Focke-Wulf Fw 190 A-8/R2   W.Nr.  ?

II.(Sturm) Gruppe,Jagdgeschwader 4

Uffz.Günter Wahl  

Kožlany okr. Plzeň sever,19.11.1944

V listopadu 2012 jsem měl společně s Janem Vladařem a Petrum Hruškou možnost zůčastnit se významné akce-hledání a vyzdvižení letounu FW 190A-8/R2 ze dna vypuštěného rybníka u obce Kožlany.

Historické souvislosti ztráty tohoto letounu objasňuje vedoucí  archeolog Jan Vladař:

Během čištění rybníka Vožehák u Kožlan se začátkem prosince 2012 podařilo nalézt a vyzvednout trosky německé stíhačky Focke-Wulf Fw 190, která se do rybníka zřítila za 2.světové války. Dramatická událost ale byla pouze jednou z mnoha podobných odehrávajících se na nebi nad okupovaným Plzeňskem. Pokusme se na základě samotného nálezu, historických zpráv a svědectví pamětníků o rekonstrukci celého příběhu.

Až do roku 1944 ležely Čechy hluboko v německém týlu, na hranici doletu bombardérů z Anglie, ale zvyšující se úroveň techniky a zejména obsazení letišť v jižní Itálii umožnila Spojencům dosáhnout na cíle v Čechách a letecké útoky tak představovaly nejvýznamnější připomenutí bojů světové války. Prvořadými cíly pro americké bombardéry byla Škodovka v Plzni a STW (závod na výrobu syntetického benzinu, později Chemopetrol) u Mostu. Na podzim 1944 útoky vrcholily, dne 16.října 1944 se nad severním Plzeňskem odehrál rozsáhlý letecký souboj mezi americkými a německými stíhači s jednoznačným výsledkem, Němci ztratili kolem 22 letadel, Američané ani jediné. Na další nálety dne 20. a 23.října již německá Luftwaffe nebyla schopna reagovat.

Až do 19.listopadu 1944. Vše opět nasvědčovalo, že americké bombardéry směřují z jižní Itálie přes Alpy k náletu na Most nebo Plzeň. Na německých základnách byl vyhlášen poplach. Útok na bombardéry měla vést II.(Sturm) Gruppe / Jagdgeschwader 4, jedna ze tří jednotek Luftwaffe určená výhradně k boji s bombardéry a proto vyzbrojená Focke-Wulfy speciální opancéřované verze Fw 190A-8/R2. Letci od II.Sturm/JG 4 odstartovali těsně před polednem ze základny Welzow u Cottbusu. K obraně před americkými stíhači se k nim jako doprovod, podobně jako před měsícem dne 16.října, připojily obratné Messerschmitty Bf 109 od III. a IV. Gruppe z sousední základny Alteno resp. Finsterwalde.

Bojový úkol zněl: „Letět na jih, směr Praha!“ Američané však proti očekávání nepokračovali nad Čechy a zaměřili se na cíle v Rakousku. Svaz 500 bombardérů napadl rafinérie v okolí Vídně, leteckou továrnu ve Vídeňském Novém Městě, Linec a Hörsching. Protiletadlové dělostřelectvo nad Vídní zasáhlo 2 bombardéry, jejichž posádky se štěstím bez úhony vyskočily předtím, než se bombardéry roztříštily o zem.Stovka německých stíhačů čekala mezi Prahou a Plzní marně. Zhoršovalo se počasí a docházelo palivo, když hlídkující piloti obdrželi překvapivý rozkaz nevracet se na domovskou základnu, ale přeletět na nové letiště. Velitel 8.Staffel, jedné z letek II.Gruppe, Oblt. Hans-Martin Markhoff na neúspěšný 19.listopad vzpomíná: „ Když jsme nad Plzní dosáhli bojové výšky, obdrželi jsme rádiem rozkaz přece jen přeletět do naší „nové stanice“. Radiové spojení bylo tak špatné, že pouze polovina z nás rozuměla. Tak se stalo, že 5.Staffel a štábní roj letěly do Bingen, 6. a 8. se vrátila do Welzow a 7.Staffel přistála ve Fürstenfeldbruck.“

Zmatený rozkaz, vedený snahou ušetřit vzácné palivo, kterého bombardované rafinerie dodávaly stále méně, měl pro piloty JG 4 fatální následky. Na okraji Loun, zřejmě při pokusu o přistání do pole, se o zdivo kasárenského dvora rozbil Messerschmitt Bf 109G „černá 7“. Jeho pilot, jedenadvacetiletý Obgefr. Hans Kestner zahynul. Nedaleko, na poli u obce Zeměchy, přistál druhý Messerschmitt a na polním letišti u Terezína pro nedostatek paliva přistála skupina 7 stíhaček od III. a IV./JG 4, mezi které se ještě připletl jeden Bf 109 od JG 300. Další stíhačka se zřítila u Zavidova na Rakovnicku. Její pilot vyskočil na padáku a s lehkým zraněním byl odvezen do nemocnice Rakovník.

Mezi opancéřovanými Focke-Wulfy od II.Gruppe zmiňují dokumenty pouze ztrátu dvou letců. V „modré 12“ zahynul u Drážďan Uffz. Günther Brühl a s „modrou 10“ se zřítil u obce Slemeno ve východních Čechách Uffz. Helmut Imle. Jak však naznačuje nález u Kožlan, musela II.Gruppe pohřešovat ještě jeden Focke-Wulf. Detaily zde poskytuje pouze podrobné hlášení velitele četnické stanice v Kožlanech vrchního strážmistra Beka, které uvádí, že v 12.45 hodin se do Vožehova rybníka zřítilo německé letadlo značky FW 190 „žlutá 5“. V rybníce bylo právě málo vody a letadlo se zcela roztříštilo, hořelo a kráter po něm se ihned zalil vodou. Pouze křídla a munice zůstaly ležet na břehu. Svědek celé události Josef Sobotka z Kožlan vypověděl, že slyšel dva silné a jeden slabší výbuch a ihned poté začalo letadlo hořet. Pilot Uffz. Günther Wahl před zřícením vyskočil a s padákem přistál blízko Břežan, jen se škrábancem v obličeji. Pilot zatelefonoval na základnu do Welzow a ihned odcestoval zpět. Další podrobnosti přináší Doplněk k vlastivědnému deníku Břežany: „19. listopadu 1944 ve 13.00 hod přelétla obec nepřátelská letadla. Jeden německý stíhací letec byl nucen se padákem zachránit, když jeho letoun byl poškozen. Pilot spadl do polí k Čisté. Odveden byl na obecní úřad naší obce a na motocyklu dopraven na četnickou stanici v Čisté. Hořící letadlo se zřítilo do prázdného rybníka u Vožehova mlýna a zabořilo se do bahna.“

Konečné potvrzení přinesl výzkum místa havárie během vypuštění a čištění dna rybníka. Po odstranění vrstvy bahna se ve štěrkovém podloží jasně vyrýsoval bahnem zaplněný kráter, který postupně vydal část křídla včetně podvozkové nohy ještě s pneumatikou zn. Continental, 20mm kanon MG 151 i 30mm MK 108 jednoznačně ukazující na speciál Fw 190A-8/R2 od II.Sturmgruppe. Dále byl nalezen na kusy roztříštěný hvězdicový motor BMW 801, reduktor vrtule a jeden list původně třílisté vrtule. Vzácné byly nálezy drobných částí pilotní kabiny, pancéřové sedačky nebo přístrojového vybavení.

Bezesporu výmečná událost pro region je však jen střípkem ve studiu gigantických leteckých bitev, kterých se nad Evropou každý válečný den účastnily tisíce letadel. Vždyť jen za listopad 1944 pohřešovala stíhací obrana Německa 250 pilotů a odepsala přes 1500 stíhaček.

Doplňme na závěr, že německý letec Günther Wahl se narodil 12.dubna 1924 v Backnangu, v roce 1939 se jeho rodina přestěhovala do Tuttlingenu. 1.července 1943 devatenáctiletý Günther nastoupil k pilotnímu výcviku u Luftwaffe. Od léta 1944 sloužil u 7.Staffel /JG 4 až do 26.ledna 1945, kdy ve své „žluté 5“ smrtelně havaroval ve sněhové bouři na okraji základny Grossenhain u Drážďan. Dnes je pochován na vojenském hřbitově v Tuttlingenu.  

                                              Jan Vladař

Vypouštění rybníka začalo na  jaře 2012.Poněvadž rybník nemá stavidlo, těžká technika musela probagrovat výpusť přímo v hrázi.Jelikož všechny povolení měl Jan Vladař již v té době vyřízeny,netrpělivě jsme sledovali postup prací.Jak se ukázalo, dno Vožeháku  pokrývala víc než metrová vrstva bahna.Teprve po několika měsících dno vyschlo natolik, aby se po něm první odvážlivci mohli vydat do míst, kde se předpokládal kráter po letounu.Přes všechnu snahu se mi nepodařilo hloubkovým detektorem místo zaměřit a s magnetometrem jsme se na měkkou vrstvu bahna neodvážili.
Určitá naděje svitla v srpnu 2012, kdy hloubkový detektor zaregistroval cíl několik desítek metrů od předpokládaného dopadu.Kopat sondu ručně nepřipadalo v úvahu.Podařilo se nám ale  "ukecat" bagristu, který se věnoval čištění dna v jiné části rybníka a tento dobrý muž  se po jisté "finanční stimulaci" s bagrem vydal na místo.Stroj  se asi po hodině probagroval bahnem do míst kde jsme měli signál, lžíce několikrát hrábla... a asi z metrové hloubky vytáhla loukoťové kolo z kočáru.

	První pokus...	....a výsledek

Po tomto fiasku jsme probírali i možnost, že v bahně se nachází jen nepatrné zbytky letadla které nejdou zaměřit a pravděpodobně budou spodními proudy roztahané po celém rybníku.Bagristé dostali instrukci aby v případě,že naleznou něco, co by jim mohlo připadat, že je z letadla volali archeologa.V listopadu se konečně při čištění dostali do míst, kde podle pamětníků letoun dopadnul.Během toho se v jednom místě krásně vyrýsoval kráter a z bagna se linul nezaměnitelný odér směsi benzínu a oleje.Pak již vše probíhalo ráz naráz.Během bagrování se podařilo vyzdvihnout roztříštěný motor BMW,části pilotní kabiny včetně pancéřování verze "Sturmbock",část křídla s podvozkovou nohou,kanon MK 108 a MG 151.Během čištění se nám mimoděk velice pomohli pyrotechnici Policie ČR kteří hledali munici a proudnicí promývali přímo na místě trosky letounu.Troufám si říct, že jde o nejpečlivěji vysbírané místo dopadu které znám.
Následovalo čištění letounu "wapkou"v Plzni, v současné době probíhá konzervace částí.Výrobní číslo letounu zatím nebylo nalezeno.

Pavel Krejčí,Jan Vladař,Petr Hruška 1.2014