Aero A 100.31

63. / zvědná/ letka, Letecký pluk 2

ppor. Jaroslav Stehlík

čet. Jaroslav Šála

Březce okr. Olomouc 20.7.1938

Letoun A-100 byl zalétán v r. 1933. Bylo vyrobeno 44 kusů ve dvou sériích.

Pozorovatel ppor. Jaroslav Stehlík, který tragicky zahynul v troskách A-100.31 u Olomouce

V noci z 18. na 19.7.1938 prováděla posádka letounu A 100.31 nácvik spolupráce se světlometnou baterií dělostřeleckého pluku 152. Pilot stroje, p.p. čet. Jaroslav Šála a pozorovatel p.poz. ppor. Jaroslav Stehlík, oba od 63. letky LP2 se kolem půlnoci po dobu jedné hodiny pohybovali v prostoru Štěpánov- Brodek ve výši 3000m. Po ukončené spolupráci v 00.30 sklesal pilot na 1500m a letěl kurzem 330°. Během dalšího sestupu pilot přepínal benzinový kohout z hlavní nádrže na spádovou. Jak později uvedl, kohout šel ztuha, takže se musel víc předklonit k palubní desce  a zřejmě mimoděk letoun přetáhnul. Stroj ztratil rychlost a přešel do vývrtky vpravo. Pilot se pokoušel letoun vyrovnat, což se mu ale nedařilo. Letoun se ocitl v mraku a pilot ztratil prostorovou orientaci. Ve výši cca 800m  ho pozorovatel ( který byl velitelem stroje) chytil za rameno a zavolal " Skoč! ". Pilot tedy  letoun opustil na padáku, během dopadu na zem se lehce zranil. Pozorovatel zůstal v letounu a zahynul po nárazu na zem. Otázkou bylo, proč rovněž nevyskočil. Odpověď na tuto otázku dostala vyšetřovací komise sestavená z funkconářů LP 2 téměř okamžitě poté, co ohledala vrak stroje. Pozorovatel měl na sobě padákový postroj, padák ale / zřejmě kvůli pohodlnějšímu pohybu v kabině/ neměl připnutý. Během vývrtky padák vypadnul z kabiny, neboť v troskách nebyl nalezen. Nenašel se ani v bezprostředním okolí letounu, zřejmě skončil na nějakém poli ve vzrostlém obilí.

Letoun se po dopadu roztříštil, části stroje byly nalezeny v prostoru cca 250 krát 50 metrů od místa nehody.

Snímky z vyšetřovacího spisu k nehodě uloženého ve VUA Praha

Je zajímavé, že ačkoliv byly nehoda vyšetřována a uzavřena mateřským plukem, tedy LP2, následujícího dne se do Olomouce a na místo nehody dostavila Zvláštní komise z Prahy vedená  mjr. J. Ambružem . Ta zkritizovala  povrchní přístup svých předchůdců při vyšetřování. Kriticky se postavila rovněž k činnosti pilota. Bezprostřední příčinou nehody byla jeho chybná pilotáž, kdy uvedl letoun do pádu. Ćetař Šála uvedl, že letoun přešel do vývrtky, v té ale zřejmě nebyl. Pro vybírání tedy zvolil nesprávný postup. Zvlášť kriticky se komise vyjádřila k tomu, že pilot opustil stroj, aniž by počkal až vyskočí  pozorovatel a  jeho tvrzení, že pozorovatel ho sám k seskoku vyzval označila za nepříliš věrohodné. 

Místo nehody se od r. 1938 velmi změnilo. Pole místních hospodářů byla v padesátých letech 20. století v rámci kolektivizace scelena a zmizely všechny terénní nerovnosti. Místo drobných políček patrných na snímcích z vyšetřovacího spisu je jižně od Březce širý lán.V širokém okolí místa dopadu stroje se dají dodnes nalézt drobné fragmenty, převážně z bloku motoru. Fotografie - srpen 2019

Prameny:

- vyšetřovací spis- VUA Praha

Pavel Krejčí 1.2020