Si 204D /Aero C-3A/     výr. č. 381

LDS /Letecká dopravní skupina/

Přední Lhota okr. Poděbrady    14.12.1945

 Siebel Si 204D

 "Síbl" s tříčlennou posádkou a pěti frekventanty navigačního kurzu odstartoval 14. prosince 1945 v 11:28 z letiště Praha-Ruzyně. Trofejní Si 204D ještě  německé výroby směřoval po plánované trati na Hradec Králové. Dalšími otočnými body byly Svitavy a Havlíčkův Brod. Počasí nebylo pro navigační let ideální, bylo sychravo, oblohu pokrývala nízká oblačnost, teplota kolem 2 stupňů dávala předpoklad k tvorbě námrazy. Nebylo to ale nic, co by zkušená posádka bývalých "rafáků" nezvládla. V 11.45, tedy 17 minut po startu došlo v prostoru obce Přední Lhota, západně Poděbrad k požáru motoru. Letoun se otáčel o 180 stupňů zpět k Praze. Poděbradský vrchní strážmistr Brychta popsal tragickou událost tak, že se letadlo vzňalo už ve vzduchu. Když střemhlav padalo k zemi, odrazilo se ještě od drátů elektrického vedení a v lese došlo k výbuchu, pravděpodobně pohonné směsi. Díly letadla mohutná exploze rozmetala po poli a posádka byla při dopadu vyvržena z trupu. Všech osm letců zahynulo.

1945	2016

 Hlášení o nehodě /via Aleš Kubelka/

K havárii se mi nepodařilo dohledat vyšetřovací spis. Události se ale nedávno věnoval pan Aleš Kubelka, redaktor Poděbradských novin. Podařilo se mu shromáždit množství zajímavých materiálů, které mi poskytnul, za což mu patří velký dík!

 Posádka letounu:

por. Josef Stach- velitel letounu, narozen v r. 1915 v Plzni. Zkušený letec, který v r. 1937 narukoval do armády a prodělal letecký výcvik. Před válkou sloužil na letišti v Piešťanech. Po okupaci se dostal do Anglie, kde byl zařazen k 311. bombardovací peruti. V roce 1943 jen těsně uniknul smrti, když byl jeho Liberátor nad Biskajským zálivem napaden německými stíhači. Jednu stíhačku se posádce podařilo sestřelit a útok odrazit. Po válce pokračoval v letecké kariéře, která byla zanedlouho ukončena touto nehodou. Pohřben byl 21.12.1945 na Vinohradských hřbitovech.

por. Josef Stach /via Jindřich Kolář/

npor.Karel Morgner- Narozen v r. 1917 ve Vídni. V r. 1919 se s rodiči přestěhoval do Valašského Meziříčí kde Karel absolvoval gymnázium. Poté vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. V kurzu letectva nalétal před válkou 16 hodin. Po okupaci Československa pracoval jako účetní. Po skončení války se opět přihlásil k letectvu a od srpna 1945 byl přidělen s hodností nadporučíka k posádce v Praze- Ruzyni. Pochován byl 21.12.1945 ve Valašském Meziříčí.

Zápisník letů npor. Karla Morgnera /via Aleš Kubelka/

rtm. Josef Čermák- druhý pilot. Narozen v r. 1912. Pocházel ze Strážnice okr. Hodonín. V literatuře bývá často zaměňován s F/Sgt.  Josefem Čermákem nar. v r. 1918 v Hradišti u Písku okr. Pardubice, bývalým příslušníkem RAF. Ten ale zahynul až v devadesátých letech minulého století v USA. Ani tento web nebyl ušetřen tohoto omylu, než jsem na něj byl upozorněn pozornými čtenáři. 

Foto hrobu rtm. J. Čermáka v rodné Strážnici / Vets.cz via J.Hammer/

Frekventanti navigačního kurzu:

rt. František Hagan *1921

npor. Karel Kysela *1917

npor. Oldřich Kruliš *1916

npor. Vilém Kanta *1917

npor. Methoděj Bakala *1916

Všichni frekventanti navigačního kurzu měli za sebou předválečnou vojenskou kariéru, většina před okupací absolvovala Vojenskou akademii v Hranicích.

Fotografii rt. Hagana zaslal jeho vzdálený příbuzný, pan Ivan Chudý. Díky!

rt. Hagan / *4.10.1921/

 V roce 2016 jsme se s Tomášem pokusili najít přesné místo dopadu. Vodítkem byly zmínka o tom, že letoun u Přední Lhoty zachytil o dráty elektrického vedení a poté vlétl do lesa. Míst v okolí Přední Lhoty, kde elektrické vedení prochází v blízkosti lesa není mnoho.  Po krátkém pátrání se nám podařilo zaměřit místo prvního nárazu do pole. Pak už nebyl problém najít místo, kde vrak letounu narazil do lesa. V těchto místech se nám podařilo najít velice zajímavé fragmenty z letadla.

Krytka z kapoty motoru	Zbytky upínacích pásů

Fragment rychloměru, navigačního počítadla, mapa	Detail mapy

Krytka plnění paliva	Zbytky upínacích pásů

Část středního přístrojového panelu	Umístění fragmentu na střední konzoli

Kryt elektromotoru pro nastavení vrtulových listů	Plech se zbytky československého znaku

Část rámu kabiny	Část hlavy válce motoru Argus

Krytka z motorové kapoty po očištění a konzervaci	Inspekční krytka z vnitřku trupu

Poblíž místa nehody vytvořili místní lidé několikrát symbolický kříž a pomníček se jmény členů posádky. Jelikož se ovšem jednalo o místo, kde zahynuli i bývalí příslušníci RAF, tedy po roce 1948 "třídní nepřátelé nasáklí imperialistickou morálkou", oficiální památník nebylo možné zbudovat. Ten vzniknul až v r. 2011 díky p. Čeňkovi Zikmundovi z Pískové Lhoty. Náklady uhradilo město Poděbrady a sousední firma NorWit.

 Za pomoc děkuji Aleši Kubelkovi, Tomáši Loudovi a Jindřichu Kolářovi.

Pavel Krejčí 3.2016