Avia B-33 /Il-10/ výr. číslo 1953
4. letecký školní pluk Prostějov
pilot: svob. žák Hais Zdeněk
pozorovatel: voj. žák Paleček Zdeněk
Švábenice okr. Vyškov 17.6.1953
Ilustrační snímek letounů B-33
17.6.1953 došlo nedaleko Švábenic na Vyškovsku k letecké katastrofě letounu B-33. Letoun měl shodou okolností stejné výrobní číslo jako letopočet události - 1953.
Dálnopis založený na první straně vyšetřovacího spisu k této tragické události se tak trochu podobá hlášením ze špionážních filmů ze šedesátých let:
"Dává se na vědomí subjektům FARMA, NOVOSTAVBA, CIPEK, HLOSINA, MIMIKA, VYŠINA, SLADIDLO a MALEBNÝ následují událost. "Dne 17. t.m. došlo u vojenského útvaru LUCERNA ke katastrofě letounu B-33, při níž zahynuli dva pilotní žáci...Bylo zjištěno zanedbání řady ustanovení předpisů, proto ODRUDA 11 zbavil funkcionáře číslo 11, 72, 79 a 93 uvedeného útvaru funkcí."
BULA 04
"Rozbor o letecké nehodě" již dává podrobnější obrázek o tom, co se toho dne stalo.
"Dne 17.6 1953 došlo u 4.LŠP ke katastrofě letounu B-33. Letoun byl zcela zničen, osádka sestávající z pilota žáka svob. Haise Zdeňka a pozorovatele žáka voj. Palečka Zdeňka zahynula.
Osádka měla za úkol provádět let podle OLP. úloha 4, cvičení 4, t.j. skupinový let ve tříčlenném roji po trati Prostějov- Vyškov-Nezamyslice-Kojetín-Tovačov-Dub-Litovel-Prostějov. V den létání byla provedena předletová příprava a v ní při vydávání pokynů probral náčelník povětrnostní stanice čet. v zál. Plšek Břetislav meteor situaci, která pro létání vyhovovala. Přesto ŘL kpt. Malý se rozhodnul zalétnout počasí v prostoru letiště. Ke splnění úkolu dal rozkaz por. Václavkovi a to v tom smyslu, aby mu stav počasí hlásil rádiem. Jelikož hlášení por. Václavka bylo příznivé, dal pokyn podle předem smluveného znamení bílou raketou ke spuštění motorů a zahájení létání.
Jako první startovala tříčlenná skupina škpt. Bornemise Josefa, jako druhá tříčlenná skupina por. Saláka Bedřicha. Číslo 2 této skupiny byl žák Hais.
Při letu směrem na Vyškov se začala značně zhoršovat viditelnost. Velitel skupiny por. Salák dal proto rozkaz žáku v předním sedadle, svob. Hanzovi, aby provedl zatáčku doleva, aby se vyhnul mlze, která byla v prostoru Vyškova. Žák svob. Hanza, aniž by upozornil čísla na další manévr, začal točit zatáčku do leva a to zpočátku mírně. Když por. Salák viděl, že by vlétli do oblaků, zvětšil náklon zatáčky až na 40 stupňů a zatáčku dotočil sám. Tím se stalo, že vnější číslo, svob. Hais, nestačil tuto dotočit a odtrhl se od skupiny. Jelikož neviděl vedoucího, srovnal zatáčku, aby zabránil možnosti srážky s ním a bezprostředně potom vlétl do mraků. Jeho činnost v mracích se nedá přesně určit, ale podle výpovědi očitých svědků při vylétnutí z mraků byl v poloze sestupné zatáčky, kterou již nesrovnal a narazil do země. Taktéž stopa dopadu svědčí o poloze pravá sestupná zatáčka."
1953 | 2017 |
Trosky rozmetané po poli
Z fotografie je patrné, že letoun narazil do země pod velkým úhlem. Celý motor i s kabinou se zaryl do země, rozeznat lze jen jeden utržený vrtulový list, který leží na pravé straně kráteru.
Vyšetřování katastrofy šlo do důsledků a zaměřilo se hlavně na to, proč se letoun svob. Haise dostal do podmínek, ve kterých pilot nezvládl pilotáž. Jak už to tak v armádě bývá, pochybení bylo shledáno téměř u všech, kdo měli s událostí co do činění. Vina byla shledána jak u vedoucího skupiny, žáka, který nepředal hlášení rádiem o chystaném manévru, ale taky u řídícího létání i u pilota, který prováděl zálet počasí a dalších. Rozdávaly se tresty. Na trestní oznámení ale nedošlo, pochybení byla "pořešena" v rámci útvaru formou domácího vězení.
Z letounu se do dnešních dní zachovalo poměrně dost trosek. Část z nich bude od konce letošního roku k vidění ve Vlastivědném muzeu ve Švábenicích. Za vstřícnost při zpracovávání tohoto případu děkuji ZOD Haná ve Švábenicích, jmenovitě paní Vychronové a Matějkové. Dík za pomoc patří rovněž Lukášovi Svobodovi a oběma juniorům :-)
Fragment s Čs. výsostným znakem | Zbytek palubní lékárničky |
Torzo palubní desky | Přístrojová deska Il-10 |
Detail přístrojové desky | Silentblok - uchycení desky ke konstrukci letounu |
Fragment s výrobním číslem letounu | Některé krytky pocházely z letounu v.č. 1952! |
Část vodorovného stabilizátoru | Kryt schránky na munici- opět "vypůjčený" z jiného letounu |
Zbytek polohového světla | Pancíř kryjící hrdlo palivové nádrže |
Pažba kulometu UBK palubního střelce | "Pracoviště" střelce |
Fragment s popisem | Hasící přístroj |
Tělo hasícího přístroje | Datum plnění 5.12.1952 |
Výfuk motoru | Výrobní štítek motoru AM-42 |
Část krytu podvozkové nohy | Vnitřní strana krytu |
Instruktážní štítek z palubní desky | Umístění štítku na desce |
Štítky a ciferníky z přístrojů | Páčky /vlevo nastřikovací pumpy, uprostřed zajištění kabiny/ |
Přepínač zbraní | Ciferník hodinek "Lemania" jednoho z členů posádky |
Pancíř, který chrání motor AM-42 proti zásahům zbraní menšího kalibru.
Zdeněk Paleček má hrob ve své rodné obci- Běšinách u Klatov / foto Antonín Gibiš/
Prameny:
-vyšetřovací spis z fondů VUA Praha
Pavel Krejčí 9.2017