Consolidated B-24J s/n 44-41016
15. Air Force, 461. Bomb Group, 765. BS
Troubky okr. Přerov 17.12.1944
Posádka stroje:
Prostřední řada : Deibert, Thomas E. [KIA]; Ross, Trefry A.; Mergo, Joseph G. [KIA]
Přední řada : Yesia, Frank C. Jr. [KIA]; Doe, Roy L. [KIA]; Gaul, Frederick H. [KIA]

Tento stroj je jedním z deseti letounů ztracených 15. leteckou armádou 17. prosince nad našim územím. Plánovači 15. AF předpokládali, že Luftwaffe bude plně zaměstnaná právě probíhající ofenzivou v Ardenách. Svaz bombardérů mířících od jihu na cíle v hornoslezské oblasti by tedy podle předpokladů neměl narazit na větší odpor německých stíhačů. Velení německé 1.stíhací divize se ale rozhodlo proti zjištěnému svazu nasadit stíhací eskadry JG 300 a JG 301 dislokované na letištích kolem Berlína. Tím se dal do běhu sled událostí, který vyústil v do té doby největší leteckou bitvu, jakou naše území zažilo. Během půlhodinového boje bylo sestřeleno 15 letadel 15.AF a okolo třiceti strojů JG 300. Většina letadel dopadla na území Moravy.
Posádka pod velením 2/Lt. Thomase K. Westa startovala ten den na svoji celkově desátou misi. Cílem stroje, startujícího z italského Torretta byla rafinerie v Odertalu. Závada na zapalovacím magnetu motoru č. 3 způsobila zdržení startu. Než mechanici agregát vyměnili, zbylé stroje skupiny již zmizely za horizontem. Piloti nicméně na zvýšený režim motorů formaci nad Jaderským mořem dostihli a stroj se zařadil do boxu Baker. Původně plánovanou pozici č. 3 však po startu obsadil stroj pilotovaný Lt. Smithem. Poté, co letoun Lt. Westa svoji formaci dohnal již ke změně nedošlo. Lt. West se svojí posádkou, kterou tvořilo dalších devět letců zaujal pozici na chvostu sestavy.
Okolo 11:45, v prostoru Mohelnice byl "Baker" box napaden německými stíhači. Jak přeživší členové posádky později uvedli, celé to bylo překvapivě rychlé. "Stíhači na sedmé hodině!" zvolal do interkomu zadní střelec Sgt. Mergo. Někdo do interkomu zakřičel "...už jsou tady!..." a vzápětí se rozpoutalo hotové peklo. Střelci zahájili palbu, během několika vteřin ale už začaly dvacetimilimetrové střely útočících Focke-Wulfů trhat palubu Westovy B-24. Během pár vteřin bylo několik letců na palubě usmrceno, granáty vybuchovaly v trupu směrem od pumovnice až dosáhly do pilotní kabiny. Palubu zachvátil požár, zasaženo bylo i pravé křídlo s motorem č. 3. Piloti byli zřejmě usmrceni, nikým neřízený stroj se vzepjal, ztratil rychlost a přešel do vývrtky.
Thomas Qualman, navigátor stroje, popisoval v r. 2002 J. Mahrovi poslední okamžiky na palubě stroje. ...obrovská síla při vývrtce byla téměř nepřekonatelná, nebyl jsem schopen vůbec uzvednout padák...Konečně se mi podařilo navléknout do popruhů...Odstředivá síla vývrtky mě tlačila do poloseda a já, navlečen do plné letecké výstroje s helmou na hlavě, s dýchačem jsem nebyl schopen sebemenšího pohybu. Tupý úder do obličeje a vzápětí i oslňující záblesk, to bylo poslední na co si vzpomínám. Mým následujícím dojmem byl pocit snivé plavby prostorem ve velké výšce. Ledabyle jsem si stáhl rukavici a snažil se najít uvolňovač padáku. Nebyl tam, kde měl být a já jsem si konečně uvědomil, že jsem si ve spěchu připnul padák vzhůru nohama...Trosky našeho bombardéru zmizely v mracích a já jsem nespatřil žádný jiný padák."
Thomasi Qualmanovi a dalším dvěma členům posádky zachránila život skutečnost, že padajícímu letounu explodovaly nádrže. Tím došlo k destrukci trupu, při níž byli tito tři letci vymrštěni z rotujícího stroje v němž byli letci uvězněni. Jediným členem posádky, který opustil letoun ještě před jeho výbuchem byl boční střelec Sgt. Ross. Ten se nasoukal do okna svého střeliště a odstředivá síla jej vymrštila ven.
Letoun se roztrhnul ve velké výšce. Pozorovatelé, kteří událost viděli ze země spatřili jen jednotlivé části, které se vynořily z mraků a s temným zahučením dopadaly na všechny strany v několikakilomerovém okruhu kolem obce Troubky. Největší část trosek dopadla na pole západně od obce, v místech, zvané Chválov. Další části spadly jižněji, na polnost zvanou Drásov, jeden z motorů cca 300 m na východ a část křídla s motorem a jednou podvozkovou nohou ležela rovněž na východě, u silnice do Přerova. Místní obyvatelé, protektorátní četníci a němečtí vojáci posléze našli mezi troskami těla všech šesti letců, kteří zahynuli.
Sgt. Ross tvrdě dopadl na zasněžené pole nedaleho jedné vesnice poblíž Přerova a než se mohl vzpamatovat z dopadu, byl zajat vojáky Wehmachtu. Lt. Noesges byl ještě na palubě letounu zasažen do hlavy fragmentem explodujícího granátu. V mrákotách si připnul padák a snažil se otevřít vrata pumovnice. Hydraulické ovládání ale nefungovalo. Během ručního otevírání došlo v výbuchu letounu a to tohoto letce vymrštilo do prostoru. Během pádu se v ledově studeném vzduchu probral a byl schopen otevřít padák. Při dopadu si ale ošklivě zlomil nohu a po dvou hodinách byl nalezen skupinkou civilistů. Kvůli zranění nemohl na útěk ani pomyslet a byl zajat. Poslední dva přeživší, Lt. Kasold a Lt. Qualman se několik dní pokoušeli uniknout zajetí. S pomocí místních obyvatel se pěším pochodem dostali až do blízkosti obce Liptál a plánovali se spojit s partyzány , kteří operovali v Hostýnsko-vsetínských vrších. Jejich situace se však stále víc komplikovala, hrozily rozsáhlé zátahy německé armády na všechny, kdo pomáhají partyzánům. Nakonec, na radu faráře J.A. Vališe z Liptálu, se oba 23. prosince vzdali německým úřadům. 3. ledna byli internováni v táboře pro spojenecké letce v Barthu. Po skončení války se pak všichni přeživší vrátili do USA.
Pole, na nejž dopadla část trosek
Drobné nálezy z letounu B-24J 44-41016 z pole západně od Troubek
V těchto místech, poblíž silnice na Přerov dopadla část křídla s podvozkovou nohou a jeden z motorů.
11. srpna 1946 byl na hřbitově v Troubkách odhalen pomník šesti americkým letcům, kteří 17. prosince 1944 zahynuli. V záležitosti se velmi angažoval místní farář P. Valentin Nepustil. Bohužel, hezký bronzový odlitek letce, který pomník zdobil celá desetiletí někdo v roce 2002 odcizil. Dotyčný zřejmě nutně potřeboval peníz na flašku a cigaretky a usoudil, že mu to stojí za to...V roce 2003 obec Trouibky proto nechala zhotovit podobný motiv, pro jistotu vyrobený z pryskyřice. V této podobě památník setrvává do dnešní doby.
Je zajímavé, že s vyjímkou ostatků Sgt. Merga, které byly v roce 1951 převezeny do USA jsou ostatní letci v Troubkách pohřbeni dodnes. Navigátor Thomas Qualman se po r. 1989 několikrát do Troubek vrátil. V dnešní době již ale z posádky žádný letec nežije.
Odhalení pomníku v r. 1946 /foto www.farnosttroubky.cz/
Bronzovou desku odcizenou v r. 2002 nahradil o rok později odlitek letce z dílny sochaře J. Kašpara
Výstava "Zkáza z nebe"- Přerov 2014
Vrtulový list z bombardéru, který se zřítil u Troubek / J. Hlavačka/
Více informací a fotografií lze nalézt v knize J. Mahra " Vzpomínky na neznámé letce" , která vyšla v r. 2011.
Další prameny:
- US National Archives- FOLD3