Focke-Wulf Fw 190

SG 101 ?

pilot: ?

Švábenice okr. Vyškov   30.1.1945

 Ilustrační kresba Fw 190F

V těsné blízkosti obce Švábenice na Vyškovsku došlo během během 2. světové války ke dvěma těžkým leteckým nehodám. Když k tomu připočteme  leteckou katastrofu z r. 1953 ( IL-10, posádka Hais, Paleček, zpracováno ZDE ), dostáváme se k počtu tří nehod v rozmezí osmi let. Všechny nehody souvisely s intenzivním výcvikem pilotů, ať už to byla Luftwaffe, či v padesátých letech příprava ke konfliktu mezi komunistickým blokem a "Západem".

O havárii, která se odehrála 30. ledna 1945 toho není prozatím mnoho známo. Dostupnými prameny jsou zde četnická hlášení a zápis ve farní kronice. Vrchní strážmistr Kubíček z četnické stanice Ivanovice v hlášení z 30. 1. 1945 uvádí, že asi 800 kroků jižně od Švábenic se zřítila německá stíhačka. Letadlo se zcela roztříštilo a nemohlo být zjištěno žádné označení.

Četnické hlášení o nehodě stíhacího letadla, které podala stanice v Ivanovicích. / via Jiří Šašek/

Jak se později ukázalo, pilot letadla vyskočil padákem nad obcí Lhota, náležející pod Pačlavice, tedy zhruba 6 km jihovýchodně od místa dopadu. Proč se neznámý pilot rozhodnul letadlo opustit na padáku, ani od jaké jednotky pocházel není zaznamenáno. Havárii zmiňuje ve svých seznamech Jiří Rajlich s tím, že jde o Fw 190 od cvičné jednotky SG 101. Bližší informace neuvádí.

Během pátrání po identitě letadla i pilota  panovala po jistou dobu naděje, že  průzkum fragmentů by mohl přinejmenším potvrdit typ stroje, tedy Fw 190. V případě, že by štěstí hodně přálo, tak výrobní štítek stroje by pátrání zcela jistě posunul výrazně dál. Spojil jsem se proto s místním historikem panem Pavlem Kudličkou starším, ve snaze najít místo dopadu. Ten nalezl  v kronice farního úřadu následující záznam:  „Německé školní letadlo, asi z Vyškova, spadlo na pole Michala Možného –Zlámalova lávka –pod lesem –bez pilota. Na druhý den si ho lidé rozebrali a nechali z něho jenom plechy. Ovšem přišli četníci a vojáci, lidé museli ukradené věci vracet na radnici a u trupu letadla museli stát na stráži dva občané Švábenští.“

Do pátrání po místu dopadu se zapojili i samotní pamětníci nehody, kteří se poměrně s velkou jistotou shodli na prostoru zhruba 1,3 km jižně od Švábenic. Strážníky udávaných 800 kroků od vesnice bylo tedy potřeba výrazně revidovat, krok by v tom případě musel mít kolem 1,5 metru. Zajímavá je i vzpomínka pamětníků na to, že motor stroje byl po válce vyorán místním občanem Františkem Skácelem a odvezen na strojní traktorovou stanici. Následovala moje návštěva na pozemkovém katastru ve Vyškově, kde mi jeho pracovnice trpělivě vyšly vstříc se žádostí o dohledání pole Michala Možného ve starých katastrálních mapách. To se povedlo, místo se shodovalo s tím, co udávali pamětníci.  Tím se ale bohužel potvrdila neblahá věc, tedy to,   že   místo je v současnosti překryto vysokou navážkou, která tam byla vytvořena v průběhu sedmdesátých let.  Vrstva dosahuje odhadem 5-8 metrů, na místě je uměle vytvořen strmý břeh, který se napojuje na původní terén až mimo pole, které kdysi patřilo rodině Možných. Žádné poznatky nepřineslo ani prohledávání okolí, ani jeden fragment letadla v okolí nebyl nalezen. Nezbývá než doufat, že se v budoucnu podaří dohledat nějaký dokument, který do události přinese více světla.

Zákres v katastrální mapě. Původní pole je dnes překryté vysokou navážkou, která tvoří stráň porostlou křovím a  stromy.

Za pomoc s pátráním děkuji p. Pavlu Kudličkovi.

Pavel Krejčí  5.2020