Douglas DC-3 Dakota   S/N 42-92092

 

OK-WDS

 

Československé Aerolinie

 

Hostivice okr. Praha-západ  12.1.1954

 

 

 Douglas C-47A-35DL/DC-3 OK-WDS sloužil u ČSA od roku 1947 až do své osudové nehody v roce 1954.
(foto z archivu J. Pěnkavy) via  /Aviation Fan Club/

Letoun Douglas DC-3 OK-WDS přistál v Praze  12.ledna 1954 ve 12:55 po letu z Košic. Během letu se nevyskytly žádné závady, proto byl letoun po průletovém ošetření připraven k letu do Ostravy  s plánovaným  startem ve 13:55.  Ve 13:45 do letounu nastoupila posádka. Ta se skládala ze čtyř členů:

Kapitán stroje Housa Jan

Druhý pilot Levý Jiří

Palubní rtg Kalenda Milroslav

Palubní mechanik Häusler Miroslav

Po posádce na palubu nastoupilo čtrnáct cestujících.

Ve 13:48 byly spuštěny motory, pilot si vyžádal pojíždění k dráze. Po provedení motorové zkoušky letoun vstoupil na dráhu. Piloti nevyužili ke vzletu celou ranvej, ale vstoupili v místech křižovatky s pojezdovou dráhou. Tím se připravili asi o čtvrtinu délky, což se následně ukázalo být fatální chybou. Lednové počasí nebylo přívětivé. Dohlednost byla pouhých 100 metrů, základna oblačnosti asi ve 200 metrech. Dráha byla navíc pokryta 5-10 centimetry rozbředlého sněhu. Ve 13.55 se letoun dal do pohybu a startoval. Po rozjezdu dlouhém  asi 900 metrů byl stroj odtržen na minimální rychlosti od země. Nedostatkem rychlosti se prosednul, dotkl pravým kolem, odrazil od země a vznesl asi do 15 m. Bylo zřejmé, že letoun je přetažený a pohybuje se na hranici pádové rychlosti. Stroj se naklonil doleva, poté doprava a to se několikrát opakovalo. Trajektorie letu směřovala na komín továrny v Hostivicích, letoun kopíroval terén, jehož výška k Hostivicím klesá. Pilot stroj tlačil k zemi, přitom se dostal pod úroveň letiště. Ve snaze vyhnout se komínu  letoun přešel do ostré levé zatáčky. Přeletěl továrnu v již menším náklonu, poté ale  levým křídlem  zachytil o stožár elektrického vedení. Tím byl letoun stržen k zemi, přerazil další dva sloupy, přišel o část křídla a dopadl na zem. Trup letadla se  zlomil, přední část se převrátila na záda, zadní část trupu zůstala v normální poloze. Letoun začal hořet, několika cestujícím se za pomoci místních obyvatel podařilo opustit vrak stroje. Pak došlo k výbuchu palivových nádrží který zmnamenal konec pro všechny, kdo zůstali na palubě. Zahynula celá posádka a devět ze čtrnácti cestujících.

 

Trajektorie poslední fáze letu /zpracoval AFC- Aviation Fan Club/

1. Tovární komín firmy "Zadák", kterému se v náklonu podařilo vyhnout.
2. Příhradový stožár vyššího elektrického vedení o který DC-3 zachytila. Došlo k elektrickému výboji a stožár byl stržen. (stroj v další fázi letu nekontrolovaně padá k zemi)
3. Dřevěný stožár vyššího elektrického vedení. (je přeražen)
4. Dřevěný stožár vyššího elektrického vedení. (je přeražen)
5. Zastavení DC-3 (dochází k pozvolnému hoření a posléze výbuchu nádrží vraku)
6. Předpokládaný rozpočet pilota pro nouzové přistání na volném poli.

 

   

 

   

 

   

Svědek:
Bylo mi tehdy 14 let a první rok jsem začal chodit do učiliště. Ten den dopoledne napadlo asi 15cm sněhu a když jsem se vrátil z učiliště domů vzal jsem hrablo a šel odhazovat chodník.
Za malou chvíli jsem uslyšel divný zvuk motorů letadla. Osa ranveje 22 vede asi o cca 70m mimo náš dům, takže všechny letadla startovala i přistávala takřka přes náš dům a při startu měla výšku nad našim domem cca 150-200m, ale tahle Dakota letěla hrozně nízko a točila se do leva. Pak se v náklonu vyhnula továrnímu komínu bývalé firmy pana Zadáka a v tom narazila křídlem do ocelového příhradového sloupu vedení vyššího napětí. Zajiskřilo se a křídlo se odlomilo, sloup se zřítil, stroj pokračoval v přímém už neřiditelném letu k zemi. Trupem se napíchl na další dřevěný sloup vedení. Tento sloup rozpáral břicho Dakoty až k ostruze zádního kolečka. Touto dírou pak vypadli dvě osoby a současně se poškodilo i druhé křídlo. Zmrzačená Dakota pokračovala v pádu a už na zemi přerazila další dřevěný sloup elektrického vedení. Trup se smýkal ještě tak 50m a vše se divným tichem zastavilo. Na tu dálku (ode mě to bylo cca200m) bylo slyšet jen takové divné tlumené hučení.
Praštil jsem s hrablem, vběhl domů a ze sebe jsem dostal jen větu "spadlo letadlo" pak jako bych byl paralyzován nemohl jsem se ani pohnout z místa. Můj otec ihned vyběhl k místu katastrofy, ale to už tam doběhl jako první pan Červinka (dnes už není mezi námi), který byl zrovna na zahradě a štípal dříví. Se svou sekerou začal vysekávat v trupu díru v místě nejsilnějšího bouchání. To už dobíhali někteří další lidé z okolí. Letadlo zlověstně prskalo a pozvolna hořelo. Vysekaným otvorem pak společně vytáhli dva těžce popálené muže a také palubní stevardku. Ti dva muži svá těžká zranění údajně nepřežili.
Zachránci měli všichni neuvěřitelné štěstí, protože krátce po tom jak odnesli zraněné od vraku a pokoušeli se je ošetřit v Dakotě explodovaly palivové nádrže a to byl konec pro všechny co zbyli na palubě. Neuvěřitelný žár už zachráncům znemožnil přiblížit se zpět k trupu. To se k nim už připojili i ti dva šťastlivci, kteří náhodně vypadli z porušeného trupu. Říkali, že piloti nemohli nabrat výšku. Dle svědka však oba tito muži utrpěli pravděpodobně vnitřní zranění, kterým později prý také podlehli. Zachránila se tak jen jediná žena. Byla to pravidelná linka v 13:45 do Ostravy.
Večer letištní hasiči vše uhasili. Nastalo vyšetřování a prohledávání okolí pádu letounu.
Asi někdy kolem roku 2002 se u svědka zastavila sanitka a vystoupil pán, který říkal, že byl celý život u záchranky a u nehody DC-3 také asistoval. Ukazoval mu nějaké fotografie z této havárie. Bohužel se nám zatím nepodařilo zjistit jeho jméno, takže zatím nemáme žádné originální fotografie této nehody.

Zdroj AFC- Aviation Fan Club

 

 

Vyšetřování, které se následně rozeběhlo vyloučilo technickou závadu. Příčinou nehody byly shledána chybná pilotáž letounu po vzletu za ztížených povětrnostních podmínek.

Místo nehody jsem navštívil v r. 2015. Při předběžné přípravě jsem si doma prostudoval místo havárie na leteckých snímcích. Přesto, že v této části Hostivic proběhla v posledních letech intenzivní stavební činnost, vypadalo vše nadějně. Obrovská hala, která poblíž vyrostla se nachází mimo oblast dopadu. Zdálo se, že šance nalézt fragmenty letadla je dost vysoká. Bohužel, poté, co jsem se na místo dostal jsem zjistil, že na celém prostoru je několik metrů vysoká navážka zeminy.

 

   

 

Místo dopadu OK-WDS dnes pokrývá několik metrů vysoká navážka zeminy z okolních staveb.

Zdroje: Ladislav Keller "Havárie dopravních letadel v Československu 1945-1962" Nakl. Svět křídel 2009

           NA, Archiv ČSA via L. Keller

           AFC- Aviation Fan Club

 Pavel Krejčí 10.2016