Consolidated B-24J Liberator "69" 42-51319
767. Bomb Squadron, 461. Bomb Group, 15.AF
Kokory okr. Přerov 17.12.1944
Patrně jediný snímek B-24J 42-51319, který se zřítil u Kokor / J-L. Delattre /
Posádka B-24J, která byla sestřelena u Kokor. /pozn. Lt. McLean neletěl, nahradil ho Lt. Rundbaken, který při akci zahynul./
Zleva stojící: Lt. Capalbo, Lt. McLean, F/O Behling, Lt. Hamilton
Zleva v podřepu: Cpl. Squires, Cpl. Villars †, Cpl Koontz, Cpl. Hughes, Cpl. Graffeo, Cpl. McGuire †
/ foto via M. Šišovský/
Jeden z deseti letounů ztracených 15.AF 17.prosince nad našim územím. Plánovači 15. letecké armády předpokládali, že Luftwaffe bude plně zaměstnaná právě probíhající ofenzivou v Ardenách. Svaz bombardérů mířících od jihu na cíle v hornoslezské oblasti by tedy podle předpokladů neměl narazil na větší odpor německých stíhačů. Velení 1.stíhací divize se ale rozhodlo proti zjištěnému svazu nasadit jednotky JG 300 a JG 301 dislokované na letištích kolem Berlína. Tím se dal do běhu sled událostí, který vyústil v do té doby největší leteckou bitvu, jakou naše území zažilo. Během půlhodinového boje bylo sestřeleno 15 letadel 15.AF a okolo třiceti strojů JG 300.
Letoun 42-51319 s trupovým označením "69" letěl ve formaci tvořené letouny 461. bombardovací skupiny. Zaujímal pozici 23 ve Fox boxu, letěl tedy jako poslední. Nad Jaderským mořem došlo k poruše motoru č. 3, za kterého se začalo kouřit a spotřebovával enormní množství paliva. Velitel letounu Lt. Capalbo se rozhodl, že se stroj nebude vracet zpět na domovskou základnu ale bude pokračovat k cíli. Pro zmenšení zátěže a tím i spotřeby nařídil bombometčíkovi odhodit dvě bomby z nákladu. I přes toto odlehčení se stroj propadal za svoji formaci a v době , kdy se svaz pohyboval nad Přerovskem, letěl již osamocen. Stal se tak velmi lehkou kořistí útočících Focke-Wulfů a pravděpodobně byl vůbec prvním sestřeleným strojem svazu. Letoun inkasoval salvu střel od jednoho z útočníků, která na palubě způsobila hotovou spoušť a prudký požár, který vypukl od střední části stroje a šířil se dozadu ke stanovišti bočních střelců. Velitel stroje vydal příkaz k opuštění zmrzačeného letounu a trupem se rozezněl akustický signál pro výskok. Letoun se začal v plamenech řítit k zemi, jednotliví letci opouštěli jeho palubu. V plamenech padající letoun se ještě ve vzduchu ve velké výšce roztrhnul na dvě hlavní části. Jedna část bombardéru dopadla na pole v blízkosti obce Kokory v prostoru, kterému se říká "Za brankou". Druhá část se zřítila asi o 500m dál na západ u mlýna Kaláb. V doutnajících troskách letadla byl nalezen přední střelec Cpl. Richard McGuire, kterému se nepodařilo padající stroj opustit. Další dva letci zahynuli při seskoku. Byli to Cpl. John A. Villars, jež zahynul u Vrbovce a Lt. William Carlton Rundbaken, jehož tělo bylo nalezeny u rokytnického nádraží.
Obyvatelé obce Kokory spatřili části letadla, které se vynořily z mraků a dopadly v blízkosti obce. Z místa dopadu trosek se ozývaly výbuchy, když žárem explodovala munice na palubě. Velké množství lidí se rozeběhlo z vesnice po poli a po silnici na Brodek směrem k troskám. Zvědavci mohli " U Kalába" spatřit trup letadla který hořel a v troskách ležel jeden z členů posádky. Byl to přední střelec Cpl. McGuire. Jedenadvacetiletá Anna Zavadilová poté, co plameny polevily vytáhla za nohu ohořelé tělo ven z vraku. Mrtvému letci vypadla z kombinézy náprsní taška. Ta, jak později doma zjistila, obsahovala kromě ohořelých italských peněz a fotografií i různé legitimace. Doklady později předala Oldřichu Zlámalovi, který měl v USA příbuzné a mohl mít kontakty na Američany.
Fotografie nalezená u palubního střelce cpl. McGuira byla vystavena v r. 2015 v Přerově v expozici "Zkáza z nebe"
Trosky letounu na místě u Kalába fotografoval mlynář Ladislav Zapletal. Díky němu se zachovalo několik snímků, na nichž je zřetelně vidět sériové číslo stroje.
Sedm letců, kteří vyskočili na padácích se sneslo v širokém okolí , jeden z nich dokonce až v Tylově ulici v Brodku u Přerova. Šest z nich bylo vzápětí zajato. K osudu sedmého letce , střelce Fredericka W. Hughese se váže příběh obrovského hrdinství. Cpl. Hughes se na padáku snesl do lesa východně od Tovačova. Cestou lesem narazil na hájovnu Stanislava Jakubčíka. Bezradný hajný nevěděl, co si se zraněným letcem počít a tak se vydal na kole do Tovačova poradit se s několika známými, kterým důvěřoval. Dostal tip na účetního cukrovaru v Brodku, Víta Himra z Věrovan. Ještě během noci se těmto statečným mužům podařilo letce přemístit do cukrovarských stájí za seno do úkrytu. Hajný Jakubčík pak navštívil MUDr. Stokláska v Přerově, který přišel letce tajně ošetřit. O jídlo se letci starala rodina Kalabusova z Brodku. Následující čtyři měsíce pak tito stateční Češi amerického letce ukrývali. Co by se s těmito lidmi stalo, kdyby se Němci o jejich pomoci dozvěděli je zcela jasné. O prohlídkách dům od domu celých vesnic německým vojskem je zmínka v kronice Kokor hned nad zápisem o havárii letadla, takže nebezpečí bylo opravdu veliké. 1. května 1945 válka v Brodku skončila a Cpl. Hughes mohl poprvé vyjít za bílého dne z úkrytu.
Frederick Hughes vyfotografovaný po skončení války v ateliéru v Přerově. / A Košťálek/
Cpl. Hughes po válce, vpravo statečný Vít Himr. / A. Košťálek/
Zápis z kroniky Kokor
Vrtule, která byla vyorána během zemědělských pracích na poli u Kokor v r. 1996. V současné době je vystavená v Leteckém muzeu Vyškov.
Prostor, kde byla vrtule nalezena
Pamětní tabulky, které k v regionu havarovaným americkým letounům vyráběl p. Žitník ze Šanova.
Prameny:
- sbírka A. Košťálek - Kokory
- J. Mahr." "Vzpomínky na neznámé letce" 2011
Pavel Krejčí 2.2020