MiG-21MF        ev. č. 4315

11.stíhací letecký pluk, 2. letka,  Žatec

pilot: por. Michal Červeňák

Kostomlaty pod Milešovkou  10.6.1992

Fotografie letounu "4315" v lepších dobách. Tento letový snímek je  z období jen nedlouho předtím, než došlo ke katastrofě /foto via. R. Palička/

Znak 2. letky 11.slp

Dne 10. června 1992 v 16:50 došlo u 11. slp při cvičném letu techniky vyšší pilotáže ke katastrofě letounu MiG-21MF. Při nehodě zahynul pilot 2. letky por. Michal Červeňák. Letoun dopadl na zalesněný svah asi 800m severovýchodně od obce Kostomlaty a byl zcela zničen.

Vyšetřovací komise za příčinu nehody označila nezvládnutí techniky pilotáže během vertikálního manévru. Kořeny příčin nehody je ale zřejmě nutno hledat v tehdejší situaci, která u letectva začátkem devadesátých let panovala. Hlavní problém tehdy představovaly zoufale malé roční nálety. Kromě toho, letiště a pluky se rušily jako na běžícím pásu a to přinášelo u létajícího personálu nejistotu "co bude dál".

 Por. Michal Červeňák ukončil VVLŠ v Košicích v r. 1990. Po vyřazení ze školy byl zařazen jako pilot k 5. slp, ale vzledem k nedokončení výcviku pokračoval dále v přeškolování na MIG-21 u 1. lšp Přerov. Ve skutečnosti ale téměř nelétal, hlavní příčinou bylo rušení 5. slp. Tento stav trval i celé první pololetí 1991. Velitel 3.dPVO zorganizoval od června 1991 tříměsíční kurs, který byl zaměřen na výcvik jedenadvaceti mladých pilotů, jejich rozlétání a urychlení výcviku na 3. třídu u útvarů. Po skončení kurzu bylo pět pilotů navrženo na přeřazení na podzvukovou techniku. Jedním z nich byl por. Červeňák.  Důvodem byly menší předpoklady zvládnutí MiGu-21. V září 1991 por. Červeňák opět nelétal, pak ale došlo k přehodnocení navrhovaného vyřazení a pilot pokračoval ve výcviku, už u 11. slp. Létal ale opět málo, do osudného června 1992, tedy za dva roky od ukončení školy nalétal pouze 45 hodin. Poslední kontrolní let provedl 13.5.1992 s velitelem 2. letky s hodnocením "vyhovující", vzhledem k velkým chybám ve vertikálních prvcích.

2. letka 11.slp na společné fotografii. Por. Červeňák ve spodní řadě, druhý zprava. /  Stanislav Vystavěl  "11. stíhací INVAZNÍ " Svět Křídel 2006/

Ke svému poslednímu letu odstartoval por. Červeňák  zmíněného 10.června 1992 v 16:37. Od ŘL dostal přidělen prostor "SEVER", kde na stroji 4315 vyrobeném v r. 1971 po několik minutách zahájil plnění cv. 19/4. Podle metodiky je úkolem provést ve výšce 3000m ostrou zatáčku s max. náklonem na forsážním režimu, svíčku 60°, střemhlavý let 60°, polozvrat a bojovou zatáčku.  Během provádění polozvratu ale nezvládl pilotáž a přivedl letoun do "druhého režimu". Přetažený letoun se v prudce sestupném letu kolébal ze strany na stranu, pilot několikrát změnil režim motoru z minimálního na maximální. Zvětšování výchylky stabilizátoru na hodnotu větší jak 20° vedlo k pádu letounu i při rychlosti daleko přes 500km/h. Štěstí se v té chvíli úplně otočilo k pilotovi zády. Letoun se nacházel v blízkosti kopců, jejichž převýšení dosahuje až 300 m nad úrovní okolního terénu a právě na jeden takový kopec se letoun řítil. Pilot tak neměl jinou možnost, než provést okamžitě katapultáž. Letoun se v tom okamžiku nacházel v levém náklonu, tedy ke kopci a měl rychlost přes 600 km/h. Díky přetažení a tím ofukování pitotstatického systému pod velkým úhlem byla do záchranného systému zavedena nesprávná rychlost (490km/h místo skutečných 600km/h). Navíc došlo k nedohoření pyropatrony systému odpalu tyče 1. stabilizačního padáku / oficiálně podle vyšetřovacího spisu to nemělo na činnost katapultáže vliv, podle techniků, se kterými jsem mluvil zřejmě mělo /. Tím, že systém vyhodnotil rychlost letu pod 500km/h došlo k okamžitému odstřelení 1. stabilizačního padáku a otevření 2. stabilizačního padáku.Ten se otevírá pouze na 1,5 sekundy, pak se odpojuje. Sedadlo s pilotem ale ještě nebylo dostatečně zbržděno a systém v rychlosti nad 400km/hod otevřel hlavní padák. Mohutný dynamický náraz způsobil pilotovi četná vnitřní zranění, navíc padák se náporem vzduchu roztrhnul a pilot dopadl prudce na zem. Utrpěná zranění byla smrtelná a pilot zakrátko skonal.

Zákres nehody a fotografie z vyšetřovacího spisu /OVL SDK Ministerstva obrany/

Vyšetřování nehody vyústilo v řadu navržených  opatření, která ve spise zabírají  rozsah dvou stran

V lese na  místě dopadu letounu por. Červeňáka je i dnes, po pětadvaceti letech  zřetelný kráter, který stroj při dopadu vytvořil. Úlomky MiGu se nacházejí ve směru dopadu do vzdálenosti několika stovek metrů.

Plech ze spodní části letounu se zbytky hydraulického potrubí	Fragment s kamuflážní barvou

Indikátor úhlu náběhu	Umístění v kabině stroje

Součást disku kola hl. podvozku	?

Prameny:

- vyšetřovací spis k události /za přístup děkuji OVL SDK MO, jmenovitě plk. V Čermákovi a plk. P. Chamradovi/

Pavel Krejčí 11.2017