Il-14T  ev. č. 3155

2. velitelská letka - Brno Černovice

Veszprém - Balaton, Maďarská lidová republika

   29.9.1973

 Ilustrační snímek Il-14

 Dne 29.9.1973 došlo zhruba 300m jižně od prahu dráhy 34 v maďarském městě Veszprém severně od Balatonu k havárii čs. vojenského letadla Il-14T /Avia Av-14/. Při této  dodnes téměř neznámé události byl zcela zničen stroj Il-14T / v licenci vyrobená Avia-14/ výrobního čísla 913155.

Posádka stroje:

Mjr. Prchal Oldřich- velitel letounu

Mjr. Káňa František-druhý pilot

Mjr. Pisklák Antonín- letovod

Por. Hynšt Jan- palubní radiotelgrafista

Mjr. Palán Vlastimil- palubní technik

Seznam osob na palubě letounu

Posádka provedla vzlet v 07:04 z letiště v Brně a v hladině 2750m letěla po stanovené trati.Na palubě se kromě pětičlenné posádky nacházelo osmnáct cestujících- vojáků z povolání.  V prostoru letiště Pápa navázal radiotelegrafista spojení s ŘL letiště Veszprém a vyžádal si povolení k přistání. Během sestupu dostala posádka od ŘL informaci o povětrnostních podmínkách, které nebyly nijak valné- dohlednost 1km, místní mlhy. Během přiblížení se pak dohlednost stále zhoršovala , v době kdy byl letoun na finále dráhy 34 byla již pod 500 metrů. Osádka byla s touto dohledností seznámena  a na dotaz, zda může uskutečnit přistání odpověděla, že ano. Ve skutečnosti však velitel letounu mjr. Prchal nebyl k přistání za takovéto dohlednosti vycvičen. Piloti prováděli přiblížení pomocí systému OSP. Byli tedy směrově vedeni radiomajáky, výškový profil sestupu si posádka odečítala z plánku přiblížení, rychlost klesání pak upravovala podle dopředné rychlosti. Řídící zakázal posádce sestup pod 100 m neuvidí-li dráhu. Tuto zprávu potvrdil radiotegrafista, piloti později uvedli, že si na ni nepamatují. DPRS /dálnou/ prolétl letoun ve výšce 360m, tedy o 60m výše, než bylo publikováno v přibližovací mapě. Mjr. Káňa tedy nařídil zvýšit rychlost klesání. Pak už šlo vše ráz naráz a úplně špatně. Posádka v mlze stále neviděla dráhu, proklesala schválených 100m. Nad BPRS /bližnou/  měl letoun výšku pouhých  20 m namísto plánovaných 100 m. Mjr. Káňa si v tu chvíli všiml rychlého poklesu výšky na radiovýškoměru a vzápětí uviděl terén. Prudce přitáhl "berany", bylo však již pozdě. Stroj prudce dopadl v prostoru místního hřbitova mezi náhrobky  v ose dráhy asi 500m před jejím prahem a odrazil se.  Mjr. Prchal a palubní technik zvýšili výkon motorů na maximální, letadlo však ve stoupání narazilo do stromů a  začalo ztrácet rychlost. Mjr. Káňa ve snaze zabránit ztrátě rychlosti potlačil řídící páku, letoun křídlem zachytil  o zem, otočil se o 180 stupňů a po částečné destrukci začal hořet.

Letecké snímky místa havárie čs. letadla v Maďarsku

Osud se v dané situaci nakonec zachoval posádce i cestujícím přívětivě. Na místo nehody se bezprostředně po události dostavili příslušníci Maďarské lidové armády a navzdory požáru začali vyprošťovat zraněné. Díky bleskové kordinaci s nemocnicí ve Veszprému se rychle podařilo všem zraněným zajistit lékařskou pomoc. Čtyři osoby byly zraněny těžce z nichž palubní radiotelegrafista por. Hynšt nakonec na zranění zemřel. Další čtyři osoby byly zraněny středně a u patnácti ostatních bylo zranění hodnoceno jako lehké. Je nepochybné, že čs. letectvo ten den bylo velmi blízko největší katastrofě ve svých dějinách, díky souhře šťastných okolností si havárie nakonec vyžádala jen jednu oběť.

Informační zpráva pro min. obrany se závěry vyšetřování a zjištěnými nedostatky

 Nedostatků se během vyšetřování našla celá řada a bylo jasné, že po takovém průšvihu budou muset padat tresty.  Hlavní aktéři katastrofy- mjr. Prchal, mjr. Káňa a mjr. Pisklák byli následně z rozkazu ministra nár. obrany vyloučeni z řad létajícího personálu.

Děkovný dopis ministra obrany M.Dzůra jeho maďarskému protějšku za pomoc při záchraně čs. vojáků.

Prameny:

vyšetřovací spis - VUA Praha fond MNO 1973

Pavel Krejčí 6.2018