Consolidated B-24G    42-78376

 

"Little Gismo II"

 

776. Bomb Squadron, 464. Bomb Group, 15.AF

 

Číměř okr. Jindřichův Hradec  24.8.1944

 

 

 

 Ilustrační snímek B-24

 

 

 

Základní fakta o průběhu letecké bitvy, ke které došlo v prostoru Jindřichova Hradce zde již byla několikrát popsána, proto jen stručně:

 24. srpna 1944 brzy ráno odstartovaly z Itálie tři svazy 15. AF k náletům na cíle ležící na území okupovaného Československa.  Tyto cíle představovala rafinerie David Fanto v Pardubicích, Vacuum Oil Company v Kolíně a letiště v Pardubicích.  Zároveň odstartovaly další bombardéry, které zautočily na cíle v Itálii, Maďarsku a Jugoslávii. Těmto strojům se podařilo odlákat pozornost německých stíhačů  od hlavního svazu. Následkem toho se muselo 41 německých a maďarských stíhačů vrátit na svoje základny a dotankovat palivo. Hlavní svaz mezitím nerušeně pokračoval nad primární cíle a povedlo se mu bez problémů shodit svůj smrtonosný náklad na určeném místě. Do té doby se tedy dařilo vše podle plánu a akce probíhala poměrně nerušeně. Jedinými stroji, které se pokusily o útok na bombardéry, bylo několik strojů Fw 190 z bombardované základny v Pardubicích. Krátce po nasazení zpátečního kurzu ale na stroje zaútočili stíhači, kteří po dotankování paliva odstartovali z Rakouska. Stíhačům od JG 27 se podařilo zaměstnat doprovodné americké Mustangy a toho využily Fw 190 od JG 3 a JG 300 společně s Bf 109 od JG 302 k útoku na bombardéry. V prostoru Jindřichova Hradce došlo k sestřelu čtyř B-24, z nichž tři dopadly na našem území.

Sestřel B-24H "Sans Souci"- obec Lomy ZDE

Sestřel B-24H "Little Lulu" - obec Vlčice ZDE

 

 Fotografie sestřeleného B-24 42-78376 "Little Gismo II" není k dispozici. Na snímku "noseart" původního "Little Gisma" / B-24G 42-78133/, který byl sestřelen 5. června 1944. Jeho nástupce u 776. Squadrony jej "přežil" jen o necelé tři měsíce.

 

Třetím Liberatorem, který byl sestřelen německými stíhači byl B-24G výrobního čísla 42-78376, pojmenovaný posádkou "Little Gismo II". Stroj, kterému velel pilot Capt. Virgil A. Leverett Jr. byl nejprve zasažen jednou útočící "stodevítkou".  Německý pilot během útoku vyřadil z boje spodní střeleckou věž, v jejímž stísněném prostoru seděl  Sgt. Raymond Bloxsom. Ten se již v interkomu v dalším průběhu bitvy neozýval a zřejmě byl palbou zabit. Na zjišťování co se Bloxsomem stalo ale tehdy nebyl čas, protože vzápětí  na poškozený stroj zaůtočila klínová sestava několika FW 190. Jak vzpomínal přeživší kapitán Leverett, ůtok Focke-Wulfů byl velmi agresivní, němečtí stíhači nalétávali  zezadu a po vypálení salvy z palubních zbraní vybíraly zteč jen několik metrů od amerického bombardéru. Po několika ůtocích byl "Little Gismo II"  celý v plamenech, trup stroje hořel od pumovnice až k zádi. Capt. Leverett situaci vyhodnotil jako neudržitelnou, každou chvíli hrozilo, že dojde k výbuchu palivových nádrží. Signálním zvonkem  proto vydal pokyn k opuštění letadla. Piloti se ze všech sil snažili letadlo udržet ještě chvíli v horizontálním letu, ostatní členové posádky mezitím palubu opouštěli na padácích. Poté, co vyskočili  všichni ostatní, přišla řada na kapitána Leveretta a druhého pilota Lt. Selbyho. Jak Leverett později popisoval, letoun byl v tu dobu již hořícím vrakem, který přešel do vývrtky a řítil se k zemi. Obrovské odstředivé síly nedovolily kapitánovi dostat se k pumovnici, kudy by mohl vyskočit, a tak zůstal uvězněn v kokpitu stroje. Druhý pilot Lt. Selby se sice do pumovnice dostal, ale utrpěl přitom ošklivé popáleniny. Odstředivá síla pak i jeho přimáčkla k trupu letounu, a ani on nebyl schopen se dostat ven. Ve výšce asi 5000 metrů se plameny dostaly k palivovým nádržím a padající letoun explodoval. Jako zázrakem, oba piloty výbuch vymrštil do volného prostoru a ti se řítili volným pádem, společně s troskami stroje k zemi. Leverett uvedl " ...když jsem otevřel oči, padal jsem uprostřed fragmentů z našeho B-24. Dvojitá směrovka poletovala vzduchem jen tři metry ode mě!" Když se situace trochu uklidnila, zatáhl za uvolňovač padáku, ale k k jeho nepříjemnému překvapení se nic nestalo. "Zoufale jsem se podíval přes rameno a uviděl padákové hedvábí vyčnívající z pouzdra padáku. Popadl jsem ten hadr a začal za něj tahat, dokud se neuvolnil. Pohled na otevřený vrchlík padáku proti jasné obloze byl prostě úžasný. Nyní jsem ovšem zjistil, že výbuch odtrhl moji kombinézu od pasu dolů. Šokoval mě pohled na nohy, které silně krvácely". Leverett pád přežil, štěstí se ale v té době obrátilo zády k jiným  členům posádky. Kromě spodního střelce Bloxsoma, který se tou dobou padal k zemi  uzavřený ve střelecké věži s níž se vzápětí roztříštil o zem, to byl pravý boční střelec se slovansky znějícím jménem Peter Suchar. Ten se již snášel na padáku k zemi a zdálo se, že je zachráněn, když jeden z hořících kusů konstrukce letadla dopadl na vrchlík jeho padáku a zapálil ho. Nebohý střelec se s plápolajícím cárem hedvábí nad hlavou zřítil volným pádem k zemi asi 200 metrů severně od školy v Číměři. Do této malebné obce asi 8 km jižně od Jindřichova Hradce začaly s temným hučením z nebe doslova pršet trosky padajícího bombardéru a rozsévaly zde zkázu. Jedna větší část stroje dopadla v plamenech přímo na náves, před dům č.p. 46. Na zemi trosky usmrtily 44-letou Sophii Böhmovou, jejíž ohořelé tělo bylo později nalezeno zavalené pod vraty jejího domu, který zcela vyhořel. Další části letadla zapálily hospodářská stavení čp. 7 a 8., rovněž ve středu obce. U transformátoru na západním okraji Číměře dopadla střelecká věž s hořící částí trupu s již zmíněným spodním střelecem Bloxsomem. Jeho tělo v plamenech téměř kompletně shořelo. Dalším mrtvým byl zmíněný Peter Suchar, střelec, jehož tělo leželo na polní cestě 200m od školy se shořelým padákem.

 

 Náves obce Číměř koncem 30. let 20. století, vlevo domy čp. 7 a 8, které vyhořely /via J. Šašek/

 

   
 
 Na snímku vlevo trosky bombardéru "Little Gismo II" na návsi bezprostředně po události. Vpravo stav v r. 2018
 
 
 
 
   
  Dům čp.46, který zcela vyhořel. Trosky před vraty usmrtily Sophii Böhmovou /dobový snímek www.vrtulnik.cz/
 
 
 

Trosky, které dopadly do Koštěnického potoka ve středu obce. /www.vrtulnik.cz/

 

Dobový pohled na Číměř, v popředí před kostelem trafostanice, u které dopadla střelecká věž se Sgt. Bloxsomem / via J. Šašek/

 

Střelec Raymond A. Bloxsom. Zahynul pravděpodobně ještě ve vzduchu, když byla jeho střelecká věž zasažena palbou Messerschmittu Bf 109

/via J. Šašek/

 

Trafostanice, u níž dopadla střelecká věž s tělem Sgt. Bloxsoma

 

Drobné fragmenty Bloxsomovy věže nalezené v r. 2018

 

Třetím americkým letcem, který pád nepřežil byl radista Richard Hinkley. Jeho smrt není dodnes zcela objasněna. Hinkley podle svědectví některých členů posádky vyskočil z bombardéru levým bočním oknem a  přistál na padáku jižně od obce.  Podle očité svědkyně z Nové Bystřice na něj zaútočily místní Němky, přičemž křičely, že je to pomsta za bombardování Německa. Svědkyně uvedla, že letce naposledy viděla, když už byl celý pobodaný vidlemi a tekla mu krev z rozbité hlavy. Jiná svědkyně, Marie Hesová z Nové Bystřice byla požádána místní doktorkou MUDr. Pichlerovou, aby ji doprovodila do hořící Číměře, protože zrovna nemohla sehnat svou zdravotní sestru. Když se v sanitce přiblížily k obci, všimly si ležícího zraněného letce, kolem něhož byly pohozené plaňky od plotu s hřebíky. Po chvíli se Marie Hesová přiblížila k zakrvácenému letci a položila si jeho hlavu do náručí. Ten jí ještě stiskl ruku a zemřel. Jak ale uvádí Jiří Šašek ve své knize "Letecká bitva nad Jindřichohradeckem 24.8.1944 ", jelikož žádný svědek přímo neviděl zabití letce, nelze s naprostou jistotou tvrdit,  že k lynči skutečně došlo.

 

Radista Richard C. Hinkley, který zahynul na jižním okraji obce. Není jasné, jestli se nestal obětí lynče. /via J. Šašek/

 

Sedm přeživších letců bylo krátce po přistání na padácích zajato německými vojáky. Někteří byli přivedeni do Číměře, jejíž obyvatelé v té době bojovali s požáry. Převážná většina místních byla německé národnosti a proto se hněv začal obracet proti přeživší posádce. Jak vypověděl Capt. Leverett " ...když nás zpozorovali, přestali hasit a chtěli nás na místě pověsit. Němečtí vojáci nám tehdy opravdu zachránili kůži" . Letci byli odvedeni na číměřskou policejní stanici, kde je před rozhněvanými obyvateli museli chránit četníci a starosta Rausch. Letci se zde také dozvěděli o smrti dvou svých kamarádů z posádky. Němečtí vojáci jim donesli ukázat identifikační známky Raymonda Bloxsoma a Petera Suchara. Po ošetření byli všichni američtí letci a to včetně těch z dalších  sestřelených strojů dopraveni do Dulag Luftu u Frankfurtu nad Mohanem. Všichni byli podrobeni výslechu a následoval jejich rozvoz do zajateckých táborů Stalag Luft. Odtud se po skončení 2. sv. války v Evropě vrátili do USA.

Zahynulí letci z "čímeřského" Liberátoru byli pohřbeni již následujícího dne, tedy 25.8.1944 na hřbitově v Číměři. Zdejší Němci je nejprve chtěli pohřbít za hřbitovní zdí, ale hrobník to odmítl. Dočasné spočinutí našli na hřbitově u zdi po levé straně od hlavního vchodu. Ve vedlejším hrobě byla pohřbena i Sophie Böhmová. Hroby následně vysvětil číměřský farář.

Po osvobození Československa převzal péči o hroby amerických letců ve Strmilově, Člunku a Číměři, jindřichohradecký 29. pěší pluk. V r. 1946 byly pak ostatky exhumovány a pohřbeny na americkém centrálním vojenském hřbitově St. Avold ve Francii odkud se vydaly v roce 1949 do USA  na třetí, poslední cestu. Sgt. Blocksom a Sgt. Suchar jsou pohřbeni na New Albany National Cemetery v Indianě,  Sgt. Hinkley byl pochován v rodinném hrobu v Augustě ve státě Maine.

  Další informace o událostech dne 24. srpna 1944 lze nalézt v knize J. Šaška " !Letecká bitva nad Jindřichohradeckem 24.8.1944" , ze které je v tomto příspěvku výrazně čerpáno.

 

 

MACR ke ztrátě Leverettova bombardéru /Fold3/

 

 

 

 

Podle výpovědi některých členů posádky byl Sgt. Hinkley skutečně zabit místními obyvateli. Dle výpovědí jiných zahynul v troskách, čemuž by nasvědčovaly i Hinkleyho ohořelé identifikační známky, které němečtí vojáci ukázali letcům po jejich zadržení.

 

 Pamětní deska posádce B-24 Capt. Leveretta odhalená v Číměři v r. 1999

 

Vitrína v Muzeu Jindřichohradecka, ve které jsou umístěny fragmenty Leverettova B-24. Z letounu se bohužel do dnešních dnů příliš nezachovalo. Střed obce byl po nehodě pečlivě uklizen a i když je určitý  předpoklad, že na návsi a v okolí jsou dodnes pod povrchem drobné fragmenty, rozkopat vzorně udržovaný střed obce by nám místní obyvatelé asi neschválili...

 

 

 

Pavel Krejčí 11.2018