B-36 /DH-98 Mosquito/ 

"RF-912"

LP- Kbely

Praha-Letňany  2.9.1949

 Posádka podniku LET Rudý Letov prováděla 2. září 1949 zálet letounu po přestavbě. Tovární pilot závodu Fr. Kládek spolu s mechanikem V. Bartáčkem prováděli prověřování systémů letadla. Jednou z kontrol bylo i prověření motorové skupiny. Po přestavení vrtule do praporu došlo k závadě a nepodařilo se listy přestavit zpět, do letového režimu. Mosquito pokračovalo nad letiště Letňany a zde se posádka snažila cca 25 minut problém vyřešit. Vrtulové listy si nedaly říct, navíc bylo vidět, že z vrtulového mechanismu vytéká olej. Posádka se tedy rozhodla provést přiblížení a přistání pouze na jeden motor. Letiště Letňany v té době nemělo aktivovánu službu řízení letového provozu. Podle výpovědi posádky Mosquita, v době, kdy se stroj nacházel na krátkém finále v přistávací konfiguraci, objevil se na letištní ploše stroj CS-199, který pokračoval na dráhu. Pilot se tedy rozhodl opakovat okruh. Dal příkaz k zavření podvozku a klapek a uvedl pracující motor do vzletového režimu. Zatahování podvozku je ovšem prováděno hydraulicky, čerpadly poháněnými od motorů. Při obou pracujících motorech trvá zatažení 20 vteřin, s jedním pracujícím motorem pak dvojnásobně dlouhou dobu. Letoun bržděný stále ještě otevřeným podvozkem nebyl schopen horizontálního letu, natož stoupání. Stroj se navíc začal stáčet díky asymetrickému tahu doleva.  Pilot se rozhodl správně - nařídil mechanikovi vypnout motor, palubní elektrickou síť , zavřít přívod paliva a snažil se provést přistání před sebe do terénu. Říká se, že přistání je dobré, pokud po něm posádka dokáže odejít "po svých". Pokud na to budeme pohlížet touto optikou, šlo o dobré přistání. Pilot Kládek utrpěl pouze malou tržnou ránu za uchem, mechanik vyvázl zcela bez bez zranění. Nebohé Mosquito bylo ovšem na zrušení.

Vyšetřování ukázalo na technickou závadu v systému stavění listů vrtule. Bezprostřední příčinou nehody ale bylo nezvládnuté přistání. Dle výpovědi svědků, mezi nimi i pilota Avie která pojížděla na vzlet byla příčinou opakování okruhu skutečnost, že letoun byl na přistání "dlouhý". Por. Rudolf Duchoň, který pojížděl s Avií vypověděl, že Mosquito na finále viděl a bezpečně před dráhou zastavil. Rychlost Mosquita nad prahem dráhy odhadl na 280km/hod. Pilot přidal plyn teprve v polovině dráhy, když viděl, že by letoun neubrzdil, letadlo následně havarovalo. Pozoruhodná je ještě jedna skutečnost. Zalétavací pilot Fr. Kládek nikdy předtím s Mosquitem nelétal! Byl prostě vyzván, ať provede zálet, zeptal se tedy kolegy, zalétavacího pilota Forejtníka a vojenských pilotů ze Kbel, jak se s tímto letounem létá a šlo se na to! Jak uvedl "Tento typ jsem sice nikdy nelétal, avšak typy podobné ano, jako B-32, D-42, Dakoty i Junkersy" Nutno uvést, že šlo o velmi zkušeného pilota s celkovým náletem 7244 hodin.

Ve vyšetřovacím spisu k nehodě se k události zachovaly čtyři nádherné fotografie. Vzhledem k tomu, že fotografie tohoto typu letounu u čs. letectva se téměř nezachovaly, jsou o to unikátnější a zaslouží si publikování v plné kvalitě.

Zpráva o letecké nehodě

 Výpověď pilota CS-199 por. Duchoně

Zpráva Leteckého výzkumného ústavu

Vyšetřovací spis a fotografie z fondu VUA Praha.

 Pavel Krejčí  3.2017