Letecká badatelna

Vickers Wellington Mk.X JA 521

37. Bomber Squadron, 205. Bomber Group RAF

F/O Francis Newmarch + 4 KIA

Stošíkovice na Louce okr. Znojmo 22.7.1944

Britský bombardér Vickers Wellington - ilustrační snímek

Během útoku na pardubickou rafinerii David Fanto v noci z 21. na 22. července přišla na našem území 205. Bomb Group RAF celkem o tři letouny typu Wellington. Dva se zřítily na jižní Moravě, jeden nouzově přistál u Pardubic. Celkově tato skupina přišla o šest bombardérů cíl přitom nezasáhla ani jedna bomba, akci lze tedy nazvat fiaskem.

Letoun sériového čísla JA 521 odstartoval z letiště nedaleko jihoitalské Tortorelly ve 20.46 hod. Jeho osádku tvořili:

pilot F/O Francis Bernard Newmarch /20 let/

navigátor F/L John Donald Vaizey /33 let/

radista/střelec Sgt. Ben Naylor /20 let/

bombometčík Sgt. Norman Ernest Green /22 let/

zadní střelec Sgt. James Thomas William Goodwin /19 let/

Letoun se dostal krátce před půnocí do prostoru Znojma, kde se buď po útoku nočního stíhače, nebo po zásahu flakem stroj zřítil. Obyvatele obce Stošíkovice na Louce vzbudil ve 23.37 hod hluk motorů, ze směru od Vítonic nízko letící bombardér těsně minul vesnici, přetrhal elektrické vedení a ve tmě se zřítil do bahnitého rybníka asi 500m od obce. Letoun zmizel v močálu, občané kteří doběhli na hráz rybníka na místě nic neviděli. V noci se strhla velká bouřka která močál zaplavila, ráno byly na hladině vidět jen olejové skvrny a opodál stál přeražený kovový sloup se zpřetrhanými dráty.

Po poledni následujícího dne se na základě hlášení četnické stanice v Prosiměřicích na místo dostavilo několik německých vojáků z posádky ze Znojma. Protože bylo místo silně rozbahněno a vojáci nic neviděli, odjeli a již se o záležitost nezajímali.

Rybník ve Stošíkovicích začátkem padesátých let. / J. Mahr.- Vzpomínky na neznámé letce/

Teprve po válce se o havárii začala zajímat oficiální místa.Českoslovenští vojáci se pokusili rozměrnější kusy letounu vyzdvihnout, což se jim podařilo jen částečně. V r. 1947 panovalo veliké sucho, které močál částečně vysušilo. To umožnilo místním obyvatelům pod dohledem dobrovolných hasičů trosky z větší části vyprostit a odvézt. Jednalo se údajně o několik nákladních aut leteckého materiálu. V r. 1965 byl močál meliorován. Během hloubeních rýh pro meliorační trubky narazili dělníci na některé kompaktnější části letadla, mimo jiné na střeleckou věž a plátěný potah s nápisem "Wellington". To umožnilo identifikovat typ letounu. Bylo rovněž nalezeno menší množství kosterních ostatků, které následně převzalo britské velvyslanectví. Nevybuchlou leteckou pumu, která byla rovněž nalezena, zlikvidoval pyrotechnik přímo na místě. Otázka, zda u Stošíhovic havaroval letoun sériového čísla LN 808, nebo JA 521 zůstala tehdy nevyřešena. Koncem osmdesátých let bylo místo znovu, alespoň částečně odkryto. Tentokrát se akce ujala parta z Vyškova, která navázala kontakt s leteckým atašé britského velvyslanectví. V září 1987 tak bylo vyzvednuto větší množství fragmentů z přední části kabiny, ostatky letců i jejich osobní věci. Přesto, ani tehdy se nepodařilo zjistit, který ze dvou Wellingtonů u Stošíkovic vlastně dopadl. To odhalila až další akce, která po důkladných přípravách proběhla 6. srpna 1990. Mezi jinými částmi byl z hloubky 6 metrů vytažen motor na kterém bylo zřetelně čitelné výrobní číslo. To bylo poskytnuto britskému velvyslanectví s žádostí o identifikaci stroje. Ta se nakonec povedla, v záznamech RAF byla nalezena informace, že motor čísla AM 347715 byl zamontovám v letounu JA 521. Po téměř padesáti letech byl tedy případ definitivně vyřešen.

Zbytky střelecké věže vyzvižené v r. 1965. V současné době pravděpodobně ve sbírkách VHU Praha

Akce, která na místě proběhla v r. 1987 znamenala vyzvižení dalších částí.

Další kopací akce- r. 1990. Nález motoru Bristol Hercules přinesl definitivní identifikaci letounu.

Zbytky motoru a reduktoru.

Motor s reduktorem a vrtulovým nábojem je vystaven v Leteckém Muzeu Vyškov společně s drobnějšími částmi /dole/

V srpnu 2019 byla autorem webu a jeho přáteli na místě dopadu provedena dohledávka drobných fragmentů. Během celodenní akce za pomocí bagru bylo přebráno několik kubických metrů zeminy. Podle předpokladu - žádné větší části letounu již nebyly nalezeny, nicméně v zemině se stále ještě nachází množství drobných, často zajímavých částí. Během předchozích vykopávek v šedesátých, osmdesátých a devadesátých letech došlo k promíchání úlomků s velkým množstvím bahnitého jílu. Hledání drobných částí je proto velmi náročné a proto byl v roce 2019 přebrán a podrobně prohlédnut jen zlomek z celkového množství zeminy. Na kompletní a dokonalé vysbírání si tedy místo ještě bude muset počkat, snad se toho někdy v budoucnu ujme některé muzeum v regionu. Na akci v r. 2019 se podíleli: Tomáš- letec, Tomáš- "Lopata 1", Olda, Lukáš, Zilvare a autor webu. Velký dík patří vedení zemědělského družstva "Farma u Tří dubů" jmenovitě. p. Kahounovi a Lorencovi za vstřícnost při realizaci této akce.