Messerschmitt Bf 109G   W.Nr 464211

"Bílá 2"

IV. Gruppe/ JG 300

Lt. Oswald Stegmann

Budišov nad Budišovkou okr. Opava 

  17.12.1944

Ilustrační obrázek Bf 109G

Události nad Moravou ze 17. prosince 1944 byly již mnohokrát popsány jak v literatuře, tak i na těchto stránkách. Proto jen ve stručnosti. Plánovači americké 15. letecké armády předpokládali, že Luftwaffe bude plně zaměstnaná právě probíhající ofenzivou v Ardenách. Svaz bombardérů mířících od jihu na cíle v hornoslezské oblasti tedy toho dne podle předpokladů neměl narazil na větší odpor německých stíhačů. Velení německé 1.stíhací divize se ale rozhodlo proti zjištěnému svazu nasadit jednotky JG 300 a JG 301 dislokované na letištích kolem Berlína. Tím se dal do běhu sled událostí, který vyústil v do té doby největší leteckou bitvu, jakou naše území zažilo. Během půlhodinového boje bylo sestřeleno 15 letadel 15.AF a okolo třiceti strojů JG 300.

Jelikož se jedná o nejvýznamější leteckou bitvu nad našim územím, je jí dodnes věnována velká pozornost jak amatérských badatelů, tak různých spolků,  regionálních muzeí atd... Od začátku devadesátých let minulého století byla různými organizacemi i jednotlivci vyzvednuta řada vraků letadel, které se ten den zřítily. Byla lokalizována místa dopadů všech amerických i převážné většiny německých strojů. Asi nejvýznamnější díl práce na tomto poli učinil Klub přátel Suchdolu nad Odrou - Leteckého muzea a Nadace LHS - Letecké muzeum Vyškov. Po desítkách let se podařilo velice detailně poskládat mozaiku událostí toho dne,  některé části této mozaiky však ještě stále zůstávají neznámé. Nové informace se dnes už získávají jen velmi těžko a jsou tak značně sporadické. Jednou z doposud nevyřešených otázek zůstávalo místo zřícení Messerschmittu Bf 109G, který pilotoval Lt. Oswald Stegmann, pilot 13. Staffel JG 300, který poté, co byl sestřelen zahynul. Všechny indicie naznačovaly, že jeho stroj se zřítil v prostoru severně od města Budišov nad Budišovkou, na svazích, které dnes tvoří jižní břeh vodní nádrže Kružberk. Pilot měl podle některých zdrojů z letounu vyskočit, padák se mu ale neotevřel a tělo letce bylo nalezeno u Podlesí, jižně od Budišova. To, že německý letoun skutečně u Budišova havaroval potvrzovali i pamětníci. Během dlouhých  let se na svazích Kružberku vystřídala spousta badatelů a hledačů, kteří po místě dopadu letounu pátrali, včetně autora tohoto webu.

Zvrat v pátrání po tomto letounu nastal v červnu 2018, kdy byla na webových stránkách  www.sbirani.cz  přispěvatelem Milanem zveřejněna informace o nálezu trosek stroje. Příspěvek způsobil mezi znalci této události opravdovou senzaci a veliké pozdvižení. Jde bezesporu o nejvýznamější posun v pátrání po událostech ze 17. 12. 1944 za několik let. O přesném místě dopadu letadla vědělo zpočátku jen pár zasvěcených, nicméně po nějaké době byla přesná lokalita zveřejněna. Mít doma kus plechu ze Stegmannova stroje bylo samozřejmě i moje přání, proto jsem se na místo začátkem července 2018 vypravil. Podle rozptylu trosek se zdá, že letoun dopadl na strmý severní svah v letu od jihu a zcela se roztříštil. Destrukce letounu začala zřejmě již o stromy , část trupu s motorem udělala do zalesněného  svahu vryp, odrazila se a rozbila o kmeny. Pruh trosek se táhne v délce asi 200m a končí až dole pod svahem v potoce Lobník. Mezi dosud neobjasněné otázky patří, zda Lt. Stegmann z letounu skutečně vyskočil. Žádné osobní věci ani zbytky padáku nalezeny nebyly. Mezi fragmenty letounu byly nalezeny zbytky kabiny Erla a část kyslíkové masky, což by mohlo vést k dedukci, že pilot zůstal v letounu. Kabina se mohla ovšem zachytit v kormidlech, případně ji Lt. Stegmann neodhodil, ale jen z nějakého důvodu otevřel. Kyslíkový dýchač mohl rovněž během seskoku zanechat v kabině. Vzhledem k tomu, že místo je dnes již téměř vysbíráno, odpověď na otázku zda letec vyskočil či ne,  zůstane možná již nezodpovězena.

Místo prvního nárazu Bf 109 Lt. Stegmanna do svahu v blízkosti bývalého hradu Vildštejn

Svorka z kyslíkového dýchače	Krabička z elektroinstalace

Fragmenty nalezené v červenci 2018

Mezi nejlepší nálezy z místa dopadu stroje Lt. Stegmanna patří svorka, která sloužila k přichycení kyslíkového dýchače ke kombinéze. Ani tento nález ale nelze považovat za důkaz, že pilot zůstal během dopadu v letounu. Kyslíkovou masku mohl při výskoku padákem z obličeje strhnout a nechat v kabině.

Fragmenty nalezené členy Let. muzea Suchdol nad Odrou

Prameny:

Jan Mahr, Vzpomínky na neznámé letce

www.sbirani.cz

Pavel Krejčí 7.2018