Avia S-199 ev. č.119

LVA Pardubice

ak. Cvek Otto †

letiště Pardubice 26.1.1950

Ilustrační obr. S-199 LVA  /autor Petr Kolmann/

Scéna jako z katastrofického filmu spojená s rozsáhlými materiálními škodami a zničením několika letadel se odehrála 26. ledna 1950 na letišti Pardubice. Hlavním aktérem byl  let. akademik Otto Cvek. Pilot startoval s letounem S-199, ve čtyřčlenném roji jako č. 2. Start ve směru 090° probíhal hladce. Po odlepení letoun směřoval kurzem dráhy až do výšky cca 10 metrů. Poté se začal naklánět na levé křídlo a stáčet doleva. Během několika vteřin letoun vybočil asi o devadesát stupňů a směřoval přímo k nově opravenému hlavnímu hangáru. V něm bylo uskladněno 46 (!!!) letounů Arado C2B1, 12 letadel C-106 a jeden "Síbl" C-3A. Podle svědků se pilot pravděpodobně zalekl hangáru, na který letěl a stáhl plyn. Vzápětí motor opět zaburácel, natažený letoun narazil na železnou konstrukci čela hangáru. Při nárazu se utrhnul motor, který prorazil střechu a zůstal na ní ležet. Letoun explodoval a proraženým štítem se zřítil dovnitř, do středu hangáru. Část křídla se utrhla a spadla před hangár, zbytek dopadl na hangárované letouny a způsobil požár. Došlo k výbuchu několika zaparkovaných Arad, plameny šlehaly až ke střeše. Vzápětí po vypuknutí požáru zasáhla letištní požární hotovost s hasičským vozem, jakož i mechanici, kteří pracovali v hangáru. Všichni se snažili za použití hasičských prostředků lokalizovat oheň. Byl vyhlášen poplach sirénou, veškerý personál z letiště byl vzápětí na místě a snažil se zachránit co nejvíc letadel. Během sedmi minut byla na místě hasičská jednotka z Pardubic. Ta se dostavila již v kritické době, kdy letištním hasičům docházely hasební prostředky. Za 20 minut od vypuknutí se na místo dostavila i jednotka ze Svítkova. Letištní personál mezitím vyprošťoval letadla z hangáru. Situaci zkomplikovalo to, že došlo k zablokování středních vrat a letouny musely být vytahovány  bočními vraty. Vyprošťování bylo tak obtížné, že došlo v mnohých případech k poškození letounů, hlavně okrajových oblouků, ocasních ploch, klapek a křidélek. Jak je zmíněno ve vyšetřovacím spise- nebýt maximální obětavosti leteckých mechaniků a dalšího personálu a hasičské jednotkly z Pardubic, došlo by k požáru celého hangáru a obrovským škodám.

Po dohašení se mohlo bilancovat. Došlo ke zničení S-199 ev. č 119 a smrti pilota ak. Cveka. Ten byl nalezen ve spáleném vraku svého stroje v hangáru. Dále byly kompletně zničeny stroje C-2B ev. č. 726, 537 a 632.  U dalších pěti Arad ev. č. 540, 552, 649, 749 a 533  bylo rozhodnuto, že budou převezeny do továrny Avia a opraveny. Ostatní opravy, jako poškozené okrajové oblouky, kormidla a klapky u dalších letounů budou provedeny přímo u útvaru. Co je na dnešní poměry přímo neuvěřitelné - vyšetřovací komise o všem rozhodla, a  celý případ uzavřela ten samý den, kdy se nehoda stala- 26.ledna 1950! Dnes by si vyšetřovatelé za jeden den ani pořádně nevybalili fidlátka. Ještě ten samý den byl předběžně vyhodnocen i rozsah poškození hangáru a konstatována nutnost povolat odborníky z firmy Transporta, aby stanovili přesný rozsah opravy. S ohledem na naléhavou potřebu hangárového prostoru bylo potřeba "mít hotovo" co nejdřív! Inu, taková to byla doba, nebyl čas, lámat si hlavu kdo je kdo,...dvě dávky, no! :-)

Příčina nehody nebyla jednoznačně stanovena. Podle vyšetřovací komise došlo zřejmě k tomu, že pilot letoun velmi brzy "odlepil" od země a gyroskopický vrtule moment způsobil náklon a odbočení doleva. Druhou příčinou mohlo být to, že se pilot věnoval zatahování podvozku a důležitým úkonům,  a tím na chvíli odvrátil svoji pozornost od udržování správného směru letu.

Ve VUA Praha se k události zachoval vyšetřovací spis. Snad symbolicky, se na případu podepsaly opačné živly. V Pardubicích řádil v roce 1950 požár, v Praze roku 2002 povodně, které archiv zatopily. Spis, zejména fotografie, jsou tedy výrazně poškozeny.

Zdroj: VUA Praha, vyšetřovací spis /1950

Pavel Krejčí 12.2016