Junkers Ju 87B-1  W. Nr. 0299   GF+??

Uffz. Schulze Heinz†

Uffz. Vollbrecht Heinz†

Junkers Ju 87B-1  W. Nr. 5190  GP+??

Schlachtgeschwader /SG/ 102

Radostín okr. Havlíčkův Brod   23.2.1944

Ilustrační kresba Ju 87 /poskytnul J. Černošek/

Letiště v Havlíčkově Brodě / Deutsch Brod / nevynikalo až do roku 1943 význačnější leteckou aktivitou. Bylo využíváno převážně jako podpůrné, pro letecké školy Luftwaffe  umístěné na území Protektorátu. Němci s ním nicméně do budoucna počítali a to se projevovalo  rozšiřováním jeho infrastruktury. V roce 1943 nastal, v do té doby trvajícím poklidu, zlom. Velením Luftwaffe bylo rozhodnuto o přemístění výcvikových jednotek a vybudování zázemí pro výcvik pilotů střemhlavých bombardérů Stuka právě na tuto základnu. 18.9.1943 přiletěla z Paris- Orly II./ St. G. 102. U nedaleké obce Skuhrov  byla zřízena letecká střelnice pro nácvik bombardování cvičnými / betonovými/ pumami. Jednotka byla v říjnu 1943 přejmenována na II./SG 102. V listopadu se na Fliegerhorst Deutsch Brod přemístila I./SG 102 a Stab./ SG 102. Letecký výcvik začal naplno, pro výcvik bylo využíváno 75 letounů JU 87. Satelitními letišti byly Přibyslav a Zbraslavice. Snad každý žijící pamětník v Havlíčkově Brodě a okolí si dodnes na Stuky na letišti pamatuje. Intenzivní výcvik ve spojení s nezkušeností přeškolovaných pilotů se ovšem odrazil v množství nehod, které se postupně stalo přímo hrozivé. Mládenci od SG 102 vytvářeli díry v zemi se železnou pravidelností, neuplynul týden, aby nedošlo ke smrtelné nehodě a ty menší byly na denním pořádku.

Jedna z  nehod s tragickým koncem se odehrála 23. února 1944. Dva letouny od I. Gruppe SG 102 se během cvičného letu srazily nad obcí Radostín, severně od Havlíčkova Brodu. Není jasné, jestli se jednalo o let na nedalekou střelnici, o navigační  či jiný let. Z jednoho ze strojů se posádce podařilo vyskočit na padácích a srážku oba letci přežili. Druhá posádka, Uffz. Heinz Schulze a Uffz. Heinz Vollbrecht však ve svém stroji nalezla  smrt. Srážkou poškozený a zřejmě neovládaný letoun dopadl střemhlav do zahrady obytného stavení a z velké části shořel.

Hlášení o srážce letadel  podal následujícího dne velitel četnické stanice v Lučicích Pertl.

Událost po skončení 2. světové války upadala do zapomnění, lidé měli jiné starosti. V srpnu 1999 provedl na místě dopadu JU 87 Heinze Schulzeho  a Heinze Vollbrechta průzkum  p. Jan Pohorelec VLA Čepí. V kráteru byly nalezeny drobné artefakty z letounu i části ostatků letců, které byly následně předány německému Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge / Lidový spolek pro válečné hroby/ . Mezi nejzajímějšími osobními  artefakty , které byly nalezeny byly snubní prsten, kapesní nůž, hodinky a přezka opasku. Z letadla samotného byly nalezeny jen drobnější části, většinou těžce poznamenané požárem.

 O průzkumu místa dopadu informoval v r. 1999 i tisk.

Ján Pohorelec s nalezenými osobními věcmi letců

 Odkrývání trosek / foto J. Bárta- Radostín/ 

 Místo dopadu v r. 2019

Během dokumentace místa na zahradě v r. 2019 se mi podařilo u plotu natrefit na zajímavý artefakt z letounu. Jde o trojůhelníkovou plošku hmotového vyvážení výškového kormidla, která snižovala sílu v řídící páce potřebnou k vychýlení kormidla.

Stav při nálezu	Umístění na letounu- foto JU 87 v muzeu  Hendon /UK/

 Hliníková část velmi utrpěla dlouhým pobytem v zemi. Zoxidovaná vrstva hliníkového povrchu poznamenaná požárem se téměř okamžitě po vyjmutí ze země sloupala i s barvou. Na železné části / závaží/ se ale barvy poměrně dobře zachovaly. Zde je již vše po ošetření konzervátorským akrylovým resinem Paraloid 66.  Zbytek výrobního štítku udává datum výroby 8. 39. Tato Stuka za sebou tedy nepochybně měla dlouhou a pestrou bojovou kariéru, než se dostala k výcvikové jednotce. Snad se někdy podaří její bojovou dráhu vystopovat.

 .

 Část krytu se štítkem " Fern-Kompas" před a po nakonzervování.

Druhý stroj /W. Nr. 5190/  dopadl v lese, zhruba 1 km severozápadně od Radostína. Stroj vytvořil v kamenitém podloží zhruba 1,5 metru hluboký vryp. K požáru zřejmě nedošlo. Dle jednoho z pamětníků z Radostína se měl na místě dopadu nacházet ještě v osmdesátých letech motor, tato informace je ale zřejmě mylná.

 Místo nárazu do země v r. 2019

 Krytka ze spodku křídla. 5734 je s největší pravděpodobností výrobní číslo letounu "R"- znamená "rechts"- pravá. Na otázku, proč číslo napsané na krytce neodpovídá výrobnímu číslu 5190 je jednoduchá odpověď. Letoun během své kariéry / vyroben v r. 1939/ prodělal zcela jistě řadu revizí a oprav při kterých byly některé drobné díly nahrazeny jinými, neopotřebovanými. Mohlo případně dojít k výměně i přímo u jednotky. 

Fotografie nálezů RF

Vrcholek antény	Štítek nastavení  stabilizátoru

Štítek z eletroinstalace	Na tomto plechu je zajímavá oprava, provedená zřejmě v polních podmínkách

 Pavel Krejčí 3.2020