Letecká badatelna

Mi-24D výrobní č. 340 148

trupové č. "0148"

51. vrp, 4. letka Plzeň-Bory

kpt. B. Karkošiak +3 †

Bezdružice okr. Tachov 17.5.1983

Vrtulník ze stejné výrobní série jako zřícený stroj - Mi-24D "0146" /J. Špaček "Jedenapadesátý" Svět Křídel 2011/

Zákres tratě letu a místa zachycení o dráty 22kV. Křížkem označeno místo dopadu.

Dne 17.5.1983 došlo v katastru obce Bezdružice na Tachovsku ke katastrofě vrtulníku Mi-24D. Stroj náležel 51. vrp /Prostějov/, jehož 4. letka od 15.9.1982 působila odloučeně na letišti Plzeň-Bory.

Při nehodě zahynula posádka ve složení:

kpt. Bohuslav Karkošiak, /*1955/ kapitán vrtulníku

npor. Vladimír Babka, /*1958/ pilot- operátor

npor. Zbyněk Vostřák, /*1956/ palubní technik

rtm. Roman Kmoch, /*1961/, palubní technik ve výcviku

Osádka provedla předběžnou přípravu k osudnému letu 16.5.1983. Během přípravy k letu na cvičení č. 48 OBP /Let po trati v přízemní výšce 15-30 metrů nad terénem/ k nácviku vysazení průzkumné skupiny ve dne za NPP si posádka nakreslila trať letu do map. Pro zákres použili letci mapu překážek letky z r. 1972. V té nebylo zakresleno elektrické vedení, které se táhne nad údolím Úterského potoka u Bezdružic. Chybějící "dráty" v mapě jsou zdánlivá banalita pro všechny, kdo se při létání pohybují v "normálních" výškách. Nikoliv však pro posádky vrtulníků, které při nízkém letu využívají terén pro krytí před PVO protivníka. Tato nedbalost letovodského zabezpečení se měla stát pro posádku stroje osudnou.

Vrtulník s trupovým číslem "0148" odstartoval v 18:05. Osádka nasadila nad VBT na trať a ohlásila ŘL nasazení. Vzhledem k přízemní výšce letu nebylo dále spojení udržováno a ŘL očekával, že se posádka opět ozve zhruba ve vypočítaných 19:00 hod při návratu na letiště Bory. Když se posádka vrtulníku ani po plánovaném čase neozvala, vyhlásil ŘL v 19:28 po vrtulníku pátrání. V 19:38 odstartoval další vrtulník Mi-24D, který po posádce zahájil pátrání. V 19:45 obdržela služba řízení letů zprávu od VB, že vrtulník narazil do země u Bezdružic. Po upřesnění místa havárie od druhého vrtulníku do místa nehody odletěla pátrací a záchranná skupina a poté odjel i pozemní sled, který zabezpečil místo katastrofy.

Bylo zjištěno, že posádka vrtulníku po přistání na ploše Přílezy k provedení cvičného výsadku pokračovala v letu ve výšce 15-30 m nad terénem po plánované trati. Od osady Úterý letěla údolím Úterského potoka, kde východně od Bezdružic spatřila na malou vzdálenost vodiče vysokého napětí a snažila se je přeletět. Pilot nepřiměřeně prudce přitáhl páku kolektivu i cyklického řízení. Vrtulník nepřešel do stoupání, ale v důsledku velkého podélného sklonu /asi 50°/ se prudce snížila jeho rychlost. Na vzniklé třesení vrtulníku reagoval pilot spuštěním páky kolektivu na minimální úhel náběhu listů rotoru. Současně došlo k nárazu na vodiče, vykmitnutí listů rotoru a useknutí ocasního nosníku. Vrtulník byl po přetržení vodičů, jejichž delší část zůstala zaseknuta v trupu stahován dráty doprava a dopadl 350m za místem střetu na strmé kamenité úbočí. Při dopadu došlo k destrukci trupu vrtulníku a převrácení ze svahu do Úterského potoka. Dílo zkázy dokončil požár, který zbylé trosky pohltil.

1983	2017

Na snímku nahoře údolí Úterského potoka, pohled směrem, ze kterého vrtulník přiletěl.

Svah, do kterého vrtulník narazil, vlevo bezprostředně po havárii, vpravo současný stav /2017/

Ocasní nosník, který se vzápětí po naseknutí rotorem zcela odlomil

Trup vrtulníku se převrátil do potoka a částečně shořel

Za bezprostřední příčinu nehody byla označena chyba pilota vrtulníku, který v úleku nepřiměřeně reagoval a dopustil se hrubé chyby v pilotáži. Hlavní příčinou pak byla shledána nedostatečná činnost letovoda 4. letky, letovoda 51. vrp a velitelů na úrovni letky i pluku. Těm se kladlo za vinu to, že nezajistili aktualizaci map a zákres nových překážek do nich.

Škoda způsobená nehodou zánovního vrtulníku byla vyčíslena na, v té době, astromomických 30 mil.Kč.