Jakovlev Jak-23  výr. č. 921

3. Pułk Lotnictwa Myśliwskiego

ppor. František Burek

Rejvíz okr. Jeseník   15.9.1953

 Jak-23 polského letectva /ilustrační obrázek/

Místo katastrofy- 2016

15. září 1953 odstartovaly z letiště Strachovice na západním okraji Wroclawi dva letouny Jak-23 k rutinnímu navigačnímu letu. Letoun s trupovým označením "46" pilotoval poručík Burek /nar. 1927/, druhý letoun kpt. Stojowski, oba příslušníci 3. stíhacího pluku.

ppor. Burek

Let byl naplánován na trati Wroclaw - Syców - Ostrów Wielkopolsky - Wroclaw. Po startu kpt. Stojowski ztratil v oblačnosti se strojem ppor. Burka kontakt, na rádiové výzvy ppor. Burek nereagoval.  V 16:15 hod. spatřili svědci v okolí Rejvízu na Jesenicku stříbrný stroj, který se vynořil z mraků a střemhlav plnou rychlostí  narazil do lesa nedaleko hlavní silnice Rejvíz - Dolní Údolí. Následoval výbuch a z místa se vyvalil oblak černého kouře. Poté, co se lidé seběhli na místě neštěstí, spatřili pouze šest až osm metrů hluboký kráter a po okolí rozmetané drobné úlomky letadla.

Pro účely vyšetřování události byla ustanovena společná česko-polská vyšetřovací komise. Po výslechu svědků a prozkoumání nalezených zbytků letadla byla jako nejpravděpodobnější příčina nehody označena technická závada kyslíkové instalace či dýchače, díky níž pilot upadl do bezvědomí. /Jak-23 neměl přetlakovou kabinu/. Letoun pak střemhlavým letem z výšky několika kilometrů narazil do země, aniž by se pilot pokusil o katapultáž. Byl nalezen ciferník otáčkoměru motoru, v němž byla otištěna rafička na hodnotě 10 200  ot./min. Motor tedy pracoval až do nárazu. Rovněž tak nalezený uzávěr kabiny nasvědčoval tomu, že se pilot nepokusil letoun opustit.  Jelikož se trosky letounu nacházely ve velké hloubce a byly kompletně zničené, bylo rozhodnuto po vyjmutí nejpodstatnějších částí celý kráter zasypat. V dnešní době již událost připomínají pouze trosky, rozmetané po okolí.

Pilot, respektive jeho žalostné ostatky, byly pohřbeny ve Wroclawi.

Dokumenty k nehodě z VUA Praha

Na místo dopadu jsem se poprvé vypravil v r. 2008 s místním leteckým znalcem Petrem Sikorou. Podařilo se nám najít část polského výsostného znaku - červeno-bílé šachovnice z draku letadla - a několik zajímavých fragmentů. Další zajímavé fragmenty jsem pak nalezl na jaře 2016.

Fragment z levé části kabiny stroje- boční panel	?

Zbytek pantu odklopného překrytu kabiny	Munice do kanonu NR-23

Trosky v okolí havárie	Část rámu kabiny se zbytky plexiskla

Dodnes patrný průsek v korunách stromů - pohled z místa dopadu.

V r. 2013 byl nedaleko místa dopadu postaven pomník. Jedna strana pomníku  připomíná tuto tragickou událost, druhá je věnována čs. vojákům v r. 1938. O stavbu se zasloužil p. Jaroslav Čep z Jeseníku.

Zdroje:

VUA Praha-  spis československo-polské komise

Petr Sikora- Česká Ves

Muzeum Polského letectva Krakov

Pavel Krejčí 6.2016