MiG-21MF    " 4306"

9. stíhací let. pluk, 10. LA

kpt. Jiří Doležal

Bechyně okr. Tábor   10.5.1985

 "4306"- zeleno-šedě kamuflovaná "MF" 9. stíhacílo leteckého pluku. Odepsána 10.5. 1985 / zdroj- Facebook- 9.slp./

10. května 1985 v 10,00 hod havaroval v těsné blízkosti letiště Bechyně letoun MiG-21MF "domácího"  9. stíhacího leteckého pluku. Stroj po vynuceném přistání za drahou shořel, pilot kpt. Jiří Doležal nezraněn opustil letoun po jeho zastavení ještě předtím, než letoun pohltily plameny.

Kpt. Doležal, pilot 1. třídy s náletem 551 hod na typu MiG-21 startoval z pohotovosti č. 1 tedy s plně vyzbrojeným letounem trup. čísla 4306 z dráhy 30. Během vzletu se zapnutým přídavným spalováním spatřil těsně po odpoutání od země před sebou ve výšce 5-7m hejno racků. Vzápětí uslyšel tři tupé údery do letounu po kterých cítil pokles výkonu motoru a letoun začal klesat. "Jednadvacítka" dosedla rychlostí 340km/hod zpět na dráhu, ovšem na samotném jejím konci. Vyhlídky pilota a letounu v tu chvíli nestály za nic. Kpt. Doležal v tu chvíli věděl, že ho čeká jízda na jakou se nezapomíná. Letoun vyjel z prostoru letiště a překonal bez většího poškození četné nerovnosti terénu, včetně státní silnice Bechyně- Hodonice s hlubokými příkopy po obou stranách. Během kontaktu podtrupové nádrže s vozovkou došlo k k jejímu proražení. To nakonec vedlo k požáru vytékajícího paliva a letoun za sebou zanechával ohnivou stopu. Pilot intenzivně brzdil, ovšem plně natankovaný a "naložený" MiG se řítil terénem jako rozjetá lokomotiva. Po téměř kilometrové divoké jízdě terénem letadlo prorazilo železobetonové oplocení "bližné" stanice / BPRNS/. Nárazem byly utrženy části křídel i čtyři podvěšené rakety- po dvou RS-2US a R-3S. Došlo k proražení vnitřních palivových nádrží a celý letoun se vzňal. Po několika dalších desítkách metrů pohybu vpřed stroj konečně zastavil. Pilot urychleně opustil letoun po nouzovém odhození překrytu kabiny, neboť normálním způsobem nemohl kabinu otevřít. Přes rychlý zásah dvou požárních vozů z letiště letoun zcela shořel. Hasiči neměli jednoduchou práci, během hašení docházelo k výbuchům munice kanonu GŠ-23.

Bezprostřední příčinou nehody bylo nasátí ptáků do motoru a tím ztráta jeho výkonu. Jak už to tak u armády bývá, nějací viníci se přece jen najít museli. Odnesl to tedy nakonec řídící létání, kterému bylo vytčeno, že před vzletem letounu nevyužil iniciativně automobilu k vyplašení racků podél VPD a spokojil se s tím, že pozorovatel u SVS vystřelil pro odplašení ptáků signální šrapnelový náboj. Dále byly nalezeny nedostatky ve směrnici pro ornitologické zajištění  letiště, terén za drahou měl být lépe upraven, technická hotovost byla sice připravena ale nebyla úplná atd, atd...Zpráva o nehodě  plně vyzbrojené "jednadvacítky" v Bechyni vešla rychle ve známost všech "od fochu" a ještě dodnes se na ni u piva vzpomíná.

 Vystřelovací sedadlo, které se při požáru samo iniciovalo a odpálilo. 

 Tělo rakety R-3S

 Prostor BPRNS je od doby, kdy letectvo základnu v Bechyni opustilo přístupný. V roce 2019, kdy jsem místo navštívil ještě stále stojí budova stanice, i když značně zpustlá. Okolí je naopak vzorně uklizeno novým majitelem, který část pozemku používá pro chov hospodářských zvířat.

1985	2019

1985	2019

 Drobné spálené fragmenty dodnes pokrývají místo dopadu.

 Žárem zničená nábojnice kanonu GŠ-23

Svoji vzpomínku na havárii letounu zaslal tehdejší pyrotechnik 10. LA p. Pavel Balák:

Havárie letounu MiG-21 MF dne 10.5. 1985 letiště Bechyně

kpt. v zál. Pavel Balák

t.č. odborný pyrotechnik letectva

při Velitelství 10.LA v Hradci Králové

V době, kdy se havárie stala, jsem vykonával funkci Náčelníka Služby zásobování leteckou municí a výzbrojí ( NSZLMV ) a Služby raketového a dělostřeleckého vyzbrojování ( NSRDV ) na letišti Hradec Králové a současně funkci odborného pyrotechnika letectva při Velitelství 10. Letecké armády v Hradci Králové.

V neděli 10. května 1985 pro mě domů přijela spojka s tím, že se mám okamžitě dostavit na letiště, kde mě očekává osobně velitel 10.LA gen. Štorek. Po příjezdu na letiště jsem se osobně od gen. Štorka dozvěděl, že s ním odlétám vrtulníkem do Bechyně, kde havaroval letoun MiG-21 MF a je tam potřeba pyrotechnik. Vzal jsem si tedy sebou pohotovostní brašnu pyrotechnika, zásobu TNT náložek a dva svitky zápalnice a vyrazili jsme. Sami dva, ve vrtulníku Mi-17.

Po příletu do Bechyně jsem se dozvěděl, že při ostrém pohotovostním startu letounu MiG-21 MF došlo těsně po jeho zvednutí , ještě nad dráhou, k nasátí ptáka a vysazení motoru letounu.

Letoun, pilotovaný mjr. Doležalem, sednul zpět na dráhu a pokračoval v její ose v přímém směru dál. Po zdolání cca kilometrového úseku po travnaté ploše došlo k nárazu letounu do oplocení budovy Bližná, kde vlivem nárazu došlo k odtržení podvěšených 2 kusů raket R-13 a 2 kusů raket R-60. Pilot se nekatapultoval. Tímto nárazem značně poškozený letoun pokračoval po poli ještě kus dále, až do úplného zastavení a začal hořet. Pilot letoun opustil „po svých“ nezraněn a vzdálil se od letounu.

Při požáru poškozeného letounu došlo k iniciaci pyropatrony pro vystřelení sedačky pilota z kabinového prostoru a tato byla vyhozena z kabiny a dopadla několik desítek metrů dále, na okraj silnice do Sudoměře. Odtržené rakety se chaoticky válely na zemi v blízkosti plotu u budovy Bližné.

Z pyrotechnického hlediska pro mě vyplývaly dva hlavní úkoly:

1. Likvidace raketového motoru sedačky pilota.

Bojový klín, který zajišťoval iniciaci urychlovacího raketového motoru byl v poloodjištěné poloze a jakákoliv manipulace s ním byla vyloučena. Bylo rozhodnuto o uzavření silnice a likvidaci raketového motoru výbuchem na místě. Dvě náložky 200 g TNT s rozbuškami a metr zápalnice to bez problému vyřešily a první úkol byl splněn.

2. Likvidace havarovaných leteckých raket

Jak již bylo uvedeno, rakety vzduch-vzduch byly z pod křídel letounu utrženy při nárazu na oplocení objektu Bližná a tím pádem se z pyrotechnického hlediska jednalo o havarovanou munici. Čili o munici 1. třídy nebezpečnosti.

Po posouzení celé situace jsem se na vlastní zodpovědnost rozhodnul, že nebudu půl dne blokovat a evakuovat okolí v okruhu 1 km a rozhodnul jsem o přemístění raket na jiné místo, kde provedu jejich likvidaci výbuchem. Po dohovoru s vojáky z letiště mně byla přistavena Tatra 815, která měla ložnou plochu vystlanou několika vrstvami maskovacích sítí. Havarované rakety byly opatrně naloženy na ložnou plochu a převezeny do prostoru lesa chemického cvičiště, který se nacházel ve vzdálenosti asi 3 km od VPD.

Na moje vyžádání byla v borovém lese skupinou vojáků vykopána jáma 3 x 0,5 metru, hluboká cca 1,5 metru a do této jámy byly rakety uloženy v souladu s předpisem Děl-27-14

(Pyrotecnická činnost). Na rakety byly umístěny dvě řady náložek TNT tak, aby se tyto dotýkaly jak bojových hlavic, tak i raketových motorů. Byl proveden dvojitý roznět, vyvedena zdvojená zápalnice a vše bylo zpětně zakryto zeminou do výšky až cca 1 metr nad terénem.

Po dohovoru se stálým řídícím létání byl celý prostor vyklizen a byl domluven čas odpalu.

Ve stanovenou dobu jsem obě zápalnice inicioval a v domluvené době došlo k odpalu. Já sám jsem byl ukryt za dřevěným domkem chemického cvičiště, vzdáleném cca 500 metrů od místa výbuchu. Musím se přiznat, že intenzita výbuchu mě velice překvapila, protože ještě dlouho po explozi dopadaly po okolí zbytky kmenů stromů, větve a kamení. Na letištní věži to odnesla jedna okenní tabule.

Po prohlídce „místa činu“ bylo shledáno, že výbuch zanechal kráter o průměru cca 10 metrů a hloubce cca 7 metrů, což bylo v hustém borovém lese opravdu nečekané. Navíc mnoho stromů, statných borovic, které stály v bezprostřední blízkosti kráteru, prostě zmizely.

Zpáteční let jsem si opravdu užíval a vůbec mě netrápila neděle mimo rodinu. Odměnou za moji celodenní práci v neděli byl pyrotechnický příplatek ve výši 15 tehdejších Kčs a poplácání po zádech gen. Štorkem při loučení se po přistání na letišti Hradec Králové. Doprovodil to slovy: „Dobrá práce, náčelníku !

Prameny:

- vyšetřovací spis VUA Praha

Pavel Krejčí 9.2019