Supermarine Spitfire Mk. IX /S-89/

 

"TE 562"  "OX-1"

 

Letecký pluk 12

 

mjr. František Truhlář

 

Lomnice nad Popelkou okr. Semily 3.12.1946

 

 

Rekonstrukce podoby S-89 Fr. Truhláře / J. Šefců  KVLH Rváčov/

 

 

 

3. prosince 1946, během přeletu Praha-Brno, zaletěl, jako již několikrát předtím, pilot maj. František Truhlář nad svoje rodné město- Lomnici nad Popelkou. Netušil, že  tentokrát se ukázka jeho leteckého mistrovství změní v tragédii. Letoun Spitfire Mk. IX, v našem letectvu označený S-89, s trupovým označením OX-1 startoval z pražských Kbel . Podle svědků proletěl v nízkém letu kolem kopce Babylon a rychlým  sestupným letem se snesl nízko nad střechy domů v Lomnici. V prostoru náměstí zahájil pilot akrobatický manévr, pravděpodobně výkrut. Během něj se letadlo prosedlo a několik vteřin po zahájení manévru narazilo křídlem do střechy stavení vzdáleného asi dvě stě metrů od centra města. Letoun byl stržen k zemi do zahrady, ozvala se silná detonace a z místa neštěstí se vyvalil oblak černého dýmu a plameny. Letadlo bylo rozmetáno po okolí, pilot na místě zahynul. Během katastrofy nebyl naštěstí nikdo na zemi zraněn, přes to, že některé části letounu odlétly až sto metrů daleko. Utržený motor RR Merlin se  odrazil od země, vyrazil díru do protějšího domu, kde skončil v jedné z místností v prvním patře.

 

 Nákres poslední fáze letu a místo havárie

 

   
Dům, o jehož střechu Spitfire "OX-1" zachytil Místo dopadu je dnes zarovnané silnou vrstvou navážky

 

   
Dům, do kterého vlétl utržený motor RR Merlin Stejný dům v r. 2016

 

 

   

 

   

 

   

Po nehodě se vyskytly různé spekulace o příčině události. Vzhledem k pohnutým životním  osudům Fr. Truhláře se spekulovalo i o úmyslném činu. Nejpravděpodobnější ale je, že šlo o leteckou nekázeň. Pilot se chtěl nad svým rodištěm předvést, manévr ale nezvládl.

K osobě Františka Truhláře bylo již napsáno hodně článků, jež lze dohledat i na internetu. Vznikl i zajímavý filmový dokument "Nepřítelem osudu", viz zde: https://www.youtube.com/watch?v=ReDSwfacHA0

Jen tedy ve stručnosti. Fr. Truhlář se narodil 19. listopadu 1917 v domku č.p. 394 v Lomnici nad Popelkou. V Lomnici vychodil obecnou i měšťanskou školu a dále nastoupil do Raisova učitelského ústavu v Jičíně. Marně sháněl zaměstnání jako učitel, v roce 1936 tedy vstoupil do armády. Začátek okupace ho zastihl v Prostějově v kurzu pro letecké pozorovatele.

 

 

 

.

 

 

Jako mnoho jiných uprchl přes Francii do Anglie, kde vstoupil do RAF. 2.srpna 1940 byl zařazen k 311. bombardovací peruti jako palubní střelec. Při třetí bojové akci byl jejich Wellington poškozen a posádka při návratu ztratila orientaci. Jejich letoun vlétl do balonové baráže poblíž Londýna, jedno z lan jako pila odřízlo polovinu křídla. Letoun se zřítil na tenisový kurt, roztříštil se a shořel. Zachovala se jen zadní část trupu a v ní P/O F. Truhlář. Byl těžce popálen, ale přežil. Vydržel dlouhá muka v nesnesitelných bolestech při převazech, koupelích v solných roztocích...Stal se jedním z prvních členů  "The Guinea Pig Clubu", pacientů plastického chirurga Siara Archibalda McIndoa. Podrobil se celé řadě plastických operací, po ročním léčení se rozhodl pokračovat v operačním létání. Absolvoval pilotní výcvik a stal se stíhačem u 312. perutě. Na strojích Spitfire absolvoval  šedesát misí nad okupovanou Evropu. Osud mu ale nebyl příznivě nakloněn.

 

Fr. Truhlář krátce před druhou havárií /via J. Šefců/

 

11. června 1944 při jednom z letů na podporu invaze v Normandii krátce před přistáním díky technické závadě  znovu havaroval. Jeho stroj začal na zemi hořet, než se podařilo těžce zraněného pilota z kabiny vyprostit, utrpěl opět těžké popáleniny. Celá dlouhá a bolestivá léčba začala nanovo. Mezitím válka v Evropě skončila, František Truhlář se nemohl kvůli zdravotnímu stavu vrátit, takže oslav vítězství a slavnostního  defilé se nezúčastnil. Do vlasti se vrátil až 1. prosince 1945. Jak jinak, začal opět létat. V červnu 1946 se ještě krátce vrátil do Anglie na doléčení, po svém definitivním návratu do Československa se stal v hodnosti majora zástupcem velitele Leteckého pluku 12 , pplk. Františka Vancla DFC v Praze- Kbelích. I přes svoji štábní funkci aktivně létal na Spitfirech dál, až do osudného 3.prosince 1946.

Maj. Fr. Truhlář byl pohřben do rodinné hrobky v Lomnici nad Popelkou. Lomničtí občané mu pak 9.5.1971 odhalili pomník, v r. 1990 byl "in memoriam" povýšen do hodnosti plukovníka.

 

 

 

Fr. Truhlář na leteckém dni v Lomnici nad Popelkou v r. 1946

 


 

   

 

   

 

 

Pomník u zámku v Lomnici nad Popelkou

 Původní podoba pomníku

 

Pomník po rekonstrukci /J. Šefců/

 

 

 V roce 2016 jsem se vypravil do Lomnice nad Popelkou zmapovat si tuto havárii. Navštívil jsem místa, kde Fr. Truhlář vyrůstal, žil a nakonec i tragicky zemřel. Majitel zahrady, na kterou Spitfire Fr. Truhláře dopadl, mi umožnil prozkoumat detektorem její povrch. Přesto, že celou zahradu dnes pokrývá silná navážka, podařilo se mi při jejích okrajích objevit několik částí tohoto letounu.

   

 

   

 

Díky laskavosti a velké vstřícnosti zaměstnanců Muzea Lomnice nad Popelkou jsem si mohl zdokumentovat veškeré exponáty, které Muzeum k osobě Františka Truhláře uchovává. Zvláště bych chtěl poděkovat paní Andree Soukupové za zpřístupnění věcí z depozitu muzea.

   

 

   

 

   
Hodinky Fr. Truhláře, které se zastavily v okamžiku nárazu Odznak "The Guinea Pig Club"

 

 

   

 

   

 

   

 

 

Logbook Františka Truhláře z období, kdy létal u 312. Squadrony RAF / Kliknutím na obrázek zvětšíte, šipkou "Zpět" se vrátíte/

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

   

 

Vyznamenání, kterrá obdržel Fr. Truhlář během vojenské kariéry:

 

  • 2x československý Válečný kříž 1939
  • 2x československá medaile Za chrabrost
  • 1x československá medaile Za zásluhy prvního stupně
  • 1x pamětní medaile Francie a Velké Británie
  • The 1939 - 1945 Star
  • The Air Crew Europe Star
  • The Defence Medal
  • The War Medal

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Za pomoc při zpracování článku děkuji Jardovi Šefců z KVLH, Martinovi Víchovi a Muzeu Lomnice nad Popelkou. Informace čerpány z článků na internetu, zejména z článku J.P. Říhy "Muž, jehož osud byl psán plameny." Použity jsou materiály Muzea v Lomnici nad Popelkou a z filmu "Nepřítelem osudu". Informace lze nalézt i na stránkách KVLH Rváčov- viz zde: http://www.kvlhrvacovcerna.estranky.cz

 

Pavel Krejčí 4.2016