Iljušin Il-2 Šturmovik

948. bitevní pluk, 8. letecká armáda

Bohuslavice okr. Opava  30.3.1945

 Il-2 /Ilustrační obrázek/

 Místo dopadu letounu u Bohuslavic

1979 /časopis Zápisník Z´79/	2016

30.března 1945 ráno odstartovaly z polního letiště nedaleko Katovic dva letouny  Il-2 948. bitevního pluku. Jejich úkolem nebyla, jak by se dalo očekávat, podpora pozemních vojsk, ale průzkum nad nepřátelským územím směrem na Opavu. Po startu se ke dvěma Šturmovikům přidaly dva stíhací stroje La-7 jako doprovod. Nad linií fronty se na formaci sovětských letadel vrhlo osm německých Focke-Wulfů 190. Jeden ze Šturmoviků byl těžce zasažen a vzdaloval se z místa soboje směrem na východ. Nízkým letem přeletěl přímo přes plochu letiště v Dolním Benešově. Překvapený německý personál sledoval, jak letounu vysadil motor a se zlověstným praskotem zmizel za kopcem směrem na Bohuslavice. Jaroslav Balla ve své knize "Pod křídly je Ostava" popisuje: Hitlerovci na letišti startují "bavoráky" a ženou se k místu havárie. Z bažiny tu vyčuhují kusy plechů, zbytky trupu však nehoří, letoun nevybuchl. Letce také není nikde vidět. Jen zpod levého křídla trčí noha ve vysoké holínce. Fašista zvedá ohnutý plech. Člověk - nebo přesněji to, co z něj zbylo - je zabořen hlavou do země.Voják se otřásl a pustil plech zpátky. Němci se vracejí k motocyklům. Kroutí udiveně hlavami - letoun nehoří, střelivo nevybuchlo, co se tedy vlastně stalo? Pokrčili rameny. Je to vlastně jenom jedna ze statisíce frontových epizod...Událost upadla do zapomnění...

Uplynulo více než čtyřicet let. Na bahnitou louku u obce Bohuslavice přišli na jaře roku 1979 lidé se zemní technikou, aby tu položili drenážní trubky.Do cesty se jim postavilly nějaké staré plechy. Nadzvedli první, že jej odtáhnou a - pod ním lidské kosti!

Informace se dostala do redakce časopisu Zápisník, kde již dva roky existovala skupina, která se zabývala pátráním po sovětských  letcích, kteří zahynuli za 2. světové války. Redakce oslovila s žádostí o pomoc OV KSČ v Opavě i armádu. Příslušní soudruzi byli politicky uvědomělí a celou událost pojali "po stranicku".  3. května proběhl terénní průzkum zorganizovaný "Zápisníkem". Akce měla podporu stranického vedení okresu, na pomoc při výkopu neznámého sovětského stroje  byli vysláni vojáci čs. i Rudé armády. Ruku k dílu přiložili rovněž příslušníci Lidových milicí, výkopové práce si vzala na starost parta pracovníků střediska těžkých strojů Ostravských staveb. Pyrotechnické zabezpečení zajistila krajská správa Sboru národní bezpečnosti v Ostravě a celou tuto soudružskou harmonii přijel natáčet štáb Armádního filmu s režisérem Karlem Forstem.

Kolegové ze Sbírání.cz: "Taky náš tajemník KSČ Ladislav Brumek z Opavy /první zleva/pochopil svou stranickou povinnost a výkopu se zúčastnil"

Během výkopu bylo ze země vytaženo velké množství trosek. Byly to zejména dva kulomety, radiostanice, části kabiny včetně přístrojové desky. Ve zbytcích kabiny byly nalezeny ostatky pilota i střelce a jejich uniforem. Co bylo ale nejdůležitější- na cáru jedné z uniforem byl nalezen řád Velké vlastenecké války s čísle 100194 a "sumka" s osobními doklady. Dalším zajímavým nálezem byla osobní zbraň pilota- pistole Tokarev čísla MB 5425/1944. Nejhlouběji se k kráteru nacházel motor Mikulin AM-38 i s vrtulovými listy.

Vojáci československé a sovětské armády přenášejí urnu s ostatky npor. Kondrašova

"Sumka" s osobními doklady byla ještě ten den prozkoumána. Obsahovala dokumenty, které ihned ozřejmily identitu neznámého letce. Byl jím poručík Petr Michajlovič Kondrašov, narozen v roce 1923 v Orenburgské oblasti na jižním Uralu. Po nějaké době přišla i odpověď z Ústředního vojenského archivu MO v Podolsku. 

"30. března se nevrátila z bojového letu posádka ve složení velitel letky poručík P.M. Kondrašov a střelec Alexej Ivanovič Vaňušin".

 Letoun Il-2 npor. Kondrašova je 12.ledna 1945  připravován k letu 

Npor. Kondrašov

Protože celá akce s nalezením letadla měla velký ohlas v médiích, bylo Zápisníkem pátráno po rodinách zahynulých letců. V SSSR se podařilo vypátrat obě rodiny. Zajímavé je, že rodina P.M.Kondrašova byla sovětskými orgány teprve v r. 1965 seznámena s podrobnostmi úmrtí jejich syna. Do té doby měla jen informaci, že zahynul 30.března 1945 kdesi v Československu.

V březnu 1980 proběhlo v Domu kultury v Bohuslavicích pietní rozloučení se zpopelněnými ostatky obou letců. Přítomny byly stovky občanů, přijeli dokonce i rodinní příslušníci Petra Kondrašova. Vedoucí tajemník UV KSČ v Opavě soudruh Brumek se při čtení smutečního projevu neubránil slzám dojetí... Schránky s urnami byly poté naloženy na obrněný transportér Sovětské armády a za doprovodu několika tisíc občanů převezeny na hřbitov padlých vojáků RA v Hlučíně.

Reportáž o případu byla velice čtivým stylem otištěna v několika číslech časopisu Zápisník v letech 1979 a 1980. V r. 1985 pak byla akce popsána v knize J. Bally "Pod křídly je Ostrava"

Zbytky pilotního padáku, řád Velké vlastenecké války, nárameníky a kartička kandidáta KS SSSR

Řád Velké vlastenecké války č. 100194

                      Řídící páka nalezená v troskách kabiny                                                                                   Palubní deska

Motor Mikulin AM-38 je vystaven na letišti Zábřeh u Dolního Benešova. Na to, že je již téměř čtyřicet let vystaven povětrnostním vlivům, je stále ve velmi dobrém stavu.

Pomník letců v Bohuslavicích /sbirani.cz/

       Na místě dopadu letounu por. Kondrašova se dají dodnes najít zajímavé fragmenty- v mém případě části pancéřování a zbytky překližky

Aldovy nálezy /via Sbirani.cz/

V roce 2014 byl poblíž místa havárie zaměřen v zemi předmět, který se podobal části pancéřováni kabiny. K výkopu byla přizvána parta z Leteckého muzea ze Suchdola nad Odrou. Po vykopání bylo jasné, že s letadlem tento kus nemá nic společného. Jak se později ukázalo, jedná se o část kotle parní oračky typu John Fowler Z7S vyráběné v Leedsu v Anglii kolem roku 1910. /sbirani.cz/

Zdroje:

J. Balla "Pod křídly je Ostrava"  1985

Zápisník 1979, 1980

web. sbirani.cz

Pavel Krejčí 1.2017