Messerschmitt Bf 109G-10/R6 W. Nr. 150931

2./KG(J) 6

Praha-Hloubětín, část Hutě          8. 3. 1945

Rekonstrukce podoby Bf 109G-10  W. Nr 150931,  kterou dne  8.3.1945 pilotoval Uffz. Günther Reimers. Trupové označení / černá 2 / je jedno z možných, nicméně číslovka  není potvrzena žádným známým dokumentem. / Rekonstrukce podoby pro Let. Badatelnu - JaPo /

Zákres dopadu stroje Uffz. Reimerse dle informací od p. Bašného. Druhý stroj / pilot Uffz. Bernhardi / po srážce doklouzal na letiště Kbely, kde havaroval.

Dne 8. března 1945 došlo během závěrečné fáze výcviku původně bombardovacích pilotů na stíhače ke srážce dvou Messerschmittů od I./KG(J) 6, která sídlila na kbelském letišti. Pilot Bf 109G-10/R6 (W. Nr. 150752), Uffz. Friedrich Bernhardi, narozený 19. 11. 1920 v Karlsruhe, při nehodě zahynul. Stejný osud potkal také pilota Bf 109G-10/R6 (W. Nr. 150931), Uffz. Günthera Reimerse, narozeného 18. 8. 1924 v Hamburgu. Oba padlí piloti náleželi do stavu 2. letky.

V prosinci 2014 jsem na základě údajů z několika knih zabývajících se leteckou válkou vyrazil do pražských Hlubočep, kde mělo podle nich ke srážce dojít. Po několika hodinách pátrání jsem za chladného počasí konečně narazil na jednu devadesátiletou pamětnici, ta se však velmi divila a rozhodně prohlašovala, že v prostoru Hlubočep k žádnému zřícení letadla za války nedošlo. Jakmile jsem se vrátil domů, podíval jsem se do původních německých záznamů a zjistil, že k nehodě Uffz. Bernhardiho došlo v prostoru Flugplatz Prag-Tiefenbach, resp. v případě Uffz. Reimerse v prostoru bei Flugplatz Prag-Tiefenbach. Následným ověřováním lokality Tiefenbach vyšlo najevo, že se ve skutečnosti jednalo o pražskou čtvrť Hloubětín, která se navíc nachází v bezprostřední blízkosti kbelského letiště, nikoliv o vzdálenější Hlubočepy. V Hloubětíně jsem sice následně vypátral několik pamětníků, žádný z nich si však na tuto událost nepamatoval.

Teprve v rámci pátrání zaměřeného na mapování letecké bitvy ze dne 20. 4. 1945 jsem v říjnu 2016 na východním okraji Hloubětína, v části zvané Hutě, narazil na pamětnici, která k mému překvapení řekla, že na vlastní oči viděla, jak se na konci války srazila na obloze dvě letadla. Jedno z nich se okamžitě řítilo k zemi, druhé padalo klouzavým letem směrem k letišti Praha-Kbely. V bezprostřední blízkosti rybníčka za dnešní autobusovou zastávkou Hutě pak viděla jednoho mrtvého německého pilota. Pamětnice si již nevzpomínala, zda se kolem pilota nacházely nějaké trosky jeho letadla, vybavoval se jí však silný zápach leteckého benzinu. Následně jsem obdržel doporučení na další pamětnici, které bylo v roce 1945 šest let. Ta doplnila, že koncem války šla s dědečkem na procházku a těsně před viaduktem, u křížení ulic Borská a K Viaduktu, viděla v hluboké jámě, kde se těžil písek, olejovou skvrnu. Zeptala se proto, co to mohlo způsobit. Dědeček jí odpověděl, že tam spadlo letadlo. Po válce byla celá oblast vyrovnána a zřízena zahrádkářská kolonie.

Další posun v objasňování případu nastal v červenci 2020, kdy se na základě článku o havárii Bf 109 do nedaleké stráně nad dnešním hotelem Pramen /PŘÍPAD ZDE/ ozval na Leteckou Badatelnu pan Jiří Bašný, který o srážce dvou stíhaček v minulosti slýchával od svého otce a dědečka. Na plot jejich domu v ulici Jordánská, nacházejícího se v těsné blízkosti výše zmíněného rybníčka, totiž dopadlo odtržené křídlo jednoho z letadel. Další trosky popadaly na tehdy volná prostranství podél železniční trati a některé až za ní. Je tedy zřejmé, že se v tomto prostoru ve vzduchu roztrhl přinejmenším jeden z Messerschmittů. Zajímavý je údaj o tom, že Uffz. Reimers měl zahynout v prostoru bei Flugplatz Prag-Tiefenbach. K tomuto nelogickému spojení mohlo dojít tím, že oba piloti piloti měli být pohřbeni přímo v Hloubětíně (Tiefenbach), zatímco letištěm může být myšlena jedině kbelská základna. Patrně zde tedy zahynul Uffz. Reimers, neboť Uffz. Bernhardi má v kolonce úmrtí vyplněno přímo Flugplatz Prag-Tiefenbach, což by mohlo odpovídat vzpomínkám pamětnice v tom smyslu, že druhá stíhačka padala klouzavým letem někam do uzavřeného prostoru kbelského letiště. O dopadu letadla do svahu nad hotelem Pramen žádný z pamětníků v souvislosti se srážkou nevěděl, a proto lze mít nadále za to, že se v tomto případě jednalo o sestřel během letecké bitvy 20. dubna 1945, byť samozřejmě nelze zcela vyloučit, že by se mohlo jednat o dopad druhého z letounů z 8. března 1945. Pokud by se k nehodám letadel v prostoru Hloubětína a okolí mohl ještě vyjádřit nějaký pamětník či jeho potomek, mohlo by dojít k hlubšímu objasnění těchto několika havárií z konce války.

Jiří Šašek 7.2020 

Rybníček za dnešní autobusovou zastávkou Hutě v ulici Jordánská, v jehož blízkosti ležel mrtvý pilot.

Místo na křížení ulic Borská a K Viaduktu, kde se mělo do jámy po těžbě písku zřítit jedno z letadel.

Problematikou výcviku personálu a nasazení jednotky KG(J) 6 se podrobně zabývá publikace " Messerschmitt Bf 109s of KG(J) 6" z edice "Luftwaffe over Czech territory", nakl. JaPo 2017