S-199.513 4.Let. pluk
por.Pospíšil Jaroslav
let.střelnice Brdy, kopec Praha 7.7.1953
Červenec 1953 zřejmě způsobil nejednu vrásku na čele soudruhům z velitelství čs. letectva. V rozpětí několika dní museli odepsat několik letounů. Dne 7.7. hned dva. Po ránu letoun S-199 pilotovaný por. Pospíšilem, který se zřítil v Brdech a odpoledne Jak-23 který "rozsekal" ZVP 1.letky 51.slp kpt. Garsztka. Oba piloti události přežili. Por. Pospíšil odešel po svých po seskoku padákem a na jeho činnosti nebylo shledáno závad. Naproti tomu kpt. Garstka byl za událost "pořešen" a přestoupil na pomalejší techniku.
Por. Pospíšil dle vyšetřovacího spisu z VUA Praha prováděl ve dvojici ostrou střelbu na vlečený cíl. Při druhém útoku došlo k průstřelu listu vrtule a následně jeho ulomení. Silnými vibracemi se uvolnily kryty motoru /jestlipak v Brdech ještě někde jsou?/. Letoun se stal neovladatelným. Vzhledem k hornatému terénu se pilot rozhodl vyskočit na padáku. Dle výpovědi pilota se výskok neobešel bez problémů-pilot zůstal viset v kabině za nohu a tělem narážel do boku trupu. Posléze se mu naštěstí povedlo vyprostit a odpoutat od letounu. Letoun dopadl téměř kolmo severně od kopce Praha, roztříštil se a shořel. Pilot přistál na padáku mezi stromy poblíž místa dopadu letounu s drobnými poraněními. Následně mu byl lékařem 4.LP podepsán poukaz na rehabilitaci do lázní Jeseník-konec dobrý, všechno dobré.
Jako technické opatření byl velitelem 22. let. divize pplk. Kovalem vydán příkaz zastavit používání leteckých kulometů MG 131 pro podezření ze závady na synchronizátoru střelby nebo střeliva samotného. /Dle protokolu bylo střelivo vyrobeno v roce 1949, nelze tedy svádět vinu na okupanty a kořistní materiál/.
Nalezení místa této havárie nebylo tak docela jednoduché. Ve vojenském újezdě nikdo nežije, takže pamětníci nejsou. Dalo se vycházet pouze z protokolu, kde je uvedeno, že k nehodě došlo 3 km severně od kopce Praha a kde je malý situační nákres nehody. Tři kilometry v protokolu moc neznamenají, stejně tak směr na sever-vytipoval jsem si prostor zhruba 2 krát 2 km. Strávil jsem několik hodin porovnáváním plánku s leteckými snímky prostoru až mi padl do oka potok, přes který vede mostek a poblíž zbytky dřevěné boudy. Nakonec se ukázalo, že je to opravdu ono místo nehody. Bylo velmi zajímavé zjistit, jak se vše i po těch šedesáti letech shoduje s plánkem-cesta do lesa, mostek přes potok a zbytky srubu.
Na místě je dodnes viditelný kráter po dopadu, zdá se ale, že vojáci místo velmi dobře uklidili. Přesto se povedlo najít několik zajímavých fragmentů tohoto stroje.
Protokol z VUA Praha | Protokol z VUA Praha |
|
Nepříliš kvalitní snímek havárie
Plánek místa dopadu z r. 1953
Cesta voj. újezdem | Cesta voj. újezdem | Přesně jako na plánku-rok 2012 |
Kráter v roce 2012 | Kráter v roce 2012 | |
Drobné zbytky letounu | Munice do MG 151 |
Část potahového plechu s původní barvou | Hmotové vyvážení kormidla | Hmotové vyvážení kormidla |
Článek náboje 20 mm | Zbytek "Mutterkompasu" | Zbytky z kabiny-přeska, svítilna,konektor kukly |
Zbytky radiostanice | Část radiostanice | Konstrukční prvky, lafeta MG 131 |
Za vytvoření bokorysu velice děkuji panu Petru Kolmannovi!
Pavel Krejčí 9.2013