Aero C-3B   ev. č. 426

 

trup. označení "TH-15"

 

29.letecký bombardovací pluk, 1.letka  

 

Hvězdov- Ralsko okr.  Česká Lípa    19.7.1955

 

 

 

Ilustrační obrázek Aero C-3

 

Letní měsíce se u čs. letectva v padesátých letech díky intenzivní činnosti pravidelně zapisovaly zvýšeným množstvím mimořádných leteckých událostí. Červenec 1955 nebyl vyjímkou. V pořadí čtvrtou ze šesti /!/ leteckých katastrof toho měsíce se stala událost, která se odehrála 19.7. na střelnici Hvězdov, nedaleko letistě Hradčany. Letoun C-3B pilotovaný por. Josefem Kovářem se během nácviku nočního bombardování dostal nad cílovou plochou ve výšce 900m do oblačnosti. Ve snaze se z oblaku co nejrychleji dostat uvedl pilot letoun do ostré zatáčky, kterou ale nezvládnul. Letoun se přešel do nezvyklé polohy /pravděpodobně spirály/ a se značným náklonem vylétl ve výšce 400-500m z mraku. Pilot  těsně nad terénem sestupný let vybral, následně ale ztratil rychlost a po křídle, pod úhlem asi 60° sklouznul do lesa. Betonovými pumami naložený letoun  se roztříštil o zem, všichni na palubě zahynuli.

 

Vyšetřovací spis /VUA Praha/

 

 Z letounu zůstaly pouze pokroucené trosky.

 

Vyšetřování tragické události se rozběhlo vzápětí, probíhalo svižně po vojensku a brzy byli označeni viníci. Nepatřil k nim pouze  pilot, který nezvládl pilotáž v noci po téměř roční přestávce. Za viníky katastrofy byli označeni i funkcionáři 29. bolp, kteří podcenili povětrnostní situaci. Dále- nebyl proveden plánovaný průzkum počasí před létáním  a rovněž samotné létání nebylo dostatečně zajištěno. Řídící létání neměl spojení s řídícím bombardování, takže nevěděl, jaká je situace na střelnici a navíc ani řídící bombardování neměl spojení s posádkami. Navrhované tresty se nicméně řešily v rámci  útvaru a na vojenského prokurátora nedošlo. O tom, že byla ale situace v množstvím nehod vážná svědčí i svolání mimořádného zasedání Vojenské rady na  9.8.1955, na kterém se měl problém řešit.

 

 

 

 Místo dopadu našli  koncem devadesátých let našli pánové Král a Klement z Českolipska. Z místa tehdy odvezli slušný náklad trosek.

 

 

 

 

 Pietní křížek umístěný nedaleko místa dopadu 

   

 

 

Místo  katastrofy se nachází v uzavřené oboře Vojenských lesů. Zřejmě i proto se na místě dodnes nachází velké množství trosek, mezi nimi i velmi zajímavé fragmenty. Za umožnění přístupu děkuji ing. Vohradskému z VLS Mimoň.

   
Výrobní štítek nádrže Zbytky válce motoru Argus 411

 

   
Zbytek pilotní sedačky s kurty upínacích pásů. Ovladač vztlakových klapek

 

   
Přístrojová deska "Berany" řízení - vlevo. Vpravo kompletní kus pro srovnání

 

 

 

   

Havarovaný "Síbl" měl na "beranech" namontován zajímavý ovladač, zřejmě se jednalo o spoušť pro uvolnění bomb. Tato úprava je velmi raritní a teprve po dlouhé době jsem našel jednu dobovou fotografii, kde je tato úprava zachycena. / publikace "Pilotem u letky vlečných terčů" - M. Hanák, Jakab 2015/

 

 Prameny:

 

- vyšetřovací spis z fondu  VUA Praha

Za pomoc na lezením místa děkuji p. Klimentovi a p. M. Královi.

 

Pavel Krejčí 10.2018