Letecká badatelna

MiG-23BN ev. č. 9138+9140

28. stíhací bombardovací letecký pluk, 10. LA

mjr. Pavel Zápotočný †

pplk. Luboš Móro

Jívová okr. Olomouc 28.8.1984

NiG-23BN "9138". který se stal osudným pro mjr. Pavla Zápotočného

Letoun MiG-23BN "9140". Z tohoto stroje se katapultoval pplk Móro. Pilot přežil, ale bylo to o fous.../foto- www.army.cz/

Mjr. Zápotočný / snímek převzatý z časopisu "Sedmička pionýrů" - zaslal p. V. Paleček /

28. srpen 1984 se zapsal do historie 28. stíhacího bombardovacího pluku černým písmem. V 17.08 došlo během střeleb ve vojenském prostoru Libavá ke srážce jeho dvou MiGů-23BN. Vedoucí pilot, pplk. Móro se zachránil katapultáží a lehce se zranil. Vedený pilot, mjr. Zápotočný se rovněž katapultoval, vzhledem k malé výšce se ale jeho padák již zcela neotevřel a pilot zahynul po nárazu do stromů. Oba stroje dopadly těsně vedle sebe a byly zničeny. Vzniklá škoda 41 167 410,- Kčs byla na tehdejší poměry přímo astronomická, o ztrátě lidského života ani nemluvě.

Ke katastrofě došlo během vojenského cvičení "Štít 84". Piloti 28. sblp plnili podle plánu ukol střelby neřízenými raketami S-5K na pozemní cíle postupnými ztečemi dvojic.

Pokyny pro střelbu na pozemní cíl ve dvojici.

Plánová tabulka na 28. srpna 1984

Zákres trati Čáslav- VP Libavá a zpět

K úkolu odstartovala celá 1. letka 28. sbolp. Vzlet letky zahájil v 16:30 hod pplk. Móro se svojí "dvojkou" mjr. Zápotočným. V krátkých intervalech odstartovala z Čáslavi celá letka, s vyjímkou jednoho stroje, který měl závadu- samovolné vypadnutí brzdícího padáku při vzletu. Letka se seřadila a pokračovala do prostoru LIBAVÁ. Po příletu do prostoru střelnice, oproti plánovanému útoku "z chodu" zakázal řídící střelby přímou zteč a nařídil letounům vyčkávat. Po třech zatáčkách o 360° byla střelba povolena.

Schema bojové sestavy a provedení úkolu při útoku letky.

Jako první opálila rakety dvojice Móro a Zápotočný, poté další piloti. Celá letka pokračovala plynule po dvojicích do polohy k zaujetí východiště k další zteči a dvojice Móro, Zápotočný opět jako první odpálila zbylé rakety. Po vybrání zteče pokračoval pplk Móro v 50m zatáčkou k výchozímu bodu zpáteční trati jímž byl Šternberk. V tom okamžiku, přesně v 17:08 hod narazila do zadní části jeho letounu kabina stroje mjr. Zápotočného. Vzápětí, přebytkem rychlosti narazil vedený stroj do přídě letounu pplk. Mora zadní částí. Nárazem se ulomila zadní část letounu mjr. Zápotočného a roztříštila překryt kabiny pplk. Móra. Nárazem se staly oba letouny neovladatelnými a začaly rotovat. Pplk. Móro se katapultoval směrem nahoru, sedadlo KM-1 mu zachránilo život- přistál na padáku do lesa s lehkým zraněním. Po přistání zůstal viset na stromě asi 10m nad zemí a byl později sundán vojáky, kteří na místo dorazili. Mjr. Zápotočný tolik štěstí neměl. V okamžiku katapultáže směřovala kabina jeho stroje dolů, což při výšce 50- 80m nad zemí nedávalo žádnou naději na přežití. Záchranný padák se nestačil naplnit vzduchem a pilot zahynul nárazem do stromů.

Oba letouny dopadly do lesa 2 kilometry východně od obce Jívová. Stroje se zřítily těsně vedle sebe, trosky přední části letounu pplk. Móra /9140/ a zadní části letounu mjr. Zápotočného /9138/ dopadly několik set metrů proti směru dopadu hlavních částí. Stroj 9138 dopadl do lesa téměř kolmo. Stroj 9140 dopadl do potoka v nedaleké rokli pod úhlem cca 60°. Na místo se během asi 45 minut dostali vojáci z pátrací skupiny, současně s lesními dělníky a několika civilními občany z Jívové. Po nalezení mjr. Zápotočného , který ležel na zemi v bezvědomí a téměř bez srdečního pulsu byl tento pilot odeslán vrtulníkem do nemocnice v Olomouci. Mjr. Zápotočný ale během krátké doby po nalezení skonal.

Rozborem záznamů havarijního zapisovače SARPP v obou letounech i dalším vyšetřováním byl rekonstruován let mjr. Zápotočného a jeho trajektorie vzhledem k vedoucímu letounu. Po celou dobu, až do vybrání zteče letěl mjr. Zápotočný přesně a udržoval správný odstup od letounu pplk. Móra. Po vybrání zteče zústal mjr. Zápotočný ve větší výšce o 5-20m nad letounem vedoucího. Ve vodorovném letu se na vedoucího "dotahoval". Během toho pravděpodobně vypínal úsekový spínač zbraní a přenesl tudíž pohled na několik vteřin do kabiny. /Vypnutí spínače zbraní vyžaduje přehmátnutí řídící páky z pravé na levou ruku a poté přenesení pohledu doprava na úsekové spínače/ . V tom okamžiku pplk. Móro začal točit zatáčku doleva. Mjr. Zápotočný naplno přitáhnul aby se vyhnul kolizi, bylo ale již pozdě.

Nákres prvního nárazu. Vedený letoun vzápětí přebytkem rychlosti vedoucí letoun předletěl a narazil výtokovou tryskou seshora do jeho přední části.

Vina za srážku letounů byla tedy v plném rozsahu připsána mjr. Zápotočnému. V roce 2019 jsem hovořil s tehdejším velitelem střeleb. Ptal jsem se ho na názor, jaké příčiny mohly vést ke kolizi. Byla jím zmíněna skutečnost, že velitel 10. LA gmjr.Štorek v předběžné přípravě nařídil, že po střelbě mají letouny provést skrytý odlet z prostoru v co nejmenší výšce s využitím terénu. Navíc, trať odletu směřovala na západ, do slunce. Tyto skutečnosti mohly mít velký podíl na zhoršené viditelnosti z pozice vedeného pilota. Ve vyšetřovacím spise je o nařízení "skrytého odletu v přízemní výšce s využitím terénu", který vydal velitel 10. Letecké Armády jasná zmínka. Minimální výška letu při opouštění střelnice nebyla v rozkaze stanovena, nízký přízemní let / "nejmenší možnou výškou"/ ale znamenal značnou zátěž pro vedeného pilota. O této možné spolupůsobící příčině se ve vyšetřovacím spise ale taktně pomlčelo.

Závěrečný účet za leteckou nehodu. Škoda přes 41 mil. Kčs byla v r. 1984 přímo astronomická a byla v té době zřejmě rekordní. Pro srovnání - průměrná hrubá měsíční mzda tehdy činila 2960,- Kčs, cena osobního vozu Škoda 105 činila 58 200,- Kčs. Zajímavý je rozpis jednotlivých položek- přilba ZŠ-5 stála v té době cca 14 tis.Kčs, výškový oblek PPK-1 1356,-Kčs a letecké hodinky PRIM 1142,-Kčs.

Letoun mjr. Zápotočného - "9138"