MiG-19S   0415

5. stíhací letecký pluk, 2. letka,  Plzeň-Líně

mjr. Jaroslav Pospíšil

Brdy   7.3.1969

Hezký snímek zbrusu nové "devatenáctky" na letištní ploše výrobního závodu ve Vodochodech.

Místo dopadu stroje /2016/

Pilot letounu MiG-19S, letovod 2. letky 5. slp mjr. Pospíšil prováděl 7. března 1969 pilotáž v pracovní zóně. Po 25 minutách letu, při plnění cvičení č. 7 dle osnovy OBP SL ve výšce 4000 metrů  zjistil pokles tlaku v pravém okruhu hydraulické instalace na 0. Podle rozkazu řídícího létání opustil zónu a nad letištěm vylétal palivo na 1350 litrů. Poté nouzově vysouval podvozek. Po nouzovém /mechanickém/ odjištění táhlem zahlásil zhasnutí červených žárovek od podvozku a povysunutí signalizačních kolíků. Po puštění vzduchu k zajištění podvozku však došlo k vysunutí hlavního podvozku, avšak  přídový podvozek se nevysunul /svítily dvě zelené a přední červená/. To, že se příďové kolo nevysunulo bylo potvrzeno i vizuální kontrolou ze země. Mjr. Pospíšil se stále pokoušel o nouzové vysunutí kola taháním za páku nouzového odjištění. Protože pokusy byly neúspěšné, dostal rozkaz nastoupat do výšky 1500 m, letět střemhlav a při prudkém vybrání kolo uvolnit odstředivou silou. Tento pokus provedl celkem třikrát při přetížení 6-7G. Při zbytku paliva 300 litrů dostal pokyn nastoupat do 3000m a letět nad vojenský prostor Brdy. Dále byla výška pozměněna na 4000m. Během toho se stále snažil příďové kolo vysunout. Při zbytku paliva 150 litrů pilotovi nezbylo, než se smířit s tím, že bude muset letoun opustit katapultáží.  /Už podruhé v kariéře na padáku opouštěl letoun. Poprvé skákal 7.7. 1953  z letounu S-199 - dokonce v tom samém prostoru pohoří Brd!  Info ZDE /. Pilot tedy povypínal všechny systémy, namířil letoun na opuštěný prostor, vyvážil letoun "těžký na hlavu", a při rychlosti 400 km/h v čase 14:43 provedl katapultáž. Po dopadu šel směrem na Strašice zavolat k útvaru. Letoun se pod strmým úhlem zaryl do země v odlehlé části vojenského prostoru Brdy, asi 1,5 km jihozápadně vrcholu Tok /865m/. Při nárazu letoun vytvořil několik metrů hluboký kráter, ve kterém zůstaly  trosky motoru a kabiny.

Vzhledem ke stavu trosek letounu se příčiny ztráty tlaku v hydraulickém okruhu, ani nevysunutí příďového podvozku nepodařilo jednoznačně zjistit.

K případu se ve Vojenském ústředním archivu zachoval vyšetřovací spis.

Pilot během řešení mimořádné situace zachoval naprostý klid. Zde je výpis komunikace s řídícím létání, velitelem letky mjr. Včelákem.

Zákres rozhození trosek letounu kolem kráteru

Fotografie místa dopadu

Karta, kterou k nehodě zavedlo Oddělení bezpečnosti letů pro účely statistického vyhodnocování

Trosky letounu nalezené na místě v r. 2016

Jeden z motorů stroje se na místě nehody nacházel ještě před několika lety.

Části stroje se nacházejí ve vojenském muzeu ve Strašicích.

Zdroj: Vyšetřovací spis z VUA, r. 1969

Za pomoc rovněž velmi děkuji znalci pohoří Brdy, vojenskémi letci p. Václavu Čermákovi.

Pavel Krejčí 12.2016