jsem využil k nastoupání výšky, protože směr zteče byl prováděn od jihozápadu a směřoval přes hladinu orlické přehrady. Jakmile jsem viděl, že voda je za mnou, provedl jsem katapultáž. Motor letounu byl později nalezen v údolí potoka, trosky letounu byly okolo, sedačka spadla stejně jako já na pole. Začali se sbíhat lidé, jeden z nich se ke mně přiblížil divokou jízdou na motorce. Zeptal se mě, zda jsem neviděl kam spadnul pilot z toho letounu. Odpověděl jsem, že stojí před ním a požádal ho o cigaretu. Vůbec ho nenapadlo, že by pilot mohl být oblečen v modrém pracovním oděvu podobnému „montérkám“. Vykouřili jsme cigaretu a poté mně odvedli k telefonu, abych dal o sobě vědět do Bechyně. Přilétl pro mne vrtulník Mi-1 s pilotem a řídícím létání majorem Zdeňkem Soryčem. Po příletu do Bechyně následovala procedura vyšetřování jak mě tak i zbytků letounu. Nakonec experti dospěli k závěru, že došlo k přidření plunžrů (pístků) palivového čerpadla v důsledku přítomnosti vody v palivu a jako viník havárie byla označena letecko-technická služba starající se o palivo. Jenom na vysvětlenou, palivové čerpadlo bylo mazáno leteckým palivem, které bylo poměrně dost mastné a přítomnost vody mazací schopnost paliva výrazně snižovala. Proto se po každém delším stání letounu provádělo kontrolní odkalování palivové instalace letounu z nejnižšího bodu soustavy do skleničky. Na kontrolním vzorku se pak lehce zkontrolovala přítomnost vody v palivu. Voda totiž tvořila na dně kuličky, které byly lehce pozorovatelné okem. Tato příhoda mně od létání neodradila a v létání jsem pokračoval až do vyřazení z leteckého pesonálu. Bohužel zápisník letů se zápisem uvedené události jsem již nenašel, takže se jedná jen o mou vlastní vzpomínku na uvedenou událost.
Tuto výpověď zachytil Václav Tonder v srpnu 2011.
Za příčinu této havárie bylo označeno nekvalitní palivo PL-4, které vyráběl podle nového technologického postupu Slovnaft Bratislava. Voda se však mohla v palivu objevit i v důsledku nesprávného způsobu skladování.
Pilot Ladislav Micka se poté přeškolil z Migů- 15 na moderní Migy-21, na kterých létal až do konce své letecké kariery. Nyní si užívá zasloužený odpočinek u vody s prutem v ruce na břehu romantické řeky Lužnice.
Dodnes lze najít v místě dopadu letounu u Jetětického potoka množství úlomků z jeho konstrukce. K zajímavým nálezům patří zdemolovaná část náběžné hrany křídla a zbytky munice z kanonů NR-23 mm. Díky nálezu části výrobního štítku známe i poslední trojčíslí sériového čísla stroje. Na trupu měl tedy tento Mig-15 bis nastříkáno číslo 3930. Zbytky letounu budou po nakonzervování vystaveny v “ Aviatik clubu“ v Jětěticích.
Text zpracoval p. Václav Sládek
Letoun dopadl do zalesněného svahu Jetětického potoka, asi 1 km jižně od obce. Stav v roce 2020.
|
Fragment potahového plechu | Zbytek inspekční krytky |
Fragment ovladače | Ciferník tlakoměru kyslíku |
Nárazem roztrhaná nábojnice do kanonu 23mm. Létalo se s "ostrými" | Spona zámku |
Pavel Krejčí 10.2020