MiG-21MF   4314

9.slp Bechyně

pilot: mjr. Jiří Moťka

Želeč okr. Tábor   15.10.1977

 K letecké katastrofě, která se do velké míry podobá té, která byla na tomto webu  popsána nedávno / pplk. Žídek, katastrofa u obce Bouzov v r. 1989/, došlo krátce po poledni dne 15. října 1977 u 9. stíhacího leteckého pluku, který působil z letiště BECHYNĚ.

O tom co se tehdy stalo, se dodnes vedou spekulace, příčina nehody zůstane  pravděpodobně navždy neznámá. Zjištěné skutečnosti nejlépe popisuje vyšetřovací spis, který se zachoval ve Vojenském Ústředním Archivu v Praze.

" K letecké nehodě došlo při plnění úkolu vyšší pilotáže. Letoun řízený majorem Moťkou narazil ve 14. minutě po vzletu do země 1,5 km západně obce Želeč. K nárazu došlo pod úhlem 30° rychlostí 1400-1500 km/h v levém náklonu 70-90°. Motor letounu pracoval v režimi FORSÁŽ. Letoun nejméně v posledních 10 vteřinách před nárazem do země nebyl řízen. Pilot neprovedl katapultáž, nevyslal o situaci žádnou zprávu. S řídícím létání korespondoval naposledy ve třetí minutě letu. Automatický registrátor parametrů byl při nárazu zničen, včetně jeho údajů.

Pilot byl podle zdravotní dokumentace k plnění letového úkolu způsobilý.V jeho přípravě na let  a v zabezpečení letu nebyly zjištěny nedostatky. Rovněž v přípravě techniky nebyly zjištěny nedostatky.

Do organizace a řízení letové akce rušivě zasáhlo částečné omezení leteckého provozu v souvislosti s letem státní důležitosti. Vyšetřováním však nebyla prokázána souvislost tohoto omezení se zapříčiněním katastrofy. Soudně lékařská expertiza shledala u pilota fyzickou zátěž odpovídající buď plnému vypětí fyzických sil, nebo pasivnímu přetížení značným násobkem v průběhu letu, nevylučuje snížení práceschopnosti pilota v průběhu letu ze zdravotních příčin.

Hlavní příčina katastrofy nemohla být zjištěna pro vysoký stupeň destrukce letounu , desintegrace těla pilota a nedostatek objektivních důkazů či svědectví o průběhu letu.

Vyšetřovací komise se přiklání k závěru, že s největší pravděpodobností došlo pod vlivem velkého zatížení k selhání pilota ze zdravotních příčin. Opírá se o fakt, že pilot v poslední fázi letu nesnížil tah motoru vypnutím forsáže, což byl v dané situaci prvotní a nejjednodušší žádoucí úkon, že nevybíral letoun z klesání , neprovedl katapultáž, ani nepodal zprávu. "

Vyšetřovací komise nicméně zvažovala i jiné příčiny nehody. Ve spise je rozebíraná možnost, že došlo k prasknutí překrytu kabiny, srážce s meteorologickou sondou či velkým ptákem. Nic z toho se nepodařilo prokázat, nicméně ani vyvrátit, příčina katastrofy dodnes zůstává neznámá.

Major Jiří Moťka byl zkušený a velmi dobře hodnocený pilot 1. třídy. Byl instruktorem na MiG-21 a L-29 za všech povětrnostních podmínek. V letecké charakteristice je uveden jeho vzorný a pečlivý přístup k létání. Letové úkoly plnil přesně a spolehlivě. Velmi dobře ovládal řešení zvláštních případů za letu. Jednal vždy čestně a otevřeně...zkrátka samé superlativy. Zahynul ve věku 45 let.

 Mjr. Jiří Moťka / foto ze sbírky Dalibora Hrušky/

 Zajímavý artefakt z letounu uchovává pan Dalibor Hruška. Jedná se o ciferník palubních hodinek.

Prameny:

-vyšetřovací spis z fondu VUA Praha

Pavel Krejčí 10.2017