MiG-19S    v.č. 150417

 

trup. č. "0417"

 

8.stíhací letecký pluk - Mošnov

 

Bohučovice okr. Opava   21.5.1963

 

Ilustrační snímek MiGu-19S

 

Nadzvukové MiGy-19 pro čs. letectvo znamenaly nejen výrazný výkonový posun, ale oproti nejrozšířenější a téměř bezproblémové "patnáctce" rovněž častý  zdroj technických potíží. Pro piloty pak byla "devatenáctka" ve znamení vyšších nároků na pilotáž, které se při nezvládnutí dokázaly vymstít. To se stalo příčinou ztráty stoje MiG-19S ev. čísla 0417, který 21.5.1963 musel ze stavu odepsat 8. stíhací letecký pluk dislokovaný na letišti v Mošnově.

Pilot 2. třídy mjr. František Rozkošný prováděl noční navigační  let za ztížených povětrnostních podmínek / cv. č. 149 OBP-SL/. Oblačnost 7-8/8  se základnou v 600m vyžadovala po pilotovi letícím ve výšce 4800 m plně přístrojové vedení letounu. Pilot uvedl, že v temné noci zjistil mírné chvění letounu. Kontrolou přístrojů zjistil úbytek rychlosti na 540-550 km/h, jejímuž dalšímu klesání se snažil zabránit potlačením řídící páky. Umělý horizont podle pilota ukazoval ustálený přímočarý let bez náklonu, vertikální rychlost se však navzdory potlačení zvýšila opačným směrem a variometr ukazoval stoupání 20m/s. Rychlost letu se stále snižovala až na 300km/h, kdy následoval pokles přídě pod horizont a letoun se začal otáčet, zřejmě byl ve vývrtce. Pilot situaci zahlásil řídícímu létání a snažil se letoun srovnat. Otáčení neustávalo, pilot proto neváhal, pustil "knipl", nahmatal nad hlavou madla "záclonky" a strhnutím před obličej aktivoval vystřelovací mechanismus. Ten zafungoval bez závad a zatímco se pilot snášel tichou nocí na padáku, "jeho" stroj vrtal dál, až se s temným žuchnutím zabořil do země na břehu potoka v zalesněném kopcovitém terénu asi 1,5 km jižně od obce Bohučovice. Pilot katapultáž přestál bez fyzické úhony a utrpělo maximálně jeho sebevědomí coby neomylného letce. Ačkoliv trval na tom, že šlo o závadu umělého horizontu, vyšetřování jeho tvrzení nepotvrdilo. Nehoda byla uzavřena s tím, že k nehodě došlo v důsledku ztráty prostorové orientace pilota. Pro mjr. Rozkošného událost znamenala nutnost podrobit se několika "nápravným opatřením" což znamenalo absolvovat několik letů se zakrytými přístroji s důrazem na vybírání nezvyklých poloh. Po přezkoušení pokračoval v leteckém výcviku a kariéru zakončil v r. 1975.

 

 

Zákres místa nehody ve vyšetřovacím spisu /VUA Praha/

 

   
1963 2018

 

 

Letoun se zcela roztříštil, v břehu potoka zůstal pouze vodou zalitý kráter.

 

 Obrysy kráteru jsou na místě patrné dodnes

 

 

Fragmenty, které v minulých letech v okolí místa havárie posbíral Honza Menčík / via Standa "Kollisak" Kolenko"

 

 

 

   

 

 

Jeden z mála identifikovatelných fragmentů- zbytek závěsníku pro raketnici ORO-57K pro neřízené rakety S-5M,či

/za příspěvek do mé sbírky děkuji Honzovi!/

 

 

 Závěsník raketnice ORO-57K /4+ publication/

 

Prameny:

- vyšetřovací spis -VAU Praha 1963

-za pomoc děkuji Standovi a Honzovi

 

Pavel Krejčí 7.2018