Douglas DC-9-32    S/N 47482

YU-AHT

Jugoslovenski Aerotransport /JAT/

Česká Kamenice okr. Děčín   26.1.1972

Letoun DC-9-32 YU-AHT, který se zřítil po výbuchu nastražené nálože u České Kamenice. Fotografie pořízena půl roku před událostí na letišti Stockholm-Arlanda. Foto  Kjell Nilsson, aviationsafety.net

 Výrobní štítek stroje / sbírka Pavel Krejčí /

Nehody jugoslávských letounů DC-9 u České Kamenice /1972/ a v Praze - Suchdole /1975/ jsou evergreenem internetu a v průběhu doby jsou znovu a znovu popisovány v médiích, včetně televize. Není proto záměrem zde na tomto webu  detailně probírat všechny aspekty obou nehod a jejich vyšetřování.

První z nehod se odehrála na severu Čech v prostoru obce Srbská Kamenice. Zájemci o detailní informace najdou souhrnou vyšetřovací zprávu na stránkách Národního Archivu /Odkaz ZDE/. O události byl rovněž natočen dokument v rámci cyklu Osudové Okamžiky /Odkaz ZDE/. Detailní informace lze rovněž najít v knize autorů L.Keller /V. Kolouch "Nehody dopravních letadel v Československu Díl 4, 1961-1992".

Základní fakta jsou tato:

Letadlo společnosti JAT na lince z Kodaně do Záhřebu vstoupilo do československého vzdušného prostoru po plánované trati přes dodnes používaný radiomaják HDO /Hermsdorf/. Řídící letového provozu na stanovišti Cottbus Control posádce nařídil přeladit na stanoviště Praha. Pilot příkaz potvrdil, navázat spojení s oblastním střediskem v Praze už ale nestihl. Stroj letící v letové hladině 330 /10050m/ se roztrhl na několik větších částí a ty dopadly na zem mezi obcemi Oleška a Česká Kamenice v pásu dlouhém přes 6 kilometrů.

 Zdroj: Wikipedia.org

Na palubě se nacházelo 28 osob. Stewardka Vesna Vulovič díky neuvěřitelné náhodě pád z deseti kilometrů přežila. Nacházela se v ocasní části trupu, která byla při dopadu zbržděna stromy a částečně sklouzla po svahu. Ostatní to štěstí neměli. Zahynuli buď v troskách letadla, nebo po volném pádu.

 Jediná přeživší-letuška Vesna Vulovic na snímku z nemocnice. Svým pádem z desetikilometrové výšky se nedobrovolně zapsala do Guinessovy knihy rekordů, cenu ji osobně předal "Beetle" Paul McCartney. Zemřela v rodném Bělehradě 23.12.2016

Roztržení letadla a jeho pád viděla řada lidí ze země. Krátce po nehodě  se rozjela záchranná operace. Byla povolána sanitní auta z celého okolí. Armáda a ministersvo vnitra  vyslali do prostoru 500 příslušníků ozbrojených složek. Pátrání ztěžoval kopcovitý, zalesněný terén. Jak se později ukázalo, kromě Vesny Vulovič nikdo nepřežil. Ve večerních a nočních hodinách došlo k uzavření prostoru o délce 15 km a šířce 3 km. Ráno 27. ledna byla zahájena rozsáhlá pátrací akce s cílem zajistit trosky, vyzvednout všechny oběti a místo zdokumentovat. Práce probíhaly po několik dnů, při vyprošťování bylo nutno ve složitém terénu vybudovat přístupové trasy a upravit terén vykácením stromů. Trosky, které měly být podrobeny znalecké expertýze, byly shromážděny ve vyhrazeném objektu v Srbské Kamenici. Zbytek trosek letadla byl svezen do prostoru 1,5 km západně od obce Srbská Kamenice.

Situační nákres dopadu hlavních částí letadla / Nár. archiv Praha/

 Kormidla letounu

 Hlavní část trupu

Louka poblíž místa dopadu hlavní části letadla, na kterou byly shromažďovány trosky z okolí.

Vybrané části letadla určené k dalšímu zkoumání byly přepraveny dne 1. února 1972 na letiště Praha -Ruzyně.

Již v den nehody federální ministerstvo dopravy ustanovilo komisi, která měla za úkol zjistit příčiny této letecké katastrofy. V průběhu následujících dnů se posuzovala  řada aspektů. Brzy se díky některým nalezeným předmětům pozornost soustředila na možnost výbuchu nastražené nálože. Odborný posudek z oboru mechanoskopie, defektoskopie a chemie, který vypracoval Kriminalistický ústav VB, pak hovořil jednoznačně. Byly nalezeny součásti výbušného zařízení, které bylo ukryto v kufru. Chemická analýza prokázala přítomnost složek trhaviny jak na zbytcích kufru, tak na částech zavazadlového prostoru letadla. Nalezen byl rovněž hodinový strojek, který spustil explozi. Pro výbuch rovněž svědčilo poškození lanek řízení, stopy po průrazech na dveřích zavazadlového prostoru a další jednoznačné důkazy.

Otázka tedy zněla-kdo bombu do letadla dal? Ráno po nehodě, 27. ledna, zatelefonoval anonymní muž do redakce švédských novin Kvällsposten vydávaných v Malmö. Špatnou švédštinou prohlásil, že je členem organizace Chorvatského národního odporu, protisrbsky orientované skupiny Ustaša a přihlásil se k bombovému útoku. Nikdy nebyl dopaden. Prokuraturou bylo zahájeno trestní stíhání neznámého pachatele. Separatistická organizace  Ustaša se "proslavila"  už za 2. sv. války svojí spoluprací s fašistickým režimem v Německu a Itálii. Usilovala o odtržení Chorvatska a po roce 1945 měla tato skupina centrály ve Španělsku, Latinské Americe a Austrálii. Ustašovci především organizovali atentáty na jugoslávské diplomaty a páchali teroristické akce přímo v Jugoslávii.

V září 1972 bylo Ministerstvem Vnitra z důvodu nedostatku důkazů proti konkrétním osobám trestní stíhání přerušeno. Viníci této tragédie tedy zůstali nepotrestáni, žádné nové poznatky se od té doby nevyskytly.

Na internetu  lze, tak jako k jiným nevyřešeným případům, nalézt řadu konspiračních teorií. Pokud pominu ty, kterými se vůbec nemá cenu zabývat, jedna z nejčastěji zmiňovaných teorií je ta, že letoun byl sestřelen československou protivzdušnou obranou. Mělo jít údajně o raketu, kterou odpálil čs. MiG, a ta nešťastnou náhodou zasáhla dopravní stroj. Zmínka o tomto sestřelu byla údajně odposlechnuta od bývalých příslušníků PVO- jednou na jakémsi velitelském shromáždění, jindy někde v hospodě u piva. Samozřejmě s tím, že je to všechno přísně tajné atd... Je na každém, aby si udělal obrázek sám. Pro mě jsou zásadní protiargumenty asi tyto:

-jsme v Česku, pokud by se to skutečně stalo, nevěřím, že z toho množství lidí, kteří by o tom museli vědět, by to nikdo nevynesl ven.

-pokud vím, tak vyzbrojeny raketami létaly pouze hotovostní stroje, případně během ostrých střeleb.

-někdo ze svědků na zemi by si jistě všiml stopy po raketě

-množství menších trosek bylo po nehodě ponecháno v terénu. Pokud by skutečně došlo k sestřelu, jistě by armáda dostala příkaz celý prostor vyčistit tak, aby nebylo možno nalézt jakékoliv zbytky rakety.

-odborná expertýza Kriminalistického ústavu přináší věrohodný řetězec důkazů. Výroba kompromitujích materiálů by se týkala opět velkého množství lidí a zde opět platí-viz argument "Jsme v Česku..."

Palubní deska zříceného stroje	Místo dopadu pilotní kabiny

Úlomky "Overhead panelu" z kokpitu stroje	Panel elektrických systémů v DC-9

Logo společnosti JAT	Fragment tabule "EXIT"

Pod svahem, na který dopadla hlavní část trupu se nachází skromný pomník obětem katastrofy.

V r. 2020 se mi podařilo získat do sbírky dva zajímavé artefakty toho letadla. Je jím výrobní štítek pilotního sedadla a výrobní štítek stroje.

Prameny: L. Keller/V. Kolouch "Havárie dopravních letadel v Československu 1961-1992" Svět Křídel 2011

              Wikipedia

              Vyšetřovací spis NA Praha

              Za pomoc děkuji Liborovi Šolinovi a  L. Kellerovi

Pavel Krejčí 2.2017