Letecká badatelna

MiG-21F ev. č. 1004

2. letka, 1. letecký školní pluk- Přerov

mjr. Karel Doležel

Rajecké Teplice- kopec Kozol okr. Žilina

23.9.1974

Fotografie stroje trupového čísla "1004" není k dispozici, tak alespoň ilustrační snímek jiné elegantní "efky" - 0513

/Foto: V. Jůdl- www.pilotialetadla.cz /

Dne 23.9.1974 došlo u 1. leteckého školního pluku během létání 2. letky k letecké katastrofě, při které zahynul pilot 1. třídy, starší učitel létání mjr. Karel Doležel.

Mjr. Doležel nar. 6.12.1940 v Odrůvkách na Vyškovsku

/www.pomnikyletcu.cz /

K nehodě došlo během třetím letu mjr. Doležela ten den, jímž byl navigační let za NPP v malé výšce - cvičení č. 33 OBP. Pro trať letu - VBT HRANICE - MARTIN - PARTYZÁNSKE- KBT KORYČANY, měl mjr. Doležel naplánovány dvě varianty. Variantu "A" - za normálních a variantu "B" za ztížených povětrnostních podmínek. Pro let byla nakonec naplánována varianta "A"- normální PP. Předběžná příprava na létání byla provedena 20.9. 1974. Podle výpovědi velitele letky pplk. Klempíře byla pilotovi určena výška letu 500m nad terénem. Tato výpověď je v rozporu s plánovou tabulkou letů, kterou velitel letky podepsal, i s navigačním štítkem pilota, nalezeným na místě katastrofy. Z nich plyne, že mjr. Doležel dostal za úkol letět ve výšce 200m nad terénem.

Mjr. Doležel odstartoval z letiště v Přerově s MIGem-21F trupového čísla 1004 v 15:42. V 15:44 nasadil na trať ve výšce 200m nad terénem, v 15:46 žádal průlet letištním prostorem Mošnov. Dále s ním již nebyla radiokorespondence vedena a vzhledem k malé výšce letu nebyl v kopcovitém terénu Beskyd již dále detekován radarem.

O deset minut později , v 15:52 odstartoval z Přerova na stejnou trať další MIG-21F, který řídil zástupce velitele letky mjr. Šuta. Po několika minutách letu zjistil, že spodní základna oblačnosti na trati se nachází 50-100m nad vrcholky kopců. Vystoupal tedy nad oblačnost a pokračoval v letu. V prostoru PARTIZÁNSKE se pokrytí oblačností dostalo na 1-2/8, takže mjr. Šuta opět sklesal do výšky 200m nad terénem a let dokončil.

Mjr. Doležel se v plánovaném čase neobjevil, jeho letoun v Přerově , ani na jiném letišti nepřistál. V 16:25 se bylo po nezvěstném letounu vyhlášeno pátrání. Nepříznivé povětrností podmínky v horském terénu ztěžovaly a omezovaly pátrání vrtulníky. Bylo proto sestaveno několik pozemních pátracích týmů, které pročesávaly svahy kopců podél plánované trati. Přes nasazení celkem 1265 příslušníků ČSLA, velkého množství civilistů i příslušníků VB bylo pátrání po následující dva dny neúspěšné.

Plán činnosti pozemních pátracích skupin podél trati letu.

Pátrání trvalo až do dopoledních hodin dne 26.9. 1974. Ve 04:00 toho dne se MUDr. Jan Bočko ze Žiliny, myslivec, který se chytal k odstřelu jelena, vypravil z myslivecké chaty na úpatí kopce KOZOL a vyrazil na lov. Při výstupu na strmý, těžce přístupný kopec si v ranním šeru během pozorování svahu mysliveckým dalekohledem v 05:45 všiml bílých / stříbrných/ předmětů. Když se přiblížil, spatřil zdeformované plechy, části motoru atd, takže mu došlo, že jde o havarované letadlo. Místo bylo silně cítit leteckým palivem. Při podrobnější prohlídce narazil na kráter a všude do daleka rozmetané části stroje. Pátral po pilotovi, našel ale jen část roztrhané vojenské boty. Mobilní telefony v té době ještě čekaly desítky let na vynalezení, MUDr. Bočko musel absolvovat náročný sestup zpět a v 11:30 svůj objev oznámil úřadům. Přes VB / pro později narozené- Veřejná bezpečnost - tehdejší policejní složka státu / byly uvědoměny vojenské orgány. Pro MUDr. Bočka přiletěl vrtulník MI-4 a ten z něj pátračům ukázal ze vzduchu trosky letounu. Během pozního odpoledne se pak na místo po zemi dostala vyšetřovací komise a pátrací týmy.

Letoun narazil rychlostí asi 800 km/hod do terénu v nadmořské výšce 949 m na západním svahu. Stroj vytvořil krátký průsek v lese a čelně narazil do srázu, který se v těch místech svažuje pod úhlem 42°. Po nárazu do skalnatého podloží letadlo vytvořilo mělký kráter o průměru cca 7m a zcela se roztříštilo. Trosky se rozlétly do vzdálenosti několika set metrů, motor stroje svojí kinetickou energií pokračoval lesem ve směru nárazu, překonal převýšení 150m přes hřeben kopce a dopadl na opačné straně hory Kozol.

VUA Praha

Místo nárazu do skály- letoun se zcela roztříštil / VUA Praha/

Z výpovědi svědků a vyšetřování vyplývá, že mjr. Doležel, namísto aby při zhoršení povětrnostních podmínek úkol přerušil a vrátil se na základnu, případně nastoupal nad oblačnost a hornatý prostor přeletěl v bezpečné výšce, pokračoval v letu pod oblaky. Letoun byl spatřen v prostoru hřebenu Javorníku na česko-slovenském pomezí v extrémně malé výšce / 20-50m metrů nad zemí/ a později v prostoru města Bytča v 50m. Nad obcí Lietavská Lůčka, jižně od Žiliny provedl v údolí zatáčku doprava, na svazích Malé Fatry pak vlétl do oblaků a vzápětí narazil pod kurzem 165° do hory.

Vyšetřování, jak už tak bývá, našlo celou řadu nepřímých viníků. Asi nejvíce to odnesl zástupce velitele pluku pplk. JZ, který schválil plánovou tabulku letů a ponechal v ní pro mjr. Doležala výšku letu 200m. To bylo v rozporu jednak se stavem počasí na trati, ale i s metodikou výcviku, mjr. Doležal totiž na MIGu-21 prováděl tento druh letu poprvé a v tom případě měl letět nejméně 500m nad terénem.