Avia C-2B-1 ev.č. 509
5. stíhací let. pluk
rt. Funka Martin † + 1
Strakonice 18.4.1950
Ilustrační snímek C-2
18. dubna 1950 se u Strakonic stala závažná událost, při níž došlo nejen ke ztrátě pilota a letounu C-2 za stavu 5. stíhacího leteckého pluku, ale povážlivý šrám na pověsti utrpělo i letectvo jakožto ochránce pracujícího lidu rozvíjející se socialistické společnosti.
V tento den odstartovala z letiště v Českých Budějovicích trojice strojů C-2, které měly být po uskladnění v rezervě přelétnuty do Plzně k útvaru 7750. Velitel letky npor. Murgaš se rozhodl využít přelet pro bojový výcvik a pilotům tříčlenného roje nařídil provést během letu cvičný útok na budovy letiště ve Strakonicích. Úkol nebyl předem plánován, nebyla na něj provedena ani podrobná předletová příprava. Trojici nezkušených mladých pilotů nebylo nijak vysvětleno, jak má být útok proveden, bylo pouze nařízeno, že nálety musí být vybrané ve výšce 100m nad terénem. Trojice cvičných letadel C-2 vedená rt. Bláhou přilétla do prostoru Strakonic v 11 hod. Rotný Funka, který letěl jako č. 2, se zřejmě do úlohy hloubkového stíhače vžil natolik, že zapomněl i na to málo instrukcí, které dostal, a nálety vybíral v minimální výšce. Po provedení třech náletů dal rt. Bláha pokyn k ukončení útoků a zamířil směrem na Plzeň. Rt. Funka se v té době rozhodl, že si ukol dodatečně zpestří cvičným náletem na nějaké živé cíle. Vybral si skupinu zemědělců, kteří asi 1 kilometr západně od letiště pracovali na louce, a prováděl na ně cvičný útok. Vybírání zteče však zahájil pozdě, letadlo se na velké rychlosti prosedlo a narazilo spodkem trupu do země. Při tom pravým křídlem srazilo jednoho ze zemědělců, kterého na místě usmrtilo /byl jím 39-letý František Bláha z Oseka/. Stroj se pak odrazil od země, přeletěl blízkou silnici a narazil do svahu, o který se roztříštil. Pilot letadla byl nárazem vymrštěn z kabiny a dopadl 25 m od vraku letounu.
Příčina nehody byla jasná - letecká nekázeň rt. Funky. Část viny ale padla i na velitele letky, protože vydal veliteli roje povrchní a neúplný rozkaz a neprovedl s piloty řádnou předletovou přípravu. Velitel roje rovněž neprovedl se svými piloty předletovou přípravu a nesledoval rt. Funku během jeho manévrů. Bez kaňky na kariérním posudku nevyvázl ani velitel pluku. Jeho vinou bylo dle vyšetřovacího spisu, že u útvaru trpěl chování velitele letky, které dlouhodobě snižovalo kázeň útvaru.
Celkový pohled na místo katastrofy
1950 | 2018 |
Prameny:
- vyšetřovací spis VUA Praha
Pavel Krejčí 8.2018