Letecká badatelna

MiG-23 UB "8327"

4. ZSL Čáslav

Herálec okr. Žďár nad Sázavou 19.11.1996

Hezký letový snímek "8327" /foto ze sbírky Vojensko-letecké historické společnosti České Budějovice- www.vlhs.cz /

19. listopad 1996 je dnem, který se tragicky zapsal do historie českého vojenského letectva. Ve 14.35 došlo při provádění výcvikového letu ke katastrofě stroje MiG-23UB trupového čísla 8327. Stroj dopadl do zalesněného prostoru v katastru obce Herálec, dvoučlenná posádka zahynula.

Pozn. Dvoumístná verze "třiadvacítky" bez radiolokátoru je označována jako MiG-23U. Protože je ale v dokumentech, ze kterých tento článek vychází uvedeno označení MiG-23UB, ponechal jsem je i pro popis na mém webu.

Základní údaje o letounu a jeho posádce:

Letoun MiG-23UB, evidenční číslo A 1038327 byl vyroben v r. 1983. Od začátku provozu nalétal 1320 hod. 22.8.1995 byla na letounu provedena revize 1 v 51. LOZ a dne 26.8.1996 předepsaná práce č. 1. Letoun měl stanoven resurs 200 hodin, 400 přistání. V době letecké nehody činil zbytkový resurs 50 hod 33 min. Letoun do té doby létal bez závad.

Motor R-27-F2M, výrobní číslo 710474039002 byl vyroben v r. 1990 a odpracoval 199 hodin a 44 minut.

Na letounu byly před osudným letem dne 19.11.1996 provedeny tři lety. Při žádném letu nebyly hlášeny žádné závady. Před čtvrtým, pro letoun i posádku posledním letem, byla provedena meziletová prohlídka a doplněno palivo na hodnotu 4000 litrů.

Velitel letadla- instruktor pplk. Jiří Trunečka byl náčelníkem letecké skupiny 51.LOZ České Budějovice. Byl zkušeným pilotem 1. třídy, celkem nalétal 2146 hodin.

Pilot pplk. Drahoslav Mládek /vpravo/ byl starším inspektorem 51. LOZ. Byl rovněž pilotem 1. třídy, nalétal celkem 1400 hodin./obě fotografie posádky- sbírka VLHS České Budějovice/

Příprava a průběh letu.

Oba piloti, kteří jinak létali v Českých Budějovicích u LOZ, prováděli u 4. ZSL 19.11. lety v rámci svého osobního výcviku. Jedním z úkolů bylo cvičení č. 11 OBP, let pod zakrytou kabinou. Pilot provedl vzlet z letiště Čáslav ve 14.17 hod. a dle plánu směřoval do prostoru LKR 16. V pracovním prostoru zakryl instruktor pilotovi ve 14.24 kabinu. Následně pilot prováděl pod kabinkou prvky vyšší pilotáže a řešil závady, které mu instruktor simuloval. Následovalo vybírání nezvyklých poloh, do kterých instruktor letadlo přivedl, a nácvik vyšší techniky pilotáže při mezních režimech.

Vznik a průběh havarijní situace

Kritická situace vznikla dle záznamů dat a hlasové komunikace mezi piloty velmi náhle a nečekaně. Pilot provedl ve 14.32 výšce 3000m výkrut, po něm letoun uvedl při rychlosti 650km/h do ostré zatáčky vpravo. Současně zapnul forsáž, letoun však v mírném stoupání v ostré zatáčce ztrácel rychlost. Stroj se začal třást a ve výšce 3500 m při rychlosti 410-420 km/hod došlo k překročení kritického úhlu náběhu. Během 1 sec. letoun odbrzdil na 320-350 km/hod. V témže okamžiku zafungoval systém SOUA, který potlačil páku do polohy "plně potlačeno". Následovaly další dva impulzy do řídící páky ve směru potlačeno. Ve výšce 2200 m se úhel náběhu snížil pod kritickou hodnotu a letoun zrychloval, ve výšce 1800 m dosáhl 430-450 km/hod.

Posádka reagovala překvapeně a 11 sec po překročení přípustného úhlu náběhu je magnetofonem zachycena první reakce pilota "Ty vole !". Ihned následovala další komunikace směrem k instruktorovi a žádost " Co to dělá Trundo, počkej, počkej, počkej!". Instruktor reagoval slovy "Tluče to". Během několika vteřin je na záznamu SARP zaznamenáno rychlé přitažení řídící páky , opětovné přetažení letounu přes kritický úhel náběhu, ztráta rychlosti a rozvoj pádu. Pilot 7 sec před koncem záznamu vykřikl rozhodnutí "Deme ven kurva!", o tři vteřiny později znovu "Deme ven!" Po tomto výkřiku letoun za 6 sec dopadl na zem. Z nálezu na místě dopadu vyplývá, že oba letci měli ruce na zdvojené vystřelovací rukojeti a jeden z nich zatáhl za rukojeť několik desetin sec před dopadem. Došlo k odstřelu obou překrytů kabiny, vlastní katapultáž již kvůli nárazu neproběhla. Celá havarijní situace, od první ztráty rychlosti v ostré zatáčce až po dopad na zem trvala pouhých 35 sec.

Fotografie z vyšetřovacího spisu- Odbor Vojenského Letectví SDK MO

Oba překryty byly odpáleny, ke katapultáži pilotů již ale nedošlo.

Zákres nehody z vyšetřovacího spisu /ten, kdo prováděl zákres neodvedl dobrou práci, místo dopadu je ve skutečnosti o cca 500m severněji!/

Poklidné místo hluboko v lese u Herálce nenasvědčuje tomu, že se zde odehrála letecká tragédie. /2017/

Příčina letecké nehody

Bezprostřední příčinou nehody bylo pro pro posádku nečekané chování letounu a pád do vývrtky v důsledku překročení mezního úhlu náběhu. Jeden z členů posádky (pravděpodobně instruktor) se snažil pohyby řídící páky zabránit pádu a setrvání letounu ve vývrtce. Ve snaze vybrat letoun z nebezpečného režimu posádka ztratila čas potřebný k nouzovému opuštění letounu. Rozhodnutí o katapultáži padlo až s velkým prodlením a posádka za chybu zaplatila životem.

Na základě vyšetřování bylo přijato několik opatření. Mezi nejdůležitější patřilo nařízení Inspektora letectva a PVO AČR provést rozbor nehody se všemi piloty letectva AČR. A konečně, bylo přijato rozhodnutí provést výcvikové lety s důrazem na řešení situací spojených s kritickými úhly náběhu a provádění kontrolních letů s přezkoušením řešení této problematiky.

Zadní část trupu zříceného letadla se dnes nachází v muzeu ve Zruči u Plzně