Avia S-199   ev. čís. 228

pilot rt. Stefan Hájek

Malacky /SK/   30.6.1950

Ilustrační obrázek S-199  /kresba Petr Kolmann/

 30. června 1950 došlo na letecké střelnici Malacky k další z řady nehod , které se dají přičíst na vrub letových vlastností stroje Avia S-199.

Letoun pocházel ze stavu V.U. 9951 Brno. Jeho pilot rt. Stefan Hájek měl ten den za úkol nácvik bombardování cvičnými pumami.

Během předletové přípravy byl s piloty probrán úkol. Bylo rovněž poukázáno na smrtelný případ v. ak. Karla Nerada ze dne 23.3.1950. Ten zahynul při stejném nácviku na témž místě jen několik měsíců předtím. Řídící létání v rámci zvýšení bezpečnosti zvýšil limity pro odhoz bomb a změnil některé vstupní parametry přechodu do střemhlavého letu. Piloti měli přecházet do letu střemhlav ve výšce 2400 metrů /dříve 2000/ a na rychlosti 280-300 km/hod /dříve 350/. Ostatní podmínky zůstaly stejné, tj. úhel letu střemhlav 70°, odhoz pum ve výši 1200m, max. rychlost 700 km/h.

Přes důkladnou přípravu letová akce skončila katastrofou. Dle řídícího střeleb, přešel rt. Hájek do letu střemhlav ve správné výšce, bylo ale vidět, že Avie je v levém náklonu. Pilot s letounem nakloněným neustále doleva odhodil pumu v předepsané výšce 1200m. Vybírání střemhlavého letu ale šlo velmi pomalu, letoun neustále visel doleva, postupně začal přecházet do levé zatáčky. Ve výši asi 200 metrů bylo pilotovi jasné, že střemhlavý let nevybere. Bylo pozorováno prudké přitažení, po kterém se letoun zvrátil půlvýkrutem na záda a dopadl velkou rychlostí do lesa.

Během vyšetřování nehody se prokázaly menší odchylky od stanovené trajektorie, kupodivu se ale vyšetřovací komise nesnažila vinu hodit na pilota, tak jak tomu bylo v jiných případech. Bylo konstatováno " I když při katastrofě došlo k úplnému zničení letounu a smrti pilota, není možno viniti tohoto z hrubých porušení pravidel pro vykonávané bombardovaní střemhlav na tomto typu. Podmínky, za kterých provedl útok rt. z pov. Stefan Hájek, mohou se počítat do přípustných a ke katastrofě by nebylo došlo, kdyby letové vlastnosti letounu S-199 nebyly znemožnily pilotu zasáhnout."

Motor letounu Jumo 211	Průsek v lese vytvořený letadlem

 Fotografie z vyšetřovacího spisu z VUA /bohužel, poničené při povodních v r. 2002/

Bylo učiněno několik opatření, které měly v budoucnu zabránit opakování takových nehod. Patřilo mezi ně další zvýšení minimálních výšek pro bombardovací manévry a poučení všech stíhacích pilotů o vlastnosti letounu S-199- při vyšší rychlosti se stáčet doleva. Dalším opatřením bylo odlehčení letounů S-199 vymontováním kulometů MG 151 / letoun, který díky použití motoru JUMO již dříve přišel o svoji největší pýchu- kanon  střílející hřídelí vrtule, se tak stal opravdovou holubicí míru/.

 Části vyšetřovacího spisu /VUA Praha/

Místo havárie jsem navštívil v r. 2013. Díky plánku z vyšetřovacího spisu bylo poměrně snadné nalézt místo, kde stroj narazil do lesa. Rozmístění fragmentů odpovídalo charakteru nehody. Letoun dopadl naplocho, nezaryl se do země.  Úlomky stroje jsem našel po povrchu, v pásu dlouhém asi 200 metrů.

Pavel Krejčí 3.2016